Zahraniční studijní pobyt – rozumná investice (3)

Studium v zahraničí se stává finančně docela přístupným hlavně díky různým grantům, které poskytují v závislosti na programu buď Evropská unie, ministerstvo školství, anebo jiná organizace či nadace. V současnosti jsou zahraniční pobyty levnější také díky stoupající reálné mzdě v české ekonomice a dlouhodobě silné koruně. Zahraniční pobyt se zlevňuje i díky ušetřeným nákladům, které by rodič jinak na dítě vynaložil, kdyby zůstalo studovat doma (koleje, stravování apod.)

Finanční stránka však nejvíce záleží na cílové zemi, kam student cestuje. Studium v Japonsku může stát mnohonásobně více než studium v Polsku. „Silně záleží na destinaci,“ zdůrazňuje Dana Mrkvičková, vedoucí Evropské kanceláře Českého vysokého učení technického (ČVUT). „U výjezdů v rámci bilaterálních dohod si studenti doplácejí na pobyt v Kanadě. U programu Erasmus jsou granty diferencované dle nákladů pobytu a jsou jednotné pro celou ČR. Grant je v každém případe pouze příspěvkem na úhradu nákladů pobytu, nemá pokrýt celkové skutečné náklady, i když v některých zemích dle zkušeností našich studentů jim příspěvek v podstatě stačil. V jiných zase museli doplácet větší procento,“ sdělila pro finanční server Měšec.cz institucionální koordinátorka programu Erasmus na ČVUT.

V nemalé míře závisí i na nárocích jednotlivých studentů. „Studenti pocházejí z různých socioekonomických skupin, žijí různým životním stylem, mají rozdílné životní standardy a nároky. Podle závěrečných zpráv studentů vím, že tam, kde některému studentovi nestačí 500 EUR na měsíc, jiný bez problémů vyjde s grantem 350 EUR a ještě mu zbude,“ uvedla pro Měšec.cz Andrea Augustinová z oddělení pro zahraniční vztahy na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V praxi většinou u evropských zemí platí, že kdyby student v zahraničí pouze studoval, dalo by se z grantu vyžít, resp. doplatil by ze svého nižší částku. Jenomže tím, že student má zájem i cestovat, užívat si a poznávat co nejvíce cizí zemi, pobyt se prodraží. Dosvědčují to i samotní studenti.

Martin Kerek, student SU OPF Karviná, 1 semestr na Oulu polytechnic, Finsko: Grant 1800 € – vlastní zdroje 300 €. „Vycestování a zorganizování života na začátku bylo dost nákladné (letenka, ubytování, cestování, strava a pod.). Později člověk zjistí, kde je výhodné nakupovat, jaké slevy může využívat. Největší položka nákladů připadá na společenský život, kterému se asi nikdo nevyhne. V takovém případě to ale stojí za to – peníze jsou relativní a nenahradí dobré vzpomínky“.

Ivana Ševčíková , VŠE Praha, 1 semestr na Université catholique de Louvain, Belgie: Grant kolem 60 000 Kč – vlastní zdroje kolem 40 000 Kč. „Grant celé studium rozhodně nepokryl. Je to ale trochu ovlivněné tím, že jsme hodně cestovali. Kdybych nevytáhla paty z Louvain-la-Neuve, tak by mi grant pokryl asi 80 % veškerých výdajů“.

Milan Turoň, student SU OPF Karviná, 1 semestr na Canakkale Onsekiz Mart University, Turecko: Grant přes 1000 € – vlastní zdroje 300 €.

Zahraniční pobyty v číslech

Zájem českých studentů o výměnné pobyty a také jejich počet pravidelně stoupá, o čemž svědčí i statistiky programu Erasmus.

Ve školním roce 2005–2006 se zapojilo do programu Erasmus 40 českých vysokých škol a univerzit. Přitom nejvíce byla v tomto směru aktivní Univerzita Karlova, která uskutečnila celou pětinu všech výjezdů. Následuje Masarykova univerzita v Brně a České vysoké učení technické v Praze.

Co se týče destinací, do kterých čeští studenti směrovali svá studia, tak nejoblíbenější bylo Německo. Němčina je druhý nejpoužívanější cizí jazyk mezi českými studenty a na rozdíl od angličtiny ho studenti mohou procvičovat pouze v Německu a Rakousku. Dalším důvodem je relativní blízkost, což upřednostňují studenti, kteří vyjíždějí poprvé na delší dobu do zahraničí a nechtějí být moc daleko od domova. Německo bylo ve školním roce 2005–2006 cílovou destinací pro 22 % všech zahraničních výjezdů, do Francie zamířilo 13 % a do Španělska 8 %. Dále následují země, do kterých si jezdí studenti procvičit angličtinu.

Závěrečný díl seriálu o zahraničních studijních pobytech se zaměří na to, jak zaměstnavatelé přihlížejí k tomu, že zájemce o práci absolvoval zahraniční pobyt. Tedy, jak se tato investice do vlastního kapitálu projeví na trhu práce.