Hlavní navigace

Zaměstnanec pod drobnohledem: Pozor, sledují vás kamery!

21. 9. 2007
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Technologický vývoj a pokroky v informačních systémech umožňují ruku v ruce s pojištěním kvalitně ochránit majetek podnikatele. Jednou z možností, jak majetek střežit, je instalace kamerového systému. Ovšem s ohledem na zaměstnance a jeho soukromí na pracovišti. Za jakých podmínek?

Současná společnost klade daleko větší nároky na kvalitu zabezpečení. Požadavek sledovat parkovací místa, prostory ve firemních skladech, pokladny nebo samotnou práci vlastních zaměstnanců určuje potřeby koncových zákazníků. A výrobci se snaží vytvářet čím dál tím dokonalejší systémy chránící a monitorující osoby a majetek.

Je z čeho vybírat a poptávka roste

Na trhu s kamerovými systémy si lze bohatě vybírat. Přístroje jsou díky velmi rychlému rozvoji mikroelektroniky a optoelektroniky stále dokonalejší a nabízejí široké možnosti využití.

Poptávka po tomto typu zabezpečení roste. Jak potvrzuje Aleš Matějíček, managing director společnosti Euroalarm, spol. s.r.o, nárůst prodeje je v posledních letech obrovský. Podle něj za zvýšeným zájmem stojí dostupnější ceny a růst všeobecného povědomí o zabezpečovací technice.

Kamerový systém v souladu se zákonem

Pokud se zaměstnavatel rozhodne umístit kamery na každý roh pracoviště, musí vědět, že je nestačí pouze objednat, zaplatit a nainstalovat. Provozování kamerového systému se řídí zásadami, které jsou v souladu se zákonem č.101/2000, o ochraně osobních údajů. Využití kamer tedy nelze brát na lehkou váhu.

Zákon o ochraně osobních údajů definuje dva důležité pojmy, a to správce a zpracovatel. Prvním zmíněným je „subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za ně”. V našem případě se jedná o zaměstnavatele.

Na druhé straně stojí dodavatelé zabezpečovací techniky, kteří spadají pod označení zpracovatel a vyznačují se tím, že narozdíl od správce se na ně nevztahuje oznamovací povinnost zaregistrovat kamerový systém na Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Tento závazek je potřeba splnit v případě, kdy provozováním kamerového systému dochází ke zpracování osobních údajů. To je dle stanoviska č.1/2006 vydaného ÚOOÚ tehdy, když je vedle kamerového sledování prováděn záznam pořizovaných záběrů.

Instalace kamerového systému může způsobit rozpor mezi majetkovými zájmy zaměstnavatele a soukromím zaměstnance. Existuje nějaká zlatá střední cesta, jak tuto situaci řešit?

„Kamerový systém by měl být ze strany zaměstnavatele používán pouze tak, aby nedošlo k zásahu do ochrany soukromí zaměstnance, a jestliže účelu, který je tím sledován, nelze dosáhnout jinak,” radí advokátka Lenka Ondrůšková. Zároveň ale připouští, že přestože zaměstnanci instalace kamerových systémů pociťují většinou jako zásah do svého soukromí, měli by si na druhou stranu uvědomit, že takto jsou chráněni i oni sami. A případně i jejich osobní majetek.

Proč si odběratelé kupují kamery?

Názory na to, zda si odběratelé kupují kamerové systémy jen z důvodu monitorování pohybu a činnosti zaměstnanců či zvukových odposlechů, se u poskytovatelů zabezpečovací techniky téměř neliší. „Jen u skutečně velkých projektů se dozvíme účel kamerového systému. U kamerových systémů o 1 - 5 kamerách (nejčastější počet kusů odběru) nemáme šanci se účel dozvědět. A ani si netroufám odhadovat, jaký je. Z naší zkušenosti u větších kamerových systémů (16 a více kamer) je však patrné, že sledování zaměstnanců opravdu není účelem pořizování kamerových systémů. Primárním účelem je prevence krádeže majetku firmy, a to hlavně v nočních hodinách,” uvádí Petr Kvasňovský z obchodního oddělení firmy Koukaam, a.s.

