Hlavní navigace

Při insolvenci zaměstnavatele vám úřad práce vyplatí od května více podpory

3. 5. 2012
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Pokud vám zaměstnavatel kvůli insolvenci neplatí mzdu, dostanete náhradu od pracovního úřadu. Od prvního května vám vyplatí ještě více.

Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele máte v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků, které vám zaměstnavatel nevyplatil. Náhradu vyplácí úřad práce, přičemž maximální míra pomoci byla každoroční valorizací od prvního května zvýšena.

Vedle toho, že zaměstnavatel neuspokojil splatné mzdové nároky (anebo je uspokojil jen částečně), musí být splněna ještě druhá podmínka. Na zaměstnavatele musí být podán insolvenční návrh u příslušného soudu v ČR resp. na něho musí být vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení.

Návrh na zahájení insolvenčního řízení přitom může podat i zaměstnanec dlužníka. Na rozdíl od ostatních věřitelů je zvýhodněn v tom, že spočívá-li jeho splatná pohledávka pouze v pracovněprávních nárocích, pak mu jakožto insolvenčnímu navrhovateli insolvenční soud nemůže uložit, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení. Nikdy ale nestačí existence jen jednoho věřitele. Dlužník musí mít více věřitelů, z povahy věci nejméně dva.

Pomoc současným i bývalým zaměstnancům

Mzdové nároky můžete u úřadu práce uplatnit, pokud máte sjednán se zaměstnavatelem pracovní poměr, dohodu o provedení práce (která zakládá účast na nemocenském pojištění – tedy na měsíční příjem přesahující 10 000 Kč) nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých vám vznikly – v tzv. rozhodném období – mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem.  Čtěte více: Změna: od roku 2012 na dohodu odpracujete až 300 hodin ročně

Takové právo mají i zaměstnanci, jejichž pracovněprávní vztah v tomto období skončil a u zaměstnavatele již nepracují, pokud nevyplacené mzdové nároky spadají do rozhodného období. Čtěte také: Jak se v roce 2012 změní dohoda o pracovní činnosti?

Mzda, plat, odměna z dohody odstupné

Pracovníci nebo bývalí zaměstnanci mohou žádat nejen o běžnou mzdu (plat), ale také o odstupné nebo náhrady ucházející mzdy nebo platu, např. za dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele. Stejně tak i odměnu nebo její náhradu, která náleží podle dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti. Neposkytuje se ovšem náhrada pracovníkovi způsobené škody, cestovní náhrady apod. Čtěte také: Odstupné 2012: Tři platy až po dvou letech práce

Viníkům se nepomáhá

Nevyplacené mzdové nároky nemůže uplatňovat zaměstnanec insolventního zaměstnavatele, který byl v rozhodném období statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Vychází se z toho, že takový vedoucí pracovník mohl neúspěch podniku a jeho insolvenci zavinit, a tak nemá mít nároku na peněžitou pomoc.

Kterákoliv pobočka úřadu práce

Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce ČR (v Praze pak pobočku pro hlavní město Prahu) nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. 

O nároku rozhoduje Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má:

  • sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou,
  • místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky nebo
  • bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání.

Pokud požádáte o uspokojení mzdových nároků krajskou pobočku Úřadu práce, která není místně příslušná, nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, tato pobočka či kontaktní pracoviště postoupí žádost místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce.

Sledujte internet a úřední desku úřadu práce

Místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce vyvěsí na úřední desce informace o zaměstnavatelích, jejichž pracovníci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. Současně informuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit. 

Činí tak neprodleně poté, co ji soud vyrozumí o vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo o zahájení insolvenčního řízení.

Zmíněné informace rovněž sdělí ve stejné lhůtě Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní na své internetové stránce nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení a současně je oznámí ve stejné lhůtě všem krajským pobočkám Úřadu práce a kontaktním pracovištím krajských poboček Úřadu práce. Ty je následující pracovní den po jejich obdržení od Ministerstva práce a sociálních věcí vyvěsí na své úřední desce nebo oznámí jiným rovnocenným způsobem.

Rozhodné období je klíčové

Klíčovým pro výplatu mzdových národů je vymezení rozhodného období, za něž tyto nároky vznikly a mohou být uspokojeny státem namísto insolventního zaměstnavatele.

Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce.

Byl-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 12. 12. 2011, je rozhodným obdobím doba od 1. 9. 2011 do 31. 3. 2012, včetně prosince 2011.

Bude-li kupř. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 12. 7. 2012, je rozhodným obdobím doba od 1. 4. 2012 do 31. 10. 2012, včetně července 2012.

