Hlavní navigace

Zákaz práce pro konkurenci vám musí být zaplacen

8. 9. 2011
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Sjednání a naplnění konkurenční doložky není pro zaměstnavatele zdarma. Bude-li vám chtít zabránit v práci pro konkurenci, musí vám to zaplatit.

Dohoda o konkurenční doložce

Konkurenční doložkou se v souladu s ust. § 310 zákoníku práce rozumí dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Podmínkami, za nichž lze sjednat konkurenční doložku, už jsme se zabývali:

Peněžitá kompenzace za zákaz výdělečné činnosti

Součástí dohody o konkurenční doložce musí být i závazek zaměstnavatele, který zaměstnanci kompenzuje převzetí omezující povinnosti – zákazu výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele resp. činnosti, která by měla vůči zaměstnavateli soutěžní povahu, a to: že zaměstnanci poskytne za každý měsíc dodržování dohody o konkurenční doložce, tedy za plnění závazku zdržet se výkonu „konkurenční“ výdělečné činnosti přiměřené peněžité vyrovnání.

Peněžité vyrovnání, které je  zaměstnavatel z důvodu sjednání konkurenční doložky povinen vždy zaměstnanci poskytnout, musí být nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku. Nedohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem jinak, je splatné pozadu za měsíční období. Čtěte také: Zaměstnavatel neplatí? Můžete skončit na hodinu, ale pozor na to kdy

Zaměstnavatel se placení nevyhne

V praxi se však lze setkat s neplatnými konkurenčními doložkami, u nichž není peněžité vyrovnání sjednáno. Dokonce jsou neplatné konkurenční doložky sjednávány záměrně, cíleně. Zaměstnavatelé vědomi si neplatnosti dohody o konkurenční doložce spoléhají na její preventivní působení na zaměstnance, který po skončení pracovního poměru nebude pod hrozbou příslušné sankce ve formě smluvní pokuty vyvíjet zakázané – vůči zaměstnavateli konkurenční aktivity. Na tuto situaci však již zareagovala soudní praxe.

Podle názoru Nejvyššího soudu ČR uzavření konkurenční doložky bez příslušného peněžitého vyrovnání může založit zaměstnanci nárok na náhradu škody, jelikož zaměstnanci vznikne majetková újma v důsledku toho, že se v dobré víře řídí ujednáním o konkurenční doložce a nevykonává ve sjednaném období konkurenční výdělečnou činnosti.

Z judikatury:

V tom, že se zaměstnanec po skončení pracovního poměru řídil neplatným ujednáním o konkurenční doložce, a že proto skutečně v období jednoho roku po rozvázání pracovního poměru nevykonával „pro jiného zaměstnavatele nebo na vlastní účet činnost, která byla předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zaměstnavatele“, nelze spatřovat – bez ohledu na subsidiární povahu institutu bezdůvodného obohacení – získání bezdůvodného obohacení zaměstnavatelem na úkor zaměstnance.

Neprojevilo-li se chování zaměstnance v majetkové sféře zaměstnavatele, nelze ani úspěšně dovozovat, že by získal na úkor zaměstnance bezdůvodné obohacení, které by byl povinen mu vydat. Pokud ale zaměstnanci vznikla v důsledku výše uvedeného majetková újma, pak představuje škodu, kterou je zaměstnavatel povinen mu nahradit.

(Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 4601/2007 ze dne 18. prosince 2008­.)

Sjednání konkurenční doložky bez příslušné kompenzace pro zaměstnance za její dodržování je neplatné. Je třeba se neplatnosti řádně a včas dovolat, pak zaměstnanec získá nárok na peněžité vyrovnání.

Z judikatury:

Dohodu o tzv. konkurenční doložce uzavřenou podle ust. § 310 zákoníku práce nelze platně sjednat bez současného závazku zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání. Neobsahuje-li dohoda o konkurenční doložce ujednání o tomto závazku zaměstnavatele, je pro rozpor se zákonem (ust. § 18 zákoníku práce, ust. § 39 občanského zákoníku) neplatná celá dohoda o konkurenční doložce.

