Hlavní navigace

Jak zabránit tomu, aby přívalový déšť neodplavil všechny rodinné finance?

9. 7. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Patnáct lidských životů a škody za více než 6 miliard korun. To je současná bilance přívalových dešťů nedávných dní. Meteorologové však varují, že nemusí jít o konečná čísla. Podle České asociace pojišťoven klienti doposud nahlásili domácím pojišťovnám po záplavách 9600 škod a odhadují, že jejich počet může vyskočit až ke 12 000 a škody se přiblíží k 1,5 miliardy korun.

Jsou však domácnosti, které nedostanou od pojišťovny ani korunu. Pokud lidé neměli sjednáno adekvátní pojištění nebo ho měli sjednáno nedostatečně, musí si bohužel veškeré náklady spojené s odstraňováním vzniklé škody hradit z vlastních zdrojů. Většina pojišťoven poskytuje lidem v postiženým oblastech různé finanční i hmotné dary, nicméně nemůže hradit škodu, která není podložena žádným smluvním vztahem, řekla pro server Měšec Marcela Kotyrová, manažerka vzdělávání a komunikace České asociace pojišťoven.

Předpokládat další vodu za padesát let se nevyplácí

Ani minulé záplavy z let 1997 a 2002 nepřiměly Čechy více se pojišťovat. Na druhou stranu – část území, kterou postihla velká voda, se stala nepojistitelnou. Podmínky pojistek se ale postupem doby mění. U všech klientů, kteří do dotazníku při vzniku pojištění uvedou, že byli jednou a vícekrát v posledních deset letech zatopeni, jdou smlouvy na vznik pojištění k posouzení odborníkům. Není to však jako dřív, že by nemovitost byla kvůli tomu nepojistitelná, ale přistupuje se individuálně. Vyloučí se například desetiletá, dvacetiletá voda nebo se stanoví limit pro riziko záplav a povodní nebo kombinace obojího, vysvětluje tisková mluvčí České pojišťovny Dagmar Koutská. Čtěte více: Záplavy prověří kvalitu pojištění, na všechny se ale nedostane

Díky geografickému informačnímu systému se prý navíc dají zohlednit i všechna protipovodňová opatření. Pojištění bytů a domů je podle jejích slov ve srovnání s katastrofickými záplavami v letech 1997 a 2002 zhruba stejné. V oblastech na Moravě je prý docela velké množství poměrně nových smluv, uzavřených na novou cenu nemovitosti. Zároveň se ale likvidátoři setkali s mnoha nepojištěnými objekty, které sice velkou vodou v roce 1997 zasaženy byly, ale jich majitelé se domnívali, že další povodňová vlna přijde minimálně za 50, ale spíš až dalších 100 let, uzavřela Koutská. Postižení se brání tvrzením, že některé pojišťovny nechtějí uzavírat pojistné smlouvy s obyvateli v záplavových oblastech nebo že stanovují výši pojistného tak vysoko, že si to lidé nemohou dovolit.


Z pohledu rizika povodně využívají pojišťovny k tarifikaci svých klientů tzv. povodňové mapy, které jim umožňují kalkulovat pravděpodobnost výskytu povodně. V závislosti na výši tohoto rizika se zvyšuje i cena pojistného. Pokud ale vezmeme v úvahu, že při takovýchto povodních může někomu vzniknout škoda v hodnotě stovek tisíc korun až milionů, pak si dovolím tvrdit, že investice v řádech několika tisíců korun ročně do pojištění je velice dobrá investice, upozornila Marcela Korytová s tím, že soukromé pojištění je založeno na bázi dobrovolnosti, každý si tedy sám musí vyhodnotit, zda mu nabízené pojištění v případě vzniku škody bude přínosné či nikoliv.

povodně, povodeň, záplava, pojištění domácnosti, voda,

Foto: www.web.mvcr.cz


Výše pojistného je odvislá od mnoha faktorů jako jsou pojistná částka, zvolená spoluúčast, způsob zabezpečení pojištěné nemovitosti, lokalita, ve které se nemovitost nachází apod. V případě pojistné události může být pojištěnému poskytnuto pojistné plnění až do výše sjednané pojistné částky. Trend úpravy rizikového pojistného na základě přírodních katastrof v ČR lze vysledovat již od roku 1997, od roku 2002 pak nabývá na významu, upozorňuje analytik Broker Consulting Martin Novotný. Čtěte více: Jak zabezpečit domácnost, aby vám pojišťovna nekrátila plnění?

