Hlavní navigace

Výpověď: Řadovému zaměstnanci nemusí nabízet jinou práci, vedoucímu ano

12. 7. 2011
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Řadovým pracovníkům už se v případě výpovědi hledat náhradní místo nemusí. Na vedoucí zaměstnance ale platí trošku jiný metr.

Zaměstnavatelům již aktuální zákoník práce od 1. 1. 2007 neukládá povinnost nabídnout pracovníkům, které chtějí propustit, jinou vhodnou práci, ani povinnost zajistit ve stanovených případech novou vhodnou práci, tj. dokonce u jiného zaměstnavatele.

V určitém případě ale musí i nyní zaměstnavatel novou práci nabídnout – pracovníkovi zastávajícímu vedoucí pracovní místo, na které byl jmenován nebo jej sice nastoupil na základě pracovní smlouvy, ale byla sjednána možnost odvolání z funkce nebo vzdání se funkce. Nezáleží na tom, zda dosavadní pozici z iniciativy zaměstnavatele nebo své vlastní. Odvoláním z místa vedoucího (pokud ho odvolá z funkce zaměstnavatel) nebo vzdáním se funkce (pokud se opustit vedoucí pozici rozhodne sám vedoucí zaměstnanec) pracovní poměr nekončí. Čtěte více: Šéf jmenovaný před rokem 2007 může být z funkce odvolán a odstupné nedostane 

To neplatí pouze tehdy, jestliže byl pracovní poměr založen jmenováním (nebo i pracovní smlouvou s možností odvolatelnosti nebo vzdání se funkce) na dobu určitou. Čtěte více: Pracovní poměry na dobu určitou: vše, co jste chtěli vědět

Uplynutím doby určité pak končí pracovní poměr a zaměstnavatel nemá vůči vedoucímu zaměstnanci žádnou nabídkovou povinnost jiného pracovního zařazení.  Jestliže však k odvolání nebo vzdání se funkce dojde před uplynutím doby, na kterou byl pracovní poměr založen, zaměstnavatel je povinen postupovat ve smyslu ust. § 73 odst. 6 věty druhé a třetí zákoníku práce, jak bude dále uvedeno. Čtěte také: Když padne šéf: Jaké jsou nároky odvolaných manažerů?

Zaměstnavatel je povinen podat zaměstnanci návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci (viz ust. § 73 odst. 6 věty druhé zákoníku práce).

Výklad Nejvyššího soudu ČR

K tzv. nabídkové povinnosti zaměstnavatele dle ust. § 73 odst. 6 zákoníku práce Nejvyšší soud ČR uvedl:

Ust. § 73 odst. 6 věty druhé zákoníku práce zakotvuje tzv. nabídkovou povinnost zaměstnavatele, která představuje svojí povahou „přímus“ zaměstnavatele učinit zaměstnanci ofertu směřující k uzavření dohody o převedení na jinou práci (ke změně sjednaných pracovních podmínek) ve smyslu ust. § 40 odst. 1 zákoníku práce. Jde tu přitom o takovou práci, kterou je zaměstnanec způsobilý vykonávat vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a kvalifikaci. (Povinnost nabídnout zaměstnanci jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci znamená, že se nevyžaduje, aby zaměstnavatel navrhoval zaměstnanci takové pracovní zařazení, při němž by nebyla zcela využívána jeho dosažená kvalifikace, a současně se nesmí jednat o práci, k níž zaměstnanec nemá potřebnou kvalifikaci a nemůže ji ani získat zaškolením nebo jinou průpravou.)

Protože zákon nestanoví, že by další pracovní zařazení zaměstnance u zaměstnavatele muselo být dohodnuto v určitém místě, může zaměstnavatel nabídnout zaměstnanci i takovou jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci, kterou by měl vykonávat v jiném místě, než kde dosud konal práci nebo kde má své bydliště. 

Řádnou ofertu směřující k uzavření dohody o převedení na jinou práci (ke změně sjednaných pracovních podmínek) ve smyslu ust. § 40 odst. 1 zákoníku práce, která by byla ze strany zaměstnance akceptovatelná již v okamžiku nabídky (případně v přiměřené lhůtě stanovené zaměstnavatelem), lze učinit pouze ve vztahu k volnému (v okamžiku nabídky neobsazenému) pracovnímu místu, případně k místu, u něhož je předem jisté (např. proto, že pracovní poměr dosavadního zaměstnance na tomto místě skončí k určitému dni uplynutím doby nebo na základě již učiněného rozvazovacího projevu vůle), že bude volné v dohledné době (v řádu dnů). 

Nelze tedy řádně splnit nabídkovou povinnost tím, že zaměstnavatel nabídne odvolanému zaměstnanci pracovní místo, které by eventuelně mohlo být volné v budoucnu na základě jednostranného projevu vůle ze strany zaměstnavatele (odvolání stávajícího zaměstnance, který dosud místo zastává), který ovšem zaměstnavatel hodlá učinit teprve za předpokladu, že odvolaný zaměstnanec nabídku tohoto, doposud obsazeného pracovního místa přijme.

Z ust. § 73 odst. 6 věty druhé zákoníku práce nelze dovodit povinnost zaměstnavatele vytvářet pro odvolaného zaměstnance nové (pro zaměstnavatele reálně nepotřebné) pracovní příležitosti, aby mu mohl učinit srovnatelnou nabídku jiné práce.

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 4897/2009, ze dne 11. 3. 2011)

Výpověď pro nadbytečnost

Teprve tehdy, jestliže pro vás zaměstnavatel nemá takovou práci (nebo ji odmítnete), je ve smyslu ust. § 73 odst. 6 věty třetí zákoníku práce dán výpovědní důvod podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce. Jde o tzv. fikci tohoto výpovědního důvodu, kterou je třeba odlišovat od faktického naplnění skutkové podstaty výpovědního důvodu pro nadbytečnost podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce. Čtěte více: Když se zaměstnanec stane v práci nadbytečným

dan_z_prijmu

Fikce výpovědního důvodu podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce tu nastává, aniž by se vyžadovalo, aby se zaměstnanec skutečně stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo organizačních změnách. Čtěte také: Nenechte se zbytečně vyhodit pro nadbytečnost aneb Pikantní příběh ze soudní síně

Zásadně bez odstupného

Až do skončení pracovního poměru jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a vám tak náleží náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku. Odstupné poskytované při organizačních změnách vám však náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti s jeho zrušením v důsledku organizační změny. (Viz ust. § 73 odst. 6 věty třetí zákoníku práce.) Nikoliv tedy jde-li o pouhou personální obměnu na vedoucím postu. Čtěte také: Kdo má nárok na odstupné ve výši dvanácti platů?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).