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu spis. zn. 21 Cdo 2362/2009 ze dne 7. 7. 2010)

V uvedeném případě se však zaměstnankyně neplatnosti sjednané konkurenční doložky nedovolala, a proto jí peněžité vyrovnání z konkurenční doložky přiznáno soudně nebylo. (Tento případ jsme rozebrali v samostatném článku: Jak (ne)přijít o peněžité vyrovnání z konkurenční doložky)

Podobně neúspěšně by v praxi mohli dopadnout i jiní zaměstnanci – pokud by se neplatnosti sice dovolali, ale nikoliv včas – protože dovolat se relativní neplatnosti určitého právního úkonu (v tomto případě dohody o konkurenční doložce) se lze jen v tříleté objektivní promlčecí lhůtě. Pokud by konkurenční doložka nabyla na významu až za 3 roky a později  po jejím sjednání (pracovně-právní vztah trval aspoň 3 roky po sjednání dohody), vznikl by problém. Zaměstnancům je proto nutno doporučit zejména – nikdy nepodepisovat (neuzavírat) dohodu o konkurenční doložce, která neupravuje nárok zaměstnance na náležité peněžité plnění za dodržování zákazu konkurence.

Z judikatury:

K dovolání se relativní neplatnosti ve tříleté objektivní promlčecí lhůtě (§ 329 odst. 1 zákoníku práce, § 100 odst. 2 občanského zákoníku) je oprávněn (legitimován) jen ten z účastníků, kdo je právním úkonem dotčen ve svých právech a povinnostech a současně neplatnost nezpůsobil sám; k dovolání se neplatnosti neoprávněným subjektem se nepřihlíží a právní úkon se nadále považuje za platný. Relativní neplatnost uplatňuje ten, kdo je k ní oprávněn, vždy proti účastníkům (druhému z účastníků) dotčeného právního úkonu, a to buď za řízení před soudem nebo jiným orgánem (v žalobě nebo jiném úkonu adresovaném soudu nebo jinému orgánu) nebo i mimo rámec takového řízení (mimosoudně).

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu spis. zn. 21 Cdo 2362/2009 ze dne 7. 7. 2010)

Neplatná jsou i ujednání, která sice obsahují úpravu peněžitého vyrovnání pro zaměstnance, ale nikoliv v zákonem předepsané výši nebo za zákonem vyžadovaných podmínek.

Z judikatury:

Není vzájemně vyváženým závazkem, a je tedy neplatným právním úkonem takové ujednání v konkurenční doložce, kdy pracovník se zavazuje nevykonávat určité zaměstnání nebo činnost (mající soutěžní povahu vůči podnikání zaměstnavatele) pod sankcí smluvní pokuty ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku, a v případě dodržení tohoto závazku vyplatí zaměstnavatel pracovníkovi odměnu ve stejné výši teprve až poté, kdy po uplynutí 365 dnů od skončení pracovního poměru bude pracovníkem dodržen zákaz konkurenčního jednání.

(Podle rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích spis. zn. 6 Co 2251/2004, ze dne 18. 11. 2004)

Sjednání konkurenční doložky bez ujednání o patřičném peněžitém plnění pro zaměstnance není vhodné však ani z preventivních důvodů. Pokud si je zaměstnanec neplatnosti vědom, pak konkurenční doložku nemusí a zřejmě nebude dodržovat. Pokud si neplatnosti není vědom a v dobré víře se jí řídí a dodržuje ji, tedy nevykonává po skončení pracovního poměru  zakázané konkurenční aktivity, hrozí zaměstnavateli, že po něm zaměstnanec bude vymáhat náhradu škody.

Peníze náleží i za starší dohody

Sjednání konkurenční doložky však umožňují pracovně-právní předpisy již od 1. ledna 2001 na základě novely č. 155/2000 Sb. zákoníku práce č. 65/1965 Sb. (viz ust. čl. I bodu 18 této novely, jímž bylo ust. § 29 odst. 2 zákoníku práce doplněno o větu druhou a třetí upravující konkurenční doložku). Povinnost sjednat v dohodě o konkurenční doložce také závazek zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání byla ovšem do zákoníku práce výslovně zakotvena až s účinností od 1. března 2004 novelou č. 46/2004 Sb. (viz ust. čl. I bodu 12 této novely, které zrušilo ust. § 29 odst. 2 věty druhé a třetí zákoníku práce, a ust. čl. I bodu 14 této novely, které vložilo do zákoníku práce nové ust. § 29a upravující konkurenční doložku, obsahující explicitní povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání – zakotvenou v ust. § 29a odst. 2 zákoníku práce.) 

dan_z_prijmu

V praxi proto v inkriminovanou uzavírali zaměstnavatelé konkurenční doložky se svými zaměstnanci bez nároku na peněžitou kompenzaci. Soudy (včetně judikatury Nejvyššího soudu) pak tyto konkurenční doložky, resp. dohody o nich, shledaly většinou neplatnými, protože závazky účastníků nebyly vzájemné – nešlo o vyvážený (tzv. synallagmatický) právní vztah.

Použitá literatura: Tomek, M.: Konkurenční doložka, Právní rádce č. 8/2007, Economia a.s., Bělina, M. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).