Hlavní navigace

Úroky z prodlení se od července změní, život zkomplikují všem

9. 2. 2010
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Nástroj namířený proti dlužníkům dozná v půlce roku dalších významných změn. Již tak nepřehledná pravidla se dále zamotávají. Přinášíme návod, jak se v nich neztratit.

Počítání úroků z prodlení dozná od 1. července 2010 další významné změny. Nová úprava rozhodně nebude dokonalá, alespoň však nové – již oficiální a platné – nařízení vlády vyhlášené ve Sbírce zákonů neobsahuje chyby, které obsahoval původní legislativní návrh. Více: Nespravedlivé úroky z prodlení: jednou zvýhodní dlužníky, jindy věřitele

Který zákoník je určující?

Dlužník (ať je účastníkem občansko-právního nebo pracovně-právního vztahu), který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění také úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

Občanskoprávní úroky z prodlení se uplatňují, jak už bylo naznačeno, i ve vztazích pracovněprávních a za podmínek stanovených obchodním zákoníkem i ve vztazích obchodněprávních. Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku z obchodně-právního vztahu, nebo jeho části, potom je povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení. Ty jsou buď určené ve smlouvě nebo se řídí předpisy práva občanského.

Do 31. prosince 2000, tedy před účinností novely obchodního zákoníku č. 370/2000 Sb., byl dlužník povinen z nesplacené částky platit úroky z prodlení určené ve smlouvě nebo ve výši o 1 % vyšší, než činila úroková sazba určená obdobným způsobem jaký je používán u smlouvy o úvěru. (Jednalo se obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.)

Od 1. ledna 2001 je tedy obchodně-právní úprava navázána na úpravu občansko-právní. Předmětná úprava úroků z prodlení se použije i na vztahy vzniklé před účinností zmíněné novely, nastalo-li prodlení kdykoliv počínaje dnem 1. ledna 2001. I nadále si však mohou věřitel a dlužník dohodnout smluvní úroky odlišné od úroků zákonných. Nelze však překročit zásady dobrých mravů a poctivého obchodního styku.

Čtěte také: Kolik si můžete vydělat k podpoře?

Odchylky jsou nepřípustné

Výši úroků z prodlení nelze ve vztazích podléhajících občanskému zákoníku (resp. zákoníku práce) jednostranně stanovit. Nelze je ani smluvně dohodnout odlišně od výše zákonných úroků z prodlení – vždy je nutno uplatnit výši jednotně určenou obecně závazným právním předpisem.

Věřitel ale může část úroků z prodlení dlužníkovi odpustit. Musel by požadovat úroky v předepsané výši jen za část zpoždění, nikoliv za celou dobu prodlení. Zvýšení částky úroků z prodlení je vyloučeno.

Odvozeno od sazeb ČNB

Výši úroků z prodlení stanoví s účinností od 15. července 1994 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., s účinností od 28. dubna 2005 ve znění zásadní novely, a to nařízení vlády č. 163/2005 Sb., s účinností od 1. července 2010 ve znění další zásadní novely, a to nařízení vlády č. 33/2010 Sb. Její stanovování v čase lze shrnout takto:

  • Před 15. červencem 1994 činily úroky z prodlení (dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 45/1964 Sb., v tehdy platném znění), 3 % ročně. Šlo o pevnou sazbu, která nebyla odvozována od žádné sazby České národní banky.
  • Od 15. července 1994 do 27. dubna 2005 činila výše úroků z prodlení ročně dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Procentní sazba úroků zůstávala pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změnila diskontní sazba ČNB. 
  • Od 28. dubna 2005 do 30. června 2010 výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 %. (Poznámka: Příslušný právní předpis používá termínu „repo sazba“, zatímco ve finanční praxi (a taktéž v dokumentech České národní banky) se užívá výrazu „2T repo sazba“.) V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, byla a je (a jde-li o prodlení započaté do 30. 6. 2010 včetně stále bude) výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úroková sazba za prodlení se tedy event. měnila, mění a bude měnit vždy k 1. lednu a 1. červenci kalendářního roku. (Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro první den toho kalendářního pololetí, v němž prodlení nastalo.)
  • Od 1. července 2010 odpovídá výše úroků z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení. Tato sazba se dále navyšuje zvýšené o 7 %. Procentní sazba úroků zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změní repo sazba ČNB. (Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro poslední den toho kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž prodlení nastalo.)

