Hlavní navigace

Těžké chvíle (ne)kuřáků

25. 10. 2007
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Ať už je kouření zlozvyk, droga, nebo jen slabost, stává se pomalu společensky nepřijatelným. Průzkumy veřejného mínění však odpovídají na otázku, jestli by mělo být kouření na veřejnosti zakázané, nejednoznačně. Přesto, že i v Česku platí protikuřácký zákon, příliš se toho nezměnilo.

Diskriminace kuřáků, nebo právo na čistý vzduch?

Se zájmem a s nezakrývaným úsměvem na rtech sleduji průzkumy, které zkoumají nejrůznější názory na problémy současné lidské společnosti. Pominu-li věrohodnost různých průzkumů (lze si objednat průzkum, který má omluvit či vyvrátit jednání konkrétní firmy nebo ukázat, že problém vlastně není tak podstatný), mnoho průzkumů má společné následky: nic se nestane. Zkonstatuje se, že problém je vážný, je nutné ho řešit, „ti druzí” jsou opravdu strašní, ale to je vše.

Diskuze na téma legislativního zákazu kouření proběhla i v České republice a na Slovensku. Výsledky jsou zajímavé. Podle poslední studie agentury Synovate až 59 % Čechů a 79 % Slováků – kuřáků i nekuřáků – podporuje zákaz kouření na veřejných místech, jako jsou restaurace, bary a jiné společenské budovy. Je otázkou, nakolik lze 600 respondentů považovat za reprezentativní vzorek české a slovenské populace. Přesto je zde vidět posun k menší toleranci kouření na veřejných místech.

Stejný průzkum ukazuje i druhou stranu mince. Téměř 37 % kuřáků si myslí, že jakýmkoliv zákazem dochází k jejich diskriminaci, a lze očekávat, že legislativní opatření vyvolá vysokou vlnu protestů kuřácké lobby a diskuzi o lidských právech. Stejně tak ovšem mohou protestovat nekuřáci a ohánět se právem dýchat čistý vzduch.

Zajímá někoho protikuřácký zákon?

Má legislativní omezení kouření na veřejných místech smysl? Každé legislativní nařízení lze obejít a v obcházení pravidel Češi excelují. Takzvaný protikuřácký zákon (zákon č. 379/2005 Sb.) platí od 1.1.2006, ale příliš vrásek na čele lidem nedělá. Zákaz kouření na železnici platí dokonce déle a s postihem porušování zákona si státní orgány hlavu nelámou. Naprosto stejně jsou na tom tramvajová nástupiště a zastávky veřejné dopravy. Jinými slovy, zákon platí, kouření je zakázáno, ale společnost tento jev tiše toleruje včetně státních orgánů, které mají porušování zákona sankcionovat.

Spíše než legislativní zákaz je jednou z možností využít soukromých společností ke společenskému tlaku na vytěsnění kouření do vymezených prostor. Příkladem jsou nadnárodní společnosti, které ve svých českých továrnách a kancelářích dovolují kouření pouze ve vyhrazených prostorách a pouze v rámci běžné přestávky v pracovní době.

Soudit se po americku

Absurdní byla hromadná žaloba kuřáků na tabákové společnosti, se kterou se obrátili američtí konzumenti cigaret na soud. Kuřáci žalovali tabákové koncerny, že je na krabičkách cigaret dostatečně neinformovaly o množství nikotinu v cigaretách a o dopadu kouření na jejich zdraví. Kuřáci jsou tudíž rizikovou skupinou a hrozí jim nejrůznější onemocnění včetně rakoviny.

Vítězem soudního sporu mezi floridskými kuřáky a tabákovými firmami byly nakonec firmy vyrábějící cigarety. Nejvyšší soud státu Florida zamítl rozhodnutí, že tabákové firmy musí spotřebitelům zaplatit až 145 miliard dolarů, což je v přepočtu 2,9 biliónu korun. Soud konstatoval, že výše odškodnění by byla pro firmy neúnosná. Neuznal ani požadavek hromadné žaloby lidí, kteří tvrdí, že jim cigarety zničily zdraví. Přesto soudci odškodněni přiřkli dvěma „obětem” a ostatní žalující museli své žaloby podat individuálně.

Kuřáci na trati

Boj proti kouření vyhlásily rakouské a německé dráhy, od prosince se k nim přidají i České dráhy. Ve vozech těchto drah nastanou kuřákům krušné časy, kouření v nich bude definitivně zakázáno. Teoreticky. Jednou věcí je zákaz kouření, druhou je kontrola dodržování zákazu, takže se opět bude obcházet a bude se kouřit při otevřených oknech, na záchodech, na uličkách. K zákazu kouření se nepřipojily polské a maďarské dráhy, takže v jejich vozech se na našem území nadále kouřit může.

dan_z_prijmu

Kouření na veřejnosti ano, ale…

Zatímco se kouření na veřejných místech stává v mnoha zemích světa sociálně neakceptovatelným, vynořují se unikátní marketingové možnosti cílené právě na kuřácké potřeby. A rovněž výzkum společnosti Synovate potvrzuje, že více než 70 % českých a slovenských respondentů věří, že kouření na veřejnosti je v pořádku, pokud je zajištěna adekvátní ventilace nebo jsou vyznačena kuřácká místa.

Legislativní omezení zákazu kouření se bude složitě prosazovat i vzhledem k nemalým ziskům, které produkuje tabákový průmysl a které v podobě daní proudí do státního rozpočtu. A ten potřebuje teď peníze ze všeho nejvíce. V případě kouření nás ještě čeká běh na dlouhou trať.

Kouříte?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor pracuje jako pojišťovací poradce.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).