Jde o země, kde se domácnosti, firmy, ale i samotný stát v posledních letech ekonomického rozmachu zadlužovaly ve vysoké míře, což se projevovalo ve vysokých schodcích jak rozpočtových, tak na běžném účtu platební bilance. Některé země se navíc zadlužily ve vysoké míře v zahraniční měně. K tomuto kroku je lákaly nižší úrokové sazby na půjčkách v eurech anebo švýcarských francích. Kreditní krize jim podstatně znesnadnila refinancování závazků, prudký pokles ekonomického růstu pak zhoršil celkové podmínky. Jelikož nedisponují takovými měnovými rezervami jako například Rusko, byly nuceny vyhledat pomoc u mezinárodních institucí či ostatních států, aby se vyhnuly platební neschopnosti. Řeč je o zejména o Lotyšsku, Ukrajině, Maďarsku, ale třeba i Srbsku a Bělorusku, kterým půjčkou vypomohl Mezinárodní měnový fond (IMF).
Ukrajina v nesnázích
Země bojuje s vysokým rozpočtovým schodkem, stejně tak schodkem běžného účtu, kde stále největší riziko představuje zadlužení bank a korporací. V loňském roce byla země zasažena poklesem cen komodit, jelikož je závislá na exportu oceli, chemikálií a hnojiv. V lednu klesla průmyslová produkce o více než 30 % oproti lednu předchozího roku. Celkově se pak čeká, že hospodářství se propadne v letošním roce o 5–6 %, schodky veřejných rozpočtů tak budou dále narůstat a možnosti financování jsou v současnosti velice omezené. Ukrajina měla také ještě do nedávna více či méně navázanou měnu na americký dolar. V polovině října nechala hřivnu devalvovat k dolaru, která od té doby ztratila asi 42 % své hodnoty a komplikuje tak refinancování závazků především soukromého sektoru, když půjčky a splátky v dolarech s oslabením domácí měny narůstají. Půjčka od IMF zabránila prozatím vyhlášení platební neschopnosti. Problémem je ale také politická situace v zemi, kde premiérka Julia Tymošenková není ochotna přistoupit na rozpočtovou disciplínu požadovanou ze strany IMF, zejména kvůli sbírání politických bodů před prezidentskými volbami v příštím roce, kde bude s velkou pravděpodobností kandidovat. Obává se totiž, že nesplnění slibů v sociální oblasti by jí ubralo výrazně na oblibě. IMF proto nejspíše odloží vyplacení další části půjčky.
V reakci na problémy s financováním a nechuti snižovat deficit státního rozpočtu snížila agentura S&P rating dlouhodobého zadlužení Ukrajiny v cizí měně na CCC+, což je sedm úrovní pod investičním ratingem, jedná se tedy o čistě spekulativní investici, s tím, že dlužník je schopen dostát svým závazkům jen v případě dobrých obchodních, finančních a ekonomických podmínek. V nepříznivé situaci je zde vysoká pravděpodobnost, že své závazky nebude schopen splatit. S&P navíc přidělila Ukrajině negativní výhled, což naznačuje další snižování ratingu v nadcházejících měsících.
Pobaltské sestry chtěly euro, zafixovaly proto svoje měny
Lotyšsko, Litva, Estonsko se v současnosti potýkají se zafixovanými měnami k euru, postrádají tak domácí měnovou politiku, které by jim pomáhala s nerovnováhami v ekonomice. Země sledovaly rychlé přijetí eura, prozatím se jim ale nedařilo splňovat všechna maastrichtská kritéria nutná k přistoupení k EMU (Evropská měnová unie). V loňském roce splaskla bublina na realitním trhu v Pobaltí, taktéž klesla prudce spotřeba a výraznému propadu hospodářství v letošním roce se tyto země nevyhnou.
Nejvyšší schodek běžného účtu ze skupiny těchto zemí vykazuje stále Lotyšsko, které v roce 2007 bylo zemí s nejhorší platební bilancí EU se schodkem 25 % HDP (v 3Q 2007 už jen asi 12,6 % HDP). Prudký pokles ekonomického růstu a kreditní krize znesnadnila přístup k zahraničnímu kapitálu a refinancování půjček. Poté, co Lotyšsko zestátnilo druhou největší banku v zemi, obdržela země pomoc od IMF a skupiny zemí pod vedením EU. Současně tak Lotyšsko souhlasilo s restriktivní fiskální politikou, celý balíček pomoci je potom zaměřen na udržení pevného měnového kurzu k euru a přijetí eura v budoucnu. Pokud by totiž země opustila tento měnový režim, do problémů by se dostal právě privátní sektor, který je z velké míry zadlužen v cizích měnách. Zadlužení domácností v cizí měně dosáhlo koncem roku 2008 26 % HDP, obdobně zadlužení firem asi 39 % HDP. Uvolnění měnového režimu, v podstatě devalvace domácí měny, by znamenala neschopnost lidí splácet hypotéky, bankroty společností a kolaps finančního sektoru, neboť by se podstatně zhoršila kvalita aktiv bank.
