Od 1. 1. 2014 je dohoda o srážkách ze mzdy upravena výhradně v novém občanském zákoníku (ust. § 2045 až 2047); ze zákoníku práce (především šlo někdejší ust. § 327) byla úprava dohody o srážkách ze mzdy k zajištění dluhu zaměstnance vůči zaměstnavateli vypuštěna. Všechny nové dohody o srážkách ze mzdy jsou tedy již uzavírány podle občanského zákoníku, který se podpůrně používá i pro vztahy pracovněprávní.
I nadále je možné provádět srážky ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance, které má vůči zaměstnavateli.
Z čeho se sráží
Srážkami z příjmu zaměstnance jsou podle ust. § 145 odst. 1 zákoníku práce srážky ze mzdy nebo platu a z jiných příjmů zaměstnance ze základního pracovněprávního vztahu, tedy ve smyslu ust. § 145 odst. 2 z:
- odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce,
- náhrady mzdy nebo platu,
- odměny za pracovní pohotovost,
- odstupného, (Čtěte: Odstupné 2012: Tři platy až po dvou letech práce) popřípadě obdobných plnění poskytnutých zaměstnanci v souvislosti se skončením zaměstnání (např. odchodného),
- peněžitých plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutých zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním,
- odměn podle ust. § 224 odst. 2 zákoníku práce, což jsou odměny při životním nebo pracovním jubileu a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod, za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek.
Cestovní náhrady srážkám nepodléhají
Čtěte také: Stravné 2014: Na dietách v tuzemsku a v zahraničí dostanete víc
Tip: Cestovní náhrady vám exekutor zabavit nesmí
Záleží na ochotě zaměstnavatele
Od 1. 1. 2014 však není zaměstnavatel povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem jako dlužníkem a třetí osobou jako věřitelem provádět, pokud k nim nedal předem souhlas. A to platí nově i pro dohodu o úhradě výživného, ke které se dříve souhlas plátce mzdy – zaměstnavatele nevyžadoval. Bez souhlasu zaměstnavatele tak již nejde zajistit ani splátky výživného, a to ani k nezletilému dítěti. Čtěte: Jestli nechcete platit alimenty z 85 250 Kč, tak řádně prokažte své příjmy
Všechny dohody o srážkách ze mzdy vyžadují „předchozí“ souhlas zaměstnavatele, nejde-li o srážky k uspokojení práva (pohledávek) samotného zaměstnavatele.
Mám za to, že platné jsou i dohody uzavřené bez „předchozího“ souhlasu zaměstnavatele, pokud je však zaměstnavatel akceptuje a provádí srážky podle předložené dohody, která byla uzavřena bez jeho předchozího souhlasu, čímž dojde k její ratihabici.
Beze změny zůstalo pravidlo, že proti plátci mzdy nebo platu nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena. To samozřejmě za základního zákonného předpokladu, že zaměstnavatel vyslovil s dohodou předchozí souhlas, jinak dovozuji, že věřitel nabývá práva na výplatu srážek okamžikem, kdy zaměstnavatel vyslovil s dohodou dodatečný souhlas.
Kolik lze nejvíce srazit – platí 2 limity – polovina mzdy a při exekuci nezabavitelné částky
Dluh lze zajistit dohodou o srážkách ze mzdy ve výši nepřesahující polovinu (hrubé) mzdy.
Vedle tohoto limitu stanoveného občanským zákoníkem platí i limity dle ust. § 148 odst. 2 zákoníku práce – srážky smějí být provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí (exekuce) srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu.
Výpočtový vzorec pro exekuční srážky určuje občanský soudní řád a k němu vydané prováděcí nařízení vlády (č. 595/2006 Sb.). Podle tohoto vzorce je v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení určována částka, která nesmí být sražena z měsíční mzdy povinného zaměstnance – tzv. nezabavitelná částka. Tip: Exekuce 2014: Ochrana zaměstnanců v exekuci vzroste
Uvedené předpisy pak ještě určují částku, nad kterou naopak může být zbytek čisté mzdy (povinného dlužníka) postižen bez omezení a v rozmezí těchto částek stanoví princip postihu čisté mzdy povinného, a to jen maximálně z jedné třetiny vypočtené částky, resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek. Čtěte: Exekuce 2014: Věřitelé dostanou méně
Omezení srážek ze mzdy polovinou hrubé mzdy má význam jen tehdy, jestliže by zabavitelná část mzdy zjištěná podle občanského soudního řádu přesahovala polovinu příslušných příjmů.
Kdo platí bankovní poplatky a nese náklady srážek
Náklady spojené s placením srážek nese plátce mzdy nebo platu; má-li však plátce mzdy nebo platu plnit současně podle několika dohod o srážkách ze mzdy nebo platu, jdou náklady s placením srážek podle druhé a další dohody k tíži dlužníka. Zaměstnavatel a zaměstnanec se přitom mohou dohodnout, že náklady na provádění srážek ponese zaměstnanec i u první dohody, tím také zaměstnavatel obvykle v praxi podmíní svůj souhlas s dohodou a prováděním srážek.
Původní dohody platí
Podle ust. § 3073 práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, tedy do 31. 12. 2013, se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. Dohody o srážkách ze mzdy uzavřené před 1. 1. 2014 se tak posuzují podle dřívějšího – starého, zrušeného občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013. Tip: Nevěříte, že dlužník bude platit? Zkuste dohodu o srážkách
Je-li tedy například uzavřena dohoda o srážkách pro výživné, není při změně zaměstnání vyžadován souhlas nového zaměstnavatele s prováděním srážek a bude povinen je provádět na základě předložené dohody. Totéž se vztahuje na dohody k uspokojení závazků zaměstnance.
Z nemocenského jen výživné
Dohodu o srážkách z nemocenských dávek vyplácených okresní správou sociálního zabezpečení nelze uzavřít, od 1. 1. 2009 výjimkou dohody o srážkách na úhradu přeplatku na dávce nebo regresní náhrady a od 1. 1. 2012 s výjimkou dohody mezi věřitelem a dlužníkem k uspokojení dlužného výživného v rámci vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí.
Pro srážky z náhrady mzdy nebo jiného příjmu poskytované zaměstnavatelem v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, resp. karantény, pak platí obecná pravidla (a možnosti uzavření dohody o srážkách), neboť tento příjem se stává součástí mzdy a ostatních příjmů zaměstnance, z nichž se provádějí srážky. Tip: Kolik peněz dostanete za nemoc?
Použitá literatura: Drexlerová, J.: Odměňování, srážky ze mzdy a započtení, Průvodce pracovněprávními předpisy č. 10/2014