Hlavní navigace

Východní státy vrhají stíny na českou ekonomiku, média to bohužel nerozlišují

27. 2. 2009
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Česká národní banka musela tento týden bránit Českou republiku a českou korunu před dezinformacemi šířícími se předními zahraničními médii. Podívejme se tedy na to, o kom vlastně byla řeč, že ČNB vedla až k mediálnímu zásahu.

Jde o země, kde se domácnosti, firmy, ale i samotný stát v posledních letech ekonomického rozmachu zadlužovaly ve vysoké míře, což se projevovalo ve vysokých schodcích jak rozpočtových, tak na běžném účtu platební bilance. Některé země se navíc zadlužily ve vysoké míře v zahraniční měně. K tomuto kroku je lákaly nižší úrokové sazby na půjčkách v eurech anebo švýcarských francích. Kreditní krize jim podstatně znesnadnila re­financování závazků, prudký pokles ekonomického růstu pak zhoršil celkové podmínky. Jelikož nedisponují takovými měnovými rezervami jako například Rusko, byly nuceny vyhledat pomoc u mezinárodních institucí či ostatních států, aby se vyhnuly platební neschopnosti. Řeč je o zejména o Lotyšsku, Ukrajině, Maďarsku, ale třeba i Srbsku a Bělorusku, kterým půjčkou vypomohl Mezinárodní měnový fond (IMF).

Ukrajina v nesnázích

Země bojuje s vysokým rozpočtovým schodkem, stejně tak schodkem běžného účtu, kde stále největší riziko představuje zadlužení bank a korporací. V loňském roce byla země zasažena poklesem cen komodit, jelikož je závislá na exportu oceli, chemikálií a hnojiv. V lednu klesla průmyslová produkce o více než 30 % oproti lednu předchozího roku. Celkově se pak čeká, že hospodářství se propadne v letošním roce o 5–6 %, schodky veřejných rozpočtů tak budou dále narůstat a možnosti financování jsou v současnosti velice omezené. Ukrajina měla také ještě do nedávna více či méně navázanou měnu na americký dolar. V polovině října nechala hřivnu devalvovat k dolaru, která od té doby ztratila asi 42 % své hodnoty a komplikuje tak refinancování závazků především soukromého sektoru, když půjčky a splátky v dolarech s oslabením domácí měny narůstají. Půjčka od IMF zabránila prozatím vyhlášení platební neschopnosti. Problémem je ale také politická situace v zemi, kde premiérka Julia Tymošenková není ochotna přistoupit na rozpočtovou disciplínu požadovanou ze strany IMF, zejména kvůli sbírání politických bodů před prezidentskými volbami v příštím roce, kde bude s velkou pravděpodobností kandidovat. Obává se totiž, že nesplnění slibů v sociální oblasti by jí ubralo výrazně na oblibě. IMF proto nejspíše odloží vyplacení další části půjčky.

V reakci na problémy s financováním a nechuti snižovat deficit státního rozpočtu snížila agentura S&P rating dlouhodobého zadlužení Ukrajiny v cizí měně na CCC+, což je sedm úrovní pod investičním ratingem, jedná se tedy o čistě spekulativní investici, s tím, že dlužník je schopen dostát svým závazkům jen v případě dobrých obchodních, finančních a ekonomických podmínek. V nepříznivé situaci je zde vysoká pravděpodobnost, že své závazky nebude schopen splatit. S&P navíc přidělila Ukrajině negativní výhled, což naznačuje další snižování ratingu v nadcházejících měsících.

Pobaltské sestry chtěly euro, zafixovaly proto svoje měny

Lotyšsko, Litva, Estonsko se v současnosti potýkají se zafixovanými měnami k euru, postrádají tak domácí měnovou politiku, které by jim pomáhala s nerovnováhami v ekonomice. Země sledovaly rychlé přijetí eura, prozatím se jim ale nedařilo splňovat všechna maastrichtská kritéria nutná k přistoupení k EMU (Evropská měnová unie). V loňském roce splaskla bublina na realitním trhu v Pobaltí, taktéž klesla prudce spotřeba a výraznému propadu hospodářství v letošním roce se tyto země nevyhnou.

Nejvyšší schodek běžného účtu ze skupiny těchto zemí vykazuje stále Lotyšsko, které v roce 2007 bylo zemí s nejhorší platební bilancí EU se schodkem 25 % HDP (v 3Q 2007 už jen asi 12,6 % HDP). Prudký pokles ekonomického růstu a kreditní krize znesnadnila přístup k zahraničnímu kapitálu a refinancování půjček. Poté, co Lotyšsko zestátnilo druhou největší banku v zemi, obdržela země pomoc od IMF a skupiny zemí pod vedením EU. Současně tak Lotyšsko souhlasilo s restriktivní fiskální politikou, celý balíček pomoci je potom zaměřen na udržení pevného měnového kurzu k euru a přijetí eura v budoucnu. Pokud by totiž země opustila tento měnový režim, do problémů by se dostal právě privátní sektor, který je z velké míry zadlužen v cizích měnách. Zadlužení domácností v cizí měně dosáhlo koncem roku 2008 26 % HDP, obdobně zadlužení firem asi 39 % HDP. Uvolnění měnového režimu, v podstatě devalvace domácí měny, by znamenala neschopnost lidí splácet hypotéky, bankroty společností a kolaps finančního sektoru, neboť by se podstatně zhoršila kvalita aktiv bank.