Podobně soudí i Aleš Matějíček ze společnosti Euroalarm, spol. s.r.o. „ Z více jak 10 prodaných systémů jde okolo 20 % na sledování zaměstnanců. Jedná se o obsluhu kasin (tam to přímo vyžaduje zákon), obsluhu čerpacích stanic a myček, o stáčírny pohonných hmot a výrobu žádaného zboží (cigarety, masokombináty). Že by někdo pořídil kamery do truhlárny, aby tak hlídal zaměstnance, jak pracují, se sice taky občas stává, ale není to tak časté. Spíše mají kamerové systémy hlídat obě strany – tedy například v herně, zlatnictví nebo trafice mají poskytnout důkaz, že personál není pachatelem.”

Krok za krokem, kamera za kamerou

Pokud se zaměstnavatel rozhodne provozovat kamerový systém, jehož součástí bude i provádění záznamů pořizovaných záběrů, tedy zpracování osobních údajů, musí vyplnit registrační formulář umístěný na webových stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů, který v rámci této problematiky plní důležitou roli. Následně jej stačí elektronicky na úřad odeslat.

Jak zároveň dodává Hana Štěpánková, tisková mluvčí ÚOOÚ, při zavádění kamerového systému je třeba předem stanovit účel, k němuž má být využíván, a ten musí být legální. Například ochrana majetku, eventuálně zajištění bezpečnosti atd. Dále by pak měl být označen prostor, který je monitorován, a mělo by být uvedené spojení, na němž je možné získat informace o tom, jak dlouho jsou osobní údaje uchovávány, v jakém rozsahu, kdo k nim má přístup či komu mohou být předávány.

Zároveň je důležité vědět, že zaměstnavatel nesmí instalovat kamerový systém tajně, aniž by o tom zaměstnanci nevěděli. Jak radí Ondrůšková, zaměstnavatel může zaměstnance výslovně upozornit na používání kamerového systému ve vnitřním předpise zaměstnavatele, popřípadě si vyžádat jeho souhlas (např. ustanovením v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti). Vnitřní předpis zaměstnavatele musí být vyhlášen a přístupný všem zaměstnancům a každý zaměstnanec musí být s jeho obsahem seznámen. Vhodné je také rozmístění informativních cedulí o kamerovém systému na pracovišti.

Zaměstnanec v záběru

V případě, že zaměstnanec bude považovat provoz kamerového systému za skutečnost narušující jeho vlastní práva – pokud by kamerový systém sledoval zaměstnance i na místech a v době, kdy nevykonává práci – má možnost řešit vzniklou situaci následujícími kroky: osobně se zaměstnavatelem nebo stížností podanou ÚOOÚ.

skoleni_15_4

„Pokud se zaměstnanec domnívá, že zavedením kamerového systému na jeho pracovišti došlo k porušení jeho práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo pokud považuje takové jednání zaměstnavatele za zásah do ochrany osobnosti, má právo se na zaměstnavateli domáhat, aby od tohoto jednání upustil, a podat stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů. V závažných případech má právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích, o které rozhoduje soud,” uvádí Ondrůšková. Štěpánková k tomu pak dodává, že podat stížnost ÚOOÚ je možné písemně běžnou poštou nebo prostřednictvím elektronické komunikace nebo i osobně, po předběžně domluvené schůzce na ÚOOÚ. V takovém případě pořídí odpovědný pracovník písemný záznam.

Aby bylo dosaženo očekávaných přínosů z fungujícího kamerového systému (tedy zvýšené ochrany majetku a sledování plnění pracovních úkolů zaměstnanců), je potřeba respektovat daná pravidla. A při snaze chránit svůj majetek nenarušovat soukromí zaměstnance na pracovišti.

Jakým způsobem chráníte svůj majetek?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).