Hlavní navigace

Víte, že můžete vydělat více, když nepracujete, než když pracujete?

12. 2. 2013
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Když nepracujete, můžete vydělat více. Může za to náhrada mzdy při dovolené nebo překážkách v práci, která se vypočítává z průměrného výdělku.

Za dovolenou nebo za překážky v práci zaměstnanec nedostává mzdu (plat), ale náhradu mzdy (platu), právě ve výši průměrného výdělku, která může být vyšší než mzda (plat); je to z důvodu, jak se průměrný výdělek stanovuje – počítají se do něj i jiné než běžné příjmy, např. odměny a prémie. Navýšení průměrného výdělku také může ovlivnit menší počet pracovních dnů (hodin) v předchozím kalendářním čtvrtletí, takže při jeho použití v následujícím čtvrtletí na jeden den (hodinu) připadne více peněz. Čtěte také: Finta firem, jak ušetřit: na odměny a prémie není nárok, stačí základní plat

Ilustrační obrázek
Autor: http://www.isifa.com

Ilustrační obrázek

Čtyřikrát za rok

Průměrný výdělek se počítá z hrubé mzdy (platu) zúčtované k výplatě v rozhodném období, kterým je zásadně předchozí kalendářní čtvrtletí, a z odpracovaných hodin v rozhodném období, resp. hodin, za které přísluší zaměstnanci mzda nebo plat, průměrný výdělek se tedy zjišťuje – vypočítává u zaměstnance celoročně zaměstnaného čtyřikrát ročně – vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu.

Co a jak zahrnout

Jestliže je v rozhodném období (kalendářním čtvrtletí) zúčtována k výplatě mzda (plat), která je poskytována za delší než čtvrtletní období (např. roční odměna, cílová odměna, třináctá mzda nebo plat), vypočte se její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí (např. jedna čtvrtina z roční odměny) a zahrne se do výpočtu průměrného výdělku za toto čtvrtletí a zbývající části se zahrnují do hrubé mzdy v následujících čtvrtletních obdobích. Zápočet těchto mezd (platů) poskytovaných za období delší než čtvrtletí se v rozhodném období zahrnuje však vždy jen v rozsahu doby odpracované zaměstnancem v tomto rozhodném období, aby nedošlo ke zkreslení vypočteného průměrného výdělku.

V případě proplacení mzdy (platu) za práci přesčas při neposkytnutí náhradního volna se za ní v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, do odpracované doby v tomto čtvrtletí zahrnou také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta (např. práce přesčas vykonaná v lednu je zaměstnanci proplacena až v dubnu). Tip: Za přesčasy už vám zaměstnavatel platit nemusí

Hodinový, případně měsíční nebo i roční průměrný výdělek

Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek. Je-li třeba zjistit průměrný měsíční výdělek, určuje zákoník práce matematický vzorec jeho výpočtu z výdělku hodinového: Průměrný hodinový výdělek se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance (zpravidla 40 hodin) a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc. Průměrný měsíční výdělek se používá např. při stanovení výše odstupného.Čtěte také: Odstupné 2012: Tři platy až po dvou letech práce

Výjimečně se používá výpočet průměrného výdělku z rozhodného období, kterým je celý předchozí kalendářní rok, je-li to pro zaměstnance výhodnější než kalendářní čtvrtletí (při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání).

Správné používání vzorce a přepočítacího koeficientu

Uvedený vzorec a koeficient je třeba použít při stanovení průměrného měsíčního výdělku z hodinového výdělku, nikoliv při stanovení průměrného hodinového výdělku, jak se někdy nesprávně děje, jinak nedojdeme ke správnému výsledku. 

(Např. v Příkladech výpočtu průměrného výdělku, Verlag Dashöfer, 13. 8. 2012: Zaměstnancova mzda činí 10 800 Kč, pracuje 40 hodin týdně. Výpočet: 10 800 : 4,348 : 40 = 62,097 Kč/hod., po zaokrouhlení 62,10 Kč/hod.)

Jestliže např. zaměstnancova měsíční mzda činí 40 080 Kč, dostal v I. čtvrtletí r. 2012 mimořádnou odměnu 20 000 Kč a je třeba zjistit průměrný výdělek za I. čtvrtletí pro účely II. čtvrtletí r. 2012, tak není správný ten postup, že se zjistí průměrný hrubý hodinový výdělek, a to 268,78 Kč tak, že se sečte 40 080 Kč a 1/3 z 20 000 Kč, tedy 6667 Kč (průměrná odměna připadající na 1 měsíc), což je 46 747 Kč, děleno koeficientem 4,348 a 40 (počet pracovních hodin za týden), kdy vyjde 268,78 Kč. Správný je početní postup 3 × 40 080 Kč + 20 000 Kč, což je 140 240 Kč, děleno počtem pracovních hodin za čtvrtletí, tj. 520, takže vyjde 269,69 Kč. Rozdíl není tak velký, ale jedno číslo je správné a jedno nesprávné.

