Proto jsou nejbolestivějším tématem Evropské unie v současné době sociální otázky. Evropská unie přitom spojuje konkurenci se solidaritou a rovněž je akceptován princip subsidiarity, který akceptuje výrazné národní rozdíly v úrovni sociální politiky a představuje určitou záruku před nadměrnou unifikací v této oblasti. Sociální politika různých členských států by tedy dlouhodobě měla konvergovat, ale trvá její různost. Konvergence je nezbytným důsledkem i podmínkou fungování vnitřního trhu Evropské unie.
Hlavní myšlenky si můžeme shrnout do několika následujících bodů:
- Je nezbytné vytvořit nový vztah mezi hospodářskou a sociální politikou. Na úrovni Unie se nelze omezovat jen na pracovní právo a trh práce, nýbrž na integraci všech občanů do hospodářského rozvoje a na rozšiřování možností získat placené zaměstnání.
- Nejvyšší prioritou je vytváření nových pracovních příležitostí. Zdůrazněna je nezbytnost celé řady opatření na podporu odborné přípravy a rekvalifikací i investiční povahy, která budou realizována prostřednictvím Evropského sociálního fondu, a na nutnost vytvořit skutečně evropský trh práce; v současné době je rozsah migrace pracovníků mezi státy Evropské unie zatím velice malý.
- Rozvinout legislativní program především dokončením již dříve rozpracovaných návrhů direktiv. Zejména jde o:
- formulaci minimálních standardů pro ochranu pracovníků dočasně zaměstnaných v jiném členském státě Evropské unie
- kodifikaci nestandardních opatření pro ochranu pracovníků dočasně zaměstnaných v jiném členském státě Evropské unie
- důsledné uplatnnění již existující zákonodárství, například na úseku zdraví a bezpečnosti práce
- Konkrétní opatření a akce:
- zřízení panel na vysoké úrovni, který bude dohlížet na fungování vnitřního trhu z hlediska volného pohybu pracovníků
- připravit nový akční program na téma „Rovné možnosti mužů a žen“
- intenzifikace spolupráce v oblasti sociální péče
- nový akcent na dialog mezi managementem a pracovníky na evropské úrovni a širší spolupráce s dobrovolnými a nevládními institucemi
- Evropská unie také upozorňuje na nově vzniklé nebo dozrálé problémy, kde dosavadní podmínky smlouvy o zřízení Evropské unie nestačí, například již výše uvedený požadavek rozšířit zákaz diskriminace i na hlediska etnická, náboženská atd.
Jak vidíme, Evropská unie poskytuje svým občanům hustou sociální síť, o které si všude jinde na světě mohou leda tak nechat zdát. Většina Evropanů si to přitom vůbec nepřipouští. Není ani divu. Vždyť už po desetiletí žije rozmazlována sociální Evropskou unií a chráněná nejen hustou sociální sítí, ale i důsledně propracovaným právním systémem, který zvýhodňuje zaměstnance vůči zaměstnavatelům.
Žije v blahobytu. Potíže sociálních států navíc narostly v době, kdy evropská ekonomika ztratila tempo. Sen o dohnání náskoku Ameriky se nenaplní – ani v technologiích, ani v produktivitě práce, ani v celkové pružnosti. Evropu brzdí byrokracie, přehnané ochranářství nebo třeba zcela nesmyslný dotační systém. Nekonečným rozhazováním a podporováním neschopných a flákačů Evropa Ameriku nikdy nedožene.