Hlavní navigace

Proč sKarty selhaly a nejspíše se zruší?

28. 5. 2013
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Jaká bude budoucnost sKaret? Skutečně se sockarty zruší? Byl to správný projekt? Neměla být sKarta spíše dobrovolná?

sKarta, lidově sockarta, neboli také platební karta, která slouží jako identifikační průkaz pro osoby, kterým jsou vypláceny sociální dávky, přidělala v posledních měsících vrásky vládní koalici. A nyní se projednává senátní návrh, podle kterého se sKarta nejspíše zruší.

Není divu – projekt vzbudil u veřejnosti značný odpor, velkým kritikem je také premiér Petr Nečas, který potvrdil, že projekt sKaret je předražený: Když si budete chtít pořídit kartu, seženete ji standardně za 80 korun, firma ji dodává za 240 korun. Běžná cena v Evropě jsou tři eura (asi 78 Kč), řekl pro Deník Nečas.


Autor: Česká spořitelna

sKarta

Podle něj existuje rozumné řešení v podobě ukončení těchto karet: Doporučil jsem paní ministryni, aby projekt sKaret byl ukončen. Odstoupení od projektu je to nejméně špatné řešení minimalizující náklady finanční, věcné i politické, řekl Nečas. Ministryně práce a sociálních věcí argumentuje však uzavřenou smlouvou s Českou spořitelnou, kterou nelze jen tak vypovědět.

Proč se vůbec zavedly sKarty?

Hlavní myšlenky sKaret byly veskrze správné. Vyplácení dávek prostřednictvím České pošty je značně nákladné, podle bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka dosahují náklady 200 milionů Kč. Pokud bude existovat jeden bankovní účet a karta, prostřednictvím které budou lidé moci své dávky vybírat, pak se tyto prostředky ušetří. Lidé také ušetří i čas, který by museli trávit na České poště. Myšlenka veskrze správná, avšak jak už to bývá, v realizaci se fatálně selhalo.

Proč se to neudělalo dobrovolně?

Pokud má ministerstvo práce a sociálních věcí náklady na vyplácení dávek ve výši 200 milionů Kč, pak existovala vhodná varianta, jak tyto náklady výrazně snížit. Pokud výplata dávek prostřednictvím České pošty stojí pro jednoho příjemce několik desítek korun měsíčně, proč tuto částku nedat samotným lidem, kteří se danou kartu a bankovní účet rozhodnou využívat? Pro příjemce dávek by to znamenalo, že by mohli například měsíčně získat na sKartě 20 Kč, za rok se už jedná o částku 240 Kč. Tím by vznikla určitá motivace a vše by bylo na dobrovolné bázi.

Podmínkou výběrového řízení mělo být také to, že většina bankovních služeb by měla být zadarmo, všechny specifické poplatky by se lidé dozvěděli v přehledném, nanejvýš dvoustránkovém ceníku. Pokud by se lidé bankovního účtu báli a nechtěli by se naučit s ním disponovat, tak kromě nižších dávek vlivem nákladů na vyplácení by to pro ně znamenalo také nutnost stát fronty. Na druhé straně by se ale pro ně nic nezměnilo a dostávali by dávky tak, jak byli zvyklí.

Pokud by byli na ministerstvu odborníci, mohli také vhodně využít bankovních IT kapacit k tomu, aby náběh projektu byl bez větších zádrhelů. Zakázka ve výši 1 miliard Kč na IT služby ohledně vyplácení sociálních dávek, kterou vypsal Jaromír Drábek bez výběrového řízení, by zapotřebí vůbec nebyla, nebo by se na zakázce výrazně ušetřilo.

Šly by do toho banky?

Lze polemizovat s argumentem ministerstva, že pokud by projekt byl dobrovolný, žádná banka by se ho nezúčastnila. Naopak, pokud by parametry výběrového řízení byly vhodně nastavené, mohly se výběrového řízení zúčastnit také nově vstoupivší banky, a tak získat nové klienty. Řada nových bank v minulosti nabízela za doporučení klientů až 1000 Kč, zde lze s velkou pravděpodobností předpokládat, že náklady na akvizici jednoho klienta by byly podstatně nižší. A příjemce dávek by účet zakládal dobrovolně, jednoduše proto, že by to pro něj bylo výhodnější. 

Dokonce sama opozice podporuje sKartu jako dobrovolný nástroj: Nejsem proti pokroku. Pokud by možnost platební karty byla dobrovolná, jsem přesvědčena, že řada lidí by na ni přistoupila. Ale jsem také přesvědčena, že cílem nebyly ani úspory, nakonec náklady byly fakticky přeneseny na uživatele, ani zjednodušení systému. Byl zcela jiný, uvedla stínová ministryně práce a sociálních věcí pro ČSSD Ivana Stráská v článku: DUEL: sKarta je průšvih. Obraz o ní poškodila média

Výsledek sKarty bude zrušení a náklady ve výši stovek milionů Kč

Bohužel výsledek byl opačný a sKarty se staly novodobou fraškou. Ve výzkumu společnosti SANEP projekt sKaret, který odstartoval bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, považuje 34,8 % respondentů za špatný, 26,1 % za korupční a 21,7 % lidí ho vnímá jako diskriminační. Špatnou zkušenost s sKartou má podle výzkumu 72,5 % jejich majitelů. Podle téměř 65 % respondentů by měl premiér Petr Nečas projekt sKaret ukončit.

dan_z_prijmu

To se také nejspíše stane, sKartě tikají poslední týdny či dny života. Nebude to ale zadarmo – pokud projekt sKaret bude zrušen, bude muset český stát ze svého rozpočtu doplatit České spořitelně náklady ve výši 300–400 milionů Kč, které už spořitelna údajně do sKaret investovala. Odborníci však předpokládají, že žádost o odškodnění by natolik poškodila obraz České spořitelny u veřejnosti, že z projektu spořitelna nejspíše potichu vycouvá a nic chtít nebude. Uvidíme.

Jedno je však už dneska jisté – když nastupoval Jaromír Drábek na post ministra práce a sociálních věcí, zdálo se, že do úřadu vstupuje inteligentní člověk, který posune věci k lepšímu – něco se udělá s nehospodárností na úřadech a sníží se objem korupce. Místo toho však následovalo pronásledování živnostníků, nucené práce pro nezaměstnané, zavedení sKaret a vyplacení rekordních odměn spřízněným osobám. Čtěte také: Vláda hazarduje s ekonomikou, která krvácí. Na ministra Drábka proto pravděpodobně budeme vzpomínat jako na nejhoršího postlistopadového ministra práce.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).