Rozhodující vliv bude mít postoj zajišťoven, které můžou zvýšit zajistné, což pojišťovny následně promítnou do pojistného pro občany. Další změnou může podle něj být rozšíření území, kde se povodeň či záplava u většiny pojišťoven ani pojistit standardně nedají.

Zvýšila vám vaše pojišťovna pojistné na pojištění domácnosti?

Výši pojistky určuje lokalita

Systém povodňových map člení podle nebezpečí výskytu povodně území republiky do čtyř zón. První zóna je takzvaná bezproblémová, zde nebezpečí povodně nehrozí. Druhé pásmo zahrnuje oblasti stoleté vody a zde se počítá s nízkým rizikem. Zóna tři se středním rizikem značí území padesátileté vody. U obou bývají ceny pojistek zvýšeny o rizikový příplatek. Jeho výši si každá pojišťovna volí sama. Území takzvané dvacetileté vody patří do čtvrté zóny. Tato oblast je prakticky nepojistitelná. Čtěte více: V pojištění domácnosti jsou velké rozdíly, dostaňte z pojišťovny maximum 

Nejhůře je na tom Olomoucký kraj. Do druhé zóny zde spadá více než 40 procent území a do třetí zóny 17 procent. Největší podíl území v takřka nepojistitelné čtvrté zóně (necelá dvě procenta) má pak Jihočeský kraj. Program rizikových povodňových zón vznikal pro potřeby členských pojišťoven ČAP v několika etapách od roku 2001. Prvním impulzem pro jeho vytvoření byly záplavy na Moravě v roce 1997, které způsobily pojistné škody v celkové výši za 9,8 miliardy korun. Po stoleté vodě, která potopila část Prahy v roce 2002 (81 tisíc pojistných událostí a škody ve výši plnění 34,7 miliardy korun), začaly pojišťovny striktně požadovat patřičné řízení tohoto rizika.

dan_z_prijmu

Výsledkem je aktuální podoba povodňových map, která bere v potaz podobu terénu i minulé zaplavení v konkrétní lokalitě. Aktuálně je tento model jedním z nejpokročilejších systémů na správu rizika povodně v Evropě pro účely pojišťovnictví. V současné době disponují podobně přesným nástrojem jen trhy v Rakousku, Německu, ve Velké Británii a na Slovensku. Čtěte více: Pojištění domácnosti pomůže, problémem je ale podpojištění 

Kde je možné hledat pomoc

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nabízí obětem povodní příspěvek na nové bydlení či jeho opravu. Lidé, kteří přišli o domov úplně, mohou dostat 150 000 korun na domácnost. Domácnosti, kterým velká voda bydlení pouze poničila, mohou dostat 30 000 korun. Vedle nenávratných půjček bude MMR nabízet jako za minulých povodní nízkoúročené půjčky. Ze Státního fondu bydlení budou moci lidé čerpat úvěry na opravy bytů ve výši 150 000 korun, na novou výstavbu fond nabídne 850 000 korun na jednu bytovou jednotku. Pomocnou ruku nabízejí i humanitární organizace. Ty však nedisponují žádnými závratnými částkami, proto za vybrané peníze nakupují pro postižené hygienické prostředky, základní trvanlivé potraviny a pitnou vodu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Neúnavná cestovatelka po zemích známých i objevitelských, pravidelná návštěvnice fitness centra, milovnice vysokohorské turistiky v Alpách. Objevila jsem i kouzlo paraglidingu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).