Poplatky
(3500x100)

Komplikace pro všechny

Za platnosti a účinnosti nařízení vlády č. 142/1994 Sb. tak byla zavedena již třetí právní úprava a mechanismus výpočtu úroků z prodlení. Přitom všechny tři mechanismy jsou (resp. budou) současně uplatňovány v praxi. (Je třeba vzít v potaz, že dlužné částky nejsou v praxi soudně vymáhány bezprostředně poté, co dlužník neplní své povinnosti dobrovolně a ocitne se v prodlení.) Mzdoví účetní (pokud jde o srážky ze mzdy) a všichni další (zejména právníci, finanční účetní, auditoři, vykonavatelé soudů a exekutorských úřadů), kteří musejí ovládat výpočet úroků z prodlení, jsou tak nuceni si osvojit další nový mechanismus a hlavně realizovat jej spolu s mechanismy předchozími; jejich práce se tak ztíží.

V tomto ohledu se proto jakákoliv změna úpravy, není-li odůvodněna naléhavým společenským zájmem či nedostatky dosavadních pravidel, musí jevit nevhodnou. Tím spíše lze za nevhodný, ba zbytečný, označit nově zaváděný mechanismus. Zatímco zvýšení majetkového postihu dlužníků a opuštění fixní sazby úroků z prodlení od 28. dubna 2005 bylo možno hodnotit kladně. I proto shledávám dosavadní úpravu úroků z prodlení za uspokojivou a bez potřeby legislativních změn.

Čtěte také: Změny a novinky roku 2010 v kostce

Rozlišujte jednotlivé mechanismy počítání úroků

S ohledem na to, že byl opakovaně podstatným způsobem změněn mechanismus výpočtu úroků z prodlení, je třeba přesně rozlišovat, kdy k prodlení došlo a věnovat maximální pozornost přechodným opatřením:

  • Došlo-li k prodlení s plněním peněžitého dluhu před 15. 7. 1994, řídí se výše úroků z prodlení ode dne 15. 7. 1994 nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v původním znění. Výše úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího) prodlení.
  • Výše úroků z prodlení, k němuž došlo v období od 15. 7. 1994 do 27. 4. 2005 se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb. v původním znění před 28. dubnem 2005, nehledě na jeho novelu č. 163/2005 Sb. Výše úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího) prodlení.
  • Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády (novely) č. 163/2005 Sb., nastalo-li prodlení s plněním peněžitého dluhu v období od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010. Výše úroků z prodlení zprvu použitá pro daný případ prodlení se případně mění. 
  • Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády (novely) č. 33/2010, nastane-li prodlení s plněním peněžitého dluhu v období od 1. 7. 2010. Výše úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího) prodlení.

Pro výběr správného mechanismu počítání úroků z prodlení je určující první den zpoždění, nikoliv období trvání prodlení. Aktuální sazba úroků z prodlení (v době od 1. ledna do 30. června 2010) činí 8 % ročně (aktuální repo sazba 1,0 % navýšená o 7 %).