Výplata za 3 měsíce od státu

Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vybere sám a specifikuje je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků.

Jestliže bude např. návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 3. 9. 2012 (rozhodné období tedy bude od 1. 6. do 31. 12. 2012) a zaměstnavatel nevyplatí mzdu za červenec a srpen 2012 a za říjen 2012, pak uspokojení mzdových nároků za všechny tyto měsíce můžete požadovat po úřadu práce. Samozřejmě za podmínky, že i ty nejpozději vzniklé resp. uplatňované mzdové nároky jsou, resp. budou již splatné – tzn., že například v září 2012 není možné úspěšně žádat o uspokojení mzdových nároků za září 2012, natož pak za zmíněný říjen 2012, protože mzda za daný měsíc, resp. měsíce ještě není splatná.

Příklad

Jestliže byl návrh na zahájení insolvenčního řízení kupř. podán 19. 4. 2012 (rozhodné období tedy je od 1. 1. 2012 do 31. 7. 2012) a zaměstnavatel nezaplatil zaměstnanci činnému na dohodu o provedení práce, jehož odměna -  započitatelný příjem za leden 2012 činí 6000 Kč, za únor 11000 Kč a za březen 12000 Kč, odměnu právě za tyto 3 měsíce, může zaměstnanec požadovat po úřadu práce uspokojení svých mzdových nároků za únor a březen 2012, jelikož za tyto měsíce činí jeho započitatelný příjem více než 10 000 Kč, zatímco za leden 2012 nikoliv.

Úřad práce však může uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou. Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může úřad práce uspokojit další mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí 12 měsíců ode dne vydání příkazu k úhradě mzdových nároků.

Je nutno dodržet lhůty

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce zveřejnila informace o zahájení insolvenčního řízení proti zaměstnavateli na úřední desce.

Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí.

Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn v uvedených lhůtách. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.

Výši pomoci určuje statistika

Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek tzv. rozhodné částky. Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností (tj. pro období) od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.

Vychází se z rozhodné částky platné (a účinné) v den podání insolvenčního návrhu, resp. v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení.

Kolik peněz lze dostat, vypočtete dle rozhodné částky

Pro období od 1. 5. 2011 do 30. 4. 2012 (tedy byl-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení po 30. 4. 2011) jde o částku 23 951 Kč.

1,5násobkem této částky je částka 35 927 Kč. A pro období od 1. 5. 2012 do 30. 4. 2013 (tedy byl-li nebo bude-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium po 30. 4. 2012) jde o částku 24 319 Kč (vyhlášenou nově sdělením MPSV č. 136/2012 Sb.).

1,5násobkem této částky je částka 36 479 Kč.

Rozhodná částka pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci

Období Rozhodná částka Platí podle:
od 1. května 2010 do 30. dubna 2011 23 598 Kč sdělení č. 99/2010 Sb.
od 1. května 2011 do 30. dubna 2012 23 951 Kč sdělení č.129/2011 Sb.
od 1. května 2012 do 30. dubna 2013 24319 sdělení č. 136/2012 Sb.

Zdroj: Zákony III 2011, Poradce s.r.o., Sbírka zákonů, autor

Nejvýše 4,5násobek rozhodné částky

Maximální možnou částkou, kterou může zaměstnanec (celkem, tedy za tři měsíce) obdržet je pak částka 107 781 Kč (pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2012 včetně), resp. částka 109 437 Kč (pokud byl nebo bude insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2012).

Uvedené částky, které může zaměstnanec obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody; před uspokojením mzdových nároků provede úřad práce příslušné srážky.

Jak na to

Zaměstnanec uplatní mzdové nároky u úřadu práce písemnou žádostí. V žádosti zaměstnanec uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště.

Dále výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňuje mzdové nároky, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena. Uvede také označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody pojistného.

Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků. Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce, nebo dohody o pracovní činnosti.

Místně příslušná pobočka úřadu práce neprodleně od uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období.

Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně prokázat úřadu práce, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance zákonem předepsané srážky a odvody. V případě, že práva a povinnosti zaměstnavatele ohledně zaměstnanců vykonává předběžný správce nebo insolvenční správce, přecházejí na něho povinnosti zaměstnavatele.

Při neprokázání výše nároků jen minimální mzda

Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, úřad práce do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí zaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě.

dan_z_prijmu

Nesouhlasí-li však výše zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za 1 měsíc s vykázáním předloženým úřadu práce zaměstnavatelem nebo správcem, úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za tento měsíc pouze v prokázané výši.

Nelze-li výši mzdového nároku prokázat, přizná úřad práce mzdový nárok toliko ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).