Hlavní navigace

Spořicí účty válcují vše ostatní

1. 10. 2012
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Ani investice, ani jednorázové pojistky, ale dokonce ani zlato „netáhne“. Ve slamnících zase řádí myší zoubky inflace, takže vítězné tažení spořicích účtů nejen pokračuje, ale dokonce eskaluje.

Že jsou spořáky nad zlato, dokazuje nejen pláč zlatníků, kteří podle Puncovního úřadu prodávají už jen třetinu toho, co před pěti lety. I zlatý důl prodejců investičního zlata letos pociťuje povážlivě klesající poptávku po cihličkách. Za loňský rok Safina odhaduje, že byly v ČR prodány téměř dvě tuny investičního zlata, takže při ceně jednoho kilogramu kolem milionu korun šlo „jen“ o 2 miliardy korun. Letos to bude méně navíc zvláště po nedávné polské aféře investičního fondu Amber Gold, z něhož se klube asi jen letadlo, a poškozeny jsou desetitisíce lidí.

Šetří se a neutrácí

Lidé docela dobře chápou situaci ekonomické reality, byť „po svém“, klidně můžeme říci svým selským rozumem. O stavu hospodářství v tuzemsku i zahraničí je ostatně média zahlcují jobovkami natolik, že prohibice byla snad jen vítaným zpestřením.

Pěkně to ukazuje nový průzkum CVVM, ve kterém jen 6 % Čechů hodnotí ekonomickou situaci země jako dobrou, zatímco za špatnou či velmi špatnou ji má 70 % dotázaných – o tři procentní body více než v červnu a o osm víc než před rokem. A výsledky se dokonce již příliš neliší od historicky nejkritičtějšího hodnocení z března 2010, kdy vrcholila recese vyvolaná světovou finanční krizí.

Ale – v hodnocení životní úrovně vlastních domácností to Češi vidí úplně jinak: 37 % lidí má podle vlastního vyjádření dobrou životní úroveň (jen 23 % ji označilo za špatnou a 40 % za „ani dobrou, ani špatnou“).

Takže se chováme trochu skromněji a také skončilo zadlužovací blbnutí – od začátku roku zadlužení domácností nevzrostlo ani o 20 miliard, přičemž jen hypotečních úvěrů je víc o 25 miliard, ale o 3,5 miliardy klesly překlenovací úvěry ze stavebního spoření a o 1,5 miliardy spotřební úvěry.

Malé banky vítězí

Situaci asi nejlépe charakterizuje pohled na bankovní statistiku: celkový nárůst vkladů za letošních osm měsíců jen o fous přesáhl 40 miliard korun. Přitom na samotné spořicí účty přišlo 40,5 miliardy. Jak je to možné? Velké pohyby vidíme totiž v „ostatních“ typech účtů: i když i na běžných přibylo 25 miliard, o ještě víc zhubly termínované vklady (-12,5 mld) a vklady ve stavebním spoření (-12 mld. Kč).

A pro ilustraci ještě meziroční porovnání –  za dvě třetiny roku lidé na bankovní vklady celkem přinesli jen o 2 miliardy víc, ale spořicí účty si připsaly o 14,5 miliardy víc než za loňských osm měsíců.

Není pochyb o tom, že sentiment i poptávka klientů jde na ruku zejména novým menším bankám a jejich získávání podílu na trhu, přestože se jim (finančně) nevyplácí. Jejich kvarteto již spravuje 60 miliard korun 330 tisícům klientů, když z toho samotná Fio banka uvítala již 200tisícového klienta. K nováčkům se vysokou sazbou na spořáku přidala dokonce i UniCredit Bank a ty velké zkoušejí alespoň ústupové boje (půl na půl fondy a vklad, zvýhodnění úroků Modré pyramidy). Trend však zatím nejen pokračuje, ale sílí. A aby klientovi banka přispěla 3000 korun, když k ní přijde konsolidovat, to tu také ještě nebylo.

dan_z_prijmu

Nové úspory i přesuny

Na spořicí účty jdou evidentně nejen nově naspořené peníze, ale přesouvají se tam zčásti i úspory z jiných aktiv. Kromě výše zmíněných termínovaných účtů a stavebního spoření (celkem letos odešlo již přes 25 miliard korun) tam míří značná část peněz z některých typů fondů, zejména peněžního trhu (loni 11 a letos zatím 2,5 miliardy) a zajištěných fondů (loni 4 a letos již přes 7 miliard korun). Ty první téměř nic nevynášejí a klienty zřejmě víc láká jistota úroků než pouhé zajištění nuly, přestože i úročení spořicích účtů zřejmě v blízkém budoucnu také zamíří směrem dolů. Zejména po rozhodnutí ČNB o snížení jejích sazeb na historické minimum.

Z toho důvodu ani sazby státních dluhopisů vlastně „nemají kam klesat“ a jakmile poklesnou jejich ceny, skončí i období pěkných výnosů dluhopisových fondů. I ty však získaly zatím (spolu s troškou akciových fondů) jen nevýznamných 2,5 miliardy korun.

Jakou částku máte obvykle na spořicím účtu/účtech?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem měsíčníku pro finanční poradce s názvem PROFI PORADENSTVÍ & FINANCE.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).