Vývoj výše úroků z prodlení
Období od – do Roční výše úroku z prodlení (v %)
1. 1. 1966 – 14. 7. 1994 3
15. 7. 1994 – 23. 10. 1994 16
24.10.1994 – 25. 6. 1995 17
26. 6. 1995 – 20. 6. 1996 19
21. 6. 1996 – 26. 5. 1997 21
27. 5. 1997 – 13. 8. 1998 26
14. 8. 1998 – 26. 10. 1998 23
27. 10. 1998 – 22. 12. 1998 20
23. 12. 1998 – 11. 3. 1999 15
12. 3. 1999 – 2. 9. 1999 12
3. 9. 1999 – 26. 10. 1999 11
27. 10. 1999 – 22. 2. 2001 10
23. 2. 2001 – 26. 7. 2001 8
27.7. 2001 – 29. 11. 2001 8,5
30.11.2001 – 21. 1. 2002 7,5
22. 1. 2002 – 31. 1. 2002 7
1.2. 2002 – 25. 4. 2002 6,5
26. 4. 2002 – 25. 7. 2002 5,5
26. 7. 2002 – 31. 10. 2002 4
1. 11. 2002 – 30. 1. 2003 3,5
31. 1. 2003 – 25. 6. 2003 3
26. 6. 2003 – 31. 7. 2003 2,5
1. 8. 2003 – 24. 6. 2004 2
25. 6. 2004 – 26. 8. 2004 2,5
27. 8. 2004 – 27. 1. 2005 3
28. 1. 2005 – 31. 3. 2005 2,5
1. 4. 2005 – 27. 4. 2005 2
28. 4. 2005 – 30. 6. 2005 9,5
1. 7. 2005 – 31. 12. 2005 8,75
1. 1. 2006 – 31. 12. 2006 9
1. 1. 2007 – 30. 6. 2007 9,5
1. 7. 2007 – 31. 12. 2007 9,75
1.1. 2008 – 30. 6. 2008 10,5
1. 7. 2008 – 31. 12. 2008 10,75
1. 1. 2009 – 30. 6. 2009 9,25
1. 7. 2009 – 31. 12. 2009 8,5
1. 1. 2010 – 30. 6. 2010 8
1. 7. 2010 – 31. 12. 2010 ?

Zdroj: ČNB

Požadované nároky formulujte přesně

Při sestavování žalobních návrhů, jsou-li vymáhány dlužné peněžité částky soudní cestou, je třeba věnovat náležitou pozornost a péči formulaci žalobního petitu (navrhovaného výroku soudu), pokud jde o přiznání (vymáhání) úroků z prodlení. Bez dalšího nelze užívat (opisovat) zažitá (a překonaná) znění žalobních petitů. Ta jsou v praxi mnohdy ještě obsažená v užívaných, leč zastaralých, vzorech soudních podání. Žalobní návrhy je třeba (pokud se tak dosud nestalo…) přizpůsobit nové (aktuální) právní úpravě, popř. zkombinovat jednotlivé způsoby vyjádření úroků z prodlení.

Doporučená znění požadovaných deklaratorních výroků rozhodnutí soudů (žalobních petitů)

Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklém (započatém) do 27. 4. 2005:

1. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku …….. Kč s …… % (dvojnásobek diskontní sazby ČNB ke dni, v němž byl žalovaný prvně v prodlení) úroků z prodlení p. a. (ročně) od ………… (první den prodlení žalovaného) do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

2. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 27. dubna 2005, od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklém (započatém) od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010:

dan_z_prijmu

1. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ................ Kč s ......... % (repo sazba ČNB k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž byl žalovaný prvně v prodlení, zvýšená o sedm procentních bodů) úroků z prodlení p.a. (ročně) od ................... (první den prodlení žalovaného) do ............ (poslední den prvního kalendářního pololetí prodlení žalovaného, tj. 30. 6., 31. 12.) a dále s úroky z prodlení ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, od .............­.....(první den následujícího kalendářního pololetí prodlení žalovaného, tj. 1. 1., 1. 7.) do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

2. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., účinném do 30. 6. 2010, od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklém (započatém) od 1. 7. 2010:

1. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ................ Kč s ......... % (repo sazba ČNB k poslednímu dni kalendářního pololetí,  které předchází kalendářnímu pololetí, v němž byl žalovaný prvně v prodlení, zvýšená o sedm procentních bodů) úroků z prodlení p.a. (ročně) od ................... (první den prodlení žalovaného) do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

2. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. a nařízení vlády č. 33/2010 Sb. od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

Navíc před vyhlášením rozhodnutí soudu prvního stupně doporučuji specifikovat doposud naběhlé úroky z prodlení.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).