Navíc uvolnění měnového režimu v jedné zemi by mohlo vyvolat lavinovou reakci a pravděpodobně by i ostatní země se stejným režimem byly nuceny k tomuto kroku přistoupit. To by mělo také obrovský dopad na švédské banky, které dominují pobaltskému bankovnímu sektoru. Hrozba toho nejhoršího scénáře nabyla na významu v minulém týdnu, když lotyšská vláda rezignovala a politické napětí v zemi se zvýšilo. Vyskytly se především obavy o záměry budoucí vlády, která by se mohla přiklonit k variantě opuštění pevného měnového kurzu a dohod s IMF. Tato varianta je ale považována za tu „dražší“. Na nárůst rizika v zemi reagovala agentura S&P, která tento týden snížila rating dlouhodobého dluhu Lotyšska v cizí měně na BB+, což je stupínek pod investičním ratingem, jedná se tedy již o spekulativní ohodnocení kreditního rizika, a navíc s negativním výhledem.
Maďarsko a Rumunsko bojují s oslabujícím kurzem domácí měny
Na rozdíl od zemí s pevným měnovým kurzem a obav z devalvace jejich měn, Maďarsko a Rumunsko se již potýkají s krutou realitou, kdy forint a lev ztrácejí půdu pod nohama a domácnosti a firmy zadlužené v eurech a švýcarských francích vynakládají stále více na splátky půjček. Hypotéky tak často přesahují výrazně tržní cenu nemovitosti. Maďarsko již bylo nuceno požádat o pomoc IMF, soukromý sektor je totiž zhruba z 50 % zadlužen právě v cizí měně. Forint oslabil k euru od července loňského roku, kdy dosáhl svého vrcholu k euru, zhruba o 24 % (35 % p.a.).
V Rumunsku je situace obdobná, když také zhruba polovina půjček je v zahraniční měně, objem představuje zhruba 23 % HDP. Rumunská centrální banka se snaží bránit měnový kurz přímými intervencemi na trhu (většinou ale oficiálně nepotvrzenými). Od července 2007, kdy vypukla krize na trzích a lev dosáhl svého vrcholu k euru, oslabil rumunský lev zhruba o 27 % (17 % p.a.). Ve středu oznámila rumunská vláda, že požádá zahraničí o pomoc s financováním deficitů, plánovaného rozpočtového schodku na rok 2009 a deficitu běžného účtu, kde se promítá i zadlužení soukromého sektoru. Běžný účet platební bilance vykázal v loňském roce deficit 13,5 % HDP, letos se očekává mírné snížení na 10 % HDP. Pro srovnání deficit běžného účtu ČR byl ve 3. kvartálu loňského roku dle odhadu ČNB na úrovni 2,3 % HDP. Zavádějící čísla uveřejněná v některých zahraničních médiích proto uvedla na pravou míru ČNB. V České republice představuje zadlužení domácností v cizích měnách jen 0,1 % celkových výpůjček, zatímco v Maďarsku či Rumunsku to představuje okolo 50 %. Důvodem pro tak nízké zadlužení v cizích měnách v ČR jsou dlouhodobě nízké domácí úrokové sazby, které se v posledních několika letech nacházely pod úrovní sazeb zahraničních, především pak těch eurových.
Celkové zadlužení České republiky vůči zahraničí není zdaleka tak vysoké jako v uvedených zemích. Rating dlouhodobého dluhu vůči zahraničí od S&P je „A“ – investičního charakteru s výhledem stabilním. Maďarsko má od S&P rating nižší BBB a s negativním výhledem. Stejně tak Rumunsko, kde S&P hodnotí dlouhodobé zadlužení země v cizí měně jako BB+ a v domácí měně BBB- , výhled na dané ratingy je negativní, to znamená, že další snížení ratingů těchto zemí v následujících měsících se nedá vyloučit.
Poznámka k ratingům od S&P: AAA-nejlepší, následuje AA, A, BBB, BB, B, CCC, CC, C, D-nejhorší, platební neschopnost. Znaménka +/- značí polohu daného ohodnocení mezi uvedenými hlavními kategoriemi.