Když pomineme invalidní důchod, existují tři způsoby, jak se stát penzistou: dosáhnutím věku, od kdy má člověk nárok na pobírání řádného starobního důchodu, odchod do předčasného důchodu a předdůchod. Jaké rozdíly jsou mezi jednotlivými možnostmi?
Vyznejte se v důchodech
Starobní důchod
- Vyplácí ho stát skrz Českou správu sociálního zabezpečení z tzv. prvního pilíře.
- Skládá se ze základní a z procentní výměry.
- Základní je na každý rok stanovena plošně.
- Procentní osobní vyměřovací základ je individuální a tvoří ho měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období.
V kolika letech půjdete do řádného důchodu, si můžete lehce spočítat na důchodové kalkulačce.
Předčasný důchod
- Vyplácí ho stát skrze Českou správu sociálního zabezpečení z prvního pilíře.
- Lze o něj požádat tři roky (pokud je jeho řádný důchodový věk nižší než 63 let) či až pět let (pokud je jeho řádný důchodový věk alespoň 63 let a je mu alespoň 60 let) před nárokem na řádný důchod.
- Je nutné splnit podmínku potřebné doby pojištění stanovené pro řádný starobní důchod, pro letošní rok je to 31 let. Hranice doby pojištění bude stoupat o jeden rok až do roku 2018, kdy bude potřeba 35 let pojištění.
- Nelze již žádat o řádný starobní důchod.
- Důchod je navíc trvale krácen v závislosti na délce doby, která bude chybět do dosažení řádného důchodového věku.
Předdůchod
- Tento typ nevyplácí stát, ale důchodce sám sobě z toho, co si naspořil ve III. pilíři, tedy v penzijním připojištění či v doplňkovém penzijním spoření.
- K čerpání je potřeba naspořit dostatečně vysokou částku, která musí činit po celou dobu čerpání předdůchodu alespoň 30 procent průměrné mzdy.
- Lze čerpat maximálně pět let před řádným důchodem.
- Řádný důchod není krácen, ale přiznán v plné výši.
Tolik tedy ke třem možnostem, jak čerpat v Česku důchod. Dle Českého statistického úřadu činil ke konci roku 2014 poměr důchodců v České republice vůči celkové populaci 17,4 procenta. Prognózy ukazují, že se jejich počet bude zvyšovat a klesat bude naopak počet ekonomicky aktivních. Nelze tedy očekávat, že výše starobních důchodů bude stoupat, spíše klesat.
Senioři mají možnost si k nedostatečnému důchodu přivydělat. Všeobecně lze říci, že vždy existuje nějaký způsob, jak si zvýšit svůj příjem v důchodovém věku.
Jak pracovat během důchodu
Při pobírání starobního důchodu:
- Lze pracovat bez omezení, a to jak na smlouvu na dobu určitou, tak i neurčitou.
- Pokud výdělek zakládá účast na důchodovém pojištění, je možné si navýšit starobní důchod, ale je nutné o toto navýšení požádat.
- Je možné také žádat slevu na dani, za 2014 činila 24 840 korun.
V případě vyplácení celého důchodu je možné výpočtový základ starobního důchodu navýšit o 0,4 procenta za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti. O navýšení lze požádat už po odpracování 360 dní. V případě polovičního důchodu lze výpočtový základ zvýšit o 1,5 procenta za každých 180 kalendářních dnů výdělečné činnosti a lze o něj požádat již po odpracování dvou let. U pozastaveného důchodu je možné výpočtový základ důchodu zvýšit o 1,5 procenta za každých 90 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti a žádat lze opět již po dvou letech.
Ivo Mráček, 82letý důchodce, pracoval jako ekonomický výzkumný pracovník. I v tomto pokročilém věku je stále výdělečně činný: Přivydělávám si formou dohody o provedení práce u bývalého zaměstnavatele, je to nejjednodušší. Můj pracovní poměr v souběhu se starobním důchodem byl dlouhodobější, trval téměř dvacet let, což má samozřejmě pozitivní dopad na výši penze. Můj řádný nárok na důchod vznikl zhruba v mých 61 letech.
Zapamatujte si
Při pobírání předčasného důchodu:
- Lze vydělávat jen tak, aby výdělek nezakládal účast na důchodovém pojištění.
- Na dohodu o provedení práce (DPP) je to maximálně 10 tisíc korun měsíčně.
- Na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) je to méně než 2500 korun měsíčně.
- Při podnikání s nízkým příjmem do cca 60 tisíc korun za rok se platí pouze zdravotní pojištění.
- Příležitostná činnost je možná do maximálně 20 tisíc korun za rok.
- Pronajímat lze bez omezení.
Duševní zdraví a kontakt s kolegy
A proč zaměstnávat lidi v důchodovém věku? Na jedné straně jsou to dlouholeté zkušenosti, které mají s daným oborem. A ty mohou předat mladším kolegům. Dále pak rozličnost a rozdílnost v týmu. Veronika Trutzová, specialistka na lidské zdroje, to vysvětluje: Starší zaměstnanci jsou k firmě daleko více loajální, více si práce takzvaně váží. Je to dané tím, že mladý člověk nemá problém změnit práci, pokud se mu v daném zaměstnání nelíbí, a jít za „lepším“. Starší zaměstnanci se naopak ztráty zaměstnání více obávají. Navíc u nich nefunguje přesvědčení, že změna je vždy k lepšímu.
Právě duševní dopad je vedle finančního ten nejdůležitější důvod, proč senioři pracují i po nároku na starobní důchod. Potvrzuje to Ivo Mráček, pro kterého práce znamená zejména udržení duševní a částečně i fyzické aktivity a kontakt se spolupracovníky i s odborníky. 67letá Zdena Kracíková si zhruba šest let po nároku na důchod přivydělávala v ekonomickém úseku zdravotnického zařízení: Chtěla jsem se aktivně zapojit a využít svoje předchozí zkušenosti z banky, kde jsem pracovala. Spíš než přivýdělek, který se mi samozřejmě v rozpočtu hodil, mi to přineslo aktivitu a práci v kolektivu.