Příklady:

Dva zaměstnanci vykonávají stejnou práci za stejnou měsíční mzdu 20 000 Kč, oba obdrželi čtvrtletní odměnu 10 000 Kč. Oba odpracovali plnou pracovní dobu za I. čtvrtletí 2012, tedy 520 hodin. Výpočet jejich průměrného výdělku je tudíž stejný: 3 × 20 000 Kč + 10 000 Kč děleno 520, což je 134,62 Kč. V následujícím měsíci dubnu 2012, který má včetně jednoho placeného svátku (8 hodin) fond pracovní doby 168 hodin, první zaměstnanec odpracoval všechny směny podle rozvrhu směn, a tak obdržel měsíční mzdu 20 000 Kč.

Naproti tomu druhý zaměstnanec odpracoval jen 138 hodin, když 30 hodin zabraly krátkodobé návštěvy u lékaře, které zasáhly do pracovní doby. (Je pravda, že v praxi se většinou za krátkodobé překážky v práci náhrada mzdy neposkytuje, zaměstnavatel jen vyplatí nezkrácenou mzdu, ale postupujme podle zákonných pravidel.) Za odpracovaných 138 hodin (včetně svátku – 8 hodin) obdržel plat 16 429 Kč (20 000 Kč děleno 168 × 138). Za 30 hodin překážek v práci však dostal náhradu mzdy ve výši 4039 Kč (30 x průměrný hodinový výdělek z předchozího kalendářního čtvrtletí 134,62 Kč). Celkově tedy dostal 20 468 Kč, což je více, než dostal kolega, který po celou pracovní dobu pracoval.

Zaměstnanec s měsíční mzdou 30 000 Kč odpracoval všech 520 hodin za I. čtvrtletí r. 2012. Jeho průměrný hodinový výdělek za toto rozhodné období činí 173,08 Kč (90 000 Kč děleno 520). V měsíci dubnu 2012 čerpal jeden den dovolené (8 hodin). Jeho mzda činila 160 děleno 168 × 30 000 Kč, čili 28 571 Kč. Náhrada mzdy za dovolenou činila 8 × 173,08 Kč, čili 1385 Kč. Celkový příjem za duben tak činil 29 956 Kč, což je méně než měsíční mzda 30 000 Kč. Naproti tomu, když v květnu 2012 čerpal jeden den dovolené, činil jeho měsíční výdělek více, než činí měsíční mzda (30 000 Kč děleno 184 × 176 + 8 × 173,08 Kč = 28 696 Kč + 1 385 Kč = 30 081 Kč).Čtěte také: Převod a proplacení dovolené: Nová pravidla, jak ji převést do dalšího roku

skoleni_15_4

Když zaměstnanec nepracoval

Neodpracoval-li zaměstnanec v rozhodném období (předchozí kalendářní čtvrtletí) alespoň 21 dnů, používá se místo zjištěného průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. (To se může stát např. z důvodu pracovní neschopnosti.) Jde o kvalifikovaný odhad, kolik by si zaměstnanec zřejmě vydělal, kdyby pracoval. Zaměstnavatel přihlíží při jeho stanovení k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Z judikatury:

…nemusí být ani vyloučeno – odůvodňují-li to okolnosti případu – přihlédnout k výdělkům, které… zaměstnanec dosahoval i v relativně vzdálenějším časovém období, jako kupříkladu v době před delší pracovní neschopností…, anebo k výdělkům dosahovaným třeba i v delším časovém úseku… anebo s výsledkem zjištění, jakého výdělku by poškozený zaměstnanec v rozhodném období „zřejmě“ dosáhl.

(Podle rozhodnutí NS ČR ze dne 25. 11. 2005, spis. zn. 21 Cdo 58/2005)

Zákon taxativně nestanoví ani nijak neomezuje hlediska, z nichž je třeba vycházet při zjišťování mzdy nebo platu, které by zaměstnanec v rozhodném období „zřejmě dosáhl“. Ponechává tak na úvaze soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Protože se však jedná o stanovení pravděpodobného výdělku na základě výdělků, které by byly „zřejmě“ dosaženy právě v rozhodném období, je zřejmé, že je třeba při zkoumání „pravděpodobnosti“ podkladů pro výpočet průměrného výdělku v první řadě přihlížet k tomu, jakou práci měl zaměstnanec ve zkoumaném rozhodném období konat, jakým způsobem byla tato práce odměňována, jaké byly podle platných předpisů (kupř. vnitřních předpisů, kolektivní smlouvy) proměnlivé složky mzdy, apod.  V tomto rámci lze potom – jako k určitému korektivu – přihlédnout rovněž k výši výdělků, kterých dosáhli na stejné práci spolupracovníci dotčeného zaměstnance, případně jiní zaměstnanci na práci stejné hodnoty. Zákon také formou demonstrativního výčtu dává soudu k úvaze, aby při zjišťování pravděpodobného výdělku přihlédl „zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty“. Ostatní hlediska zákon ponechává zcela na úsudku soudu tak, aby se jím stanovený průměrný výdělek skutečně jevil jako „pravděpodobný“. V tomto rámci tedy nemusí být vyloučeno – odůvodňují-li to okolnosti případu – přihlédnout i k jiným okolnostem, jestliže jsou významné pro objasnění toho, jakého výdělku by zaměstnanec v rozhodném období „zřejmě“ dosáhl.

(Podle rozsudku NS ČR ze dne 28. 4. 2011, spis. zn. 21 Cdo 4690/2009)

Použitá literatura: Kahle, B.: Používání průměrného výdělku Z diskriminace podle zákona, Práce a mzda č. 10/2012, Wolters Kluwer ČR a.s.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).