Navíc uvolnění měnového režimu v jedné zemi by mohlo vyvolat lavinovou reakci a pravděpodobně by i ostatní země se stejným režimem byly nuceny k tomuto kroku přistoupit. To by mělo také obrovský dopad na švédské banky, které dominují pobaltskému bankovnímu sektoru. Hrozba toho nejhoršího scénáře nabyla na významu v minulém týdnu, když lotyšská vláda rezignovala a politické napětí v zemi se zvýšilo. Vyskytly se především obavy o záměry budoucí vlády, která by se mohla přiklonit k variantě opuštění pevného měnového kurzu a dohod s IMF. Tato varianta je ale považována za tu „dražší“. Na nárůst rizika v zemi reagovala agentura S&P, která tento týden snížila rating dlouhodobého dluhu Lotyšska v cizí měně na BB+, což je stupínek pod investičním ratingem, jedná se tedy již o spekulativní ohodnocení kreditního rizika, a navíc s negativním výhledem.

Maďarsko a Rumunsko bojují s oslabujícím kurzem domácí měny

Na rozdíl od zemí s pevným měnovým kurzem a obav z devalvace jejich měn, Maďarsko a Rumunsko se již potýkají s krutou realitou, kdy forint a lev ztrácejí půdu pod nohama a domácnosti a firmy zadlužené v eurech a švýcarských francích vynakládají stále více na splátky půjček. Hypotéky tak často přesahují výrazně tržní cenu nemovitosti. Maďarsko již bylo nuceno požádat o pomoc IMF, soukromý sektor je totiž zhruba z 50 % zadlužen právě v cizí měně. Forint oslabil k euru od července loňského roku, kdy dosáhl svého vrcholu k euru, zhruba o 24 % (35 % p.a.).

V Rumunsku je situace obdobná, když také zhruba polovina půjček je v zahraniční měně, objem představuje zhruba 23 % HDP. Rumunská centrální banka se snaží bránit měnový kurz přímými intervencemi na trhu (většinou ale oficiálně nepotvrzenými). Od července 2007, kdy vypukla krize na trzích a lev dosáhl svého vrcholu k euru, oslabil rumunský lev zhruba o 27 % (17 % p.a.). Ve středu oznámila rumunská vláda, že požádá zahraničí o pomoc s financováním deficitů, plánovaného rozpočtového schodku na rok 2009 a deficitu běžného účtu, kde se promítá i zadlužení soukromého sektoru. Běžný účet platební bilance vykázal v loňském roce deficit 13,5 % HDP, letos se očekává mírné snížení na 10 % HDP. Pro srovnání deficit běžného účtu ČR byl ve 3. kvartálu loňského roku dle odhadu ČNB na úrovni 2,3 % HDP. Zavádějící čísla uveřejněná v některých zahraničních médiích proto uvedla na pravou míru ČNB. V České republice představuje zadlužení domácností v cizích měnách jen 0,1 % celkových výpůjček, zatímco v Maďarsku či Rumunsku to představuje okolo 50 %. Důvodem pro tak nízké zadlužení v cizích měnách v ČR jsou dlouhodobě nízké domácí úrokové sazby, které se v posledních několika letech nacházely pod úrovní sazeb zahraničních, především pak těch eurových.

dan_z_prijmu

Celkové zadlužení České republiky vůči zahraničí není zdaleka tak vysoké jako v uvedených zemích. Rating dlouhodobého dluhu vůči zahraničí od S&P je „A“ – investičního charakteru s výhledem stabilním. Maďarsko má od S&P rating nižší BBB a s negativním výhledem. Stejně tak Rumunsko, kde S&P hodnotí dlouhodobé zadlužení země v cizí měně jako BB+ a v domácí měně BBB- , výhled na dané ratingy je negativní, to znamená, že další snížení ratingů těchto zemí v následujících měsících se nedá vyloučit.

Poznámka k ratingům od S&P: AAA-nejlepší, následuje AA, A, BBB, BB, B, CCC, CC, C, D-nejhorší, platební neschopnost. Znaménka +/- značí polohu daného ohodnocení mezi uvedenými hlavními kategoriemi.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Specializuje se převážně na měnový a dluhopisový trh a vývoj světové ekonomik.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).