Hlavní navigace

Historie plateb mobilem: Přes GSM Banking k placení vstupenek

27. 5. 2013
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Za dva, tři roky od publikace tohoto článku, možná budeme brát platby mobilem jako samozřejmost. Platit s mobily šlo i bez chytrých telefonů, ale nejprve přišlo mobilní bankovnictví.

Psal se 4. květen 1998, kdy otevřela své pobočky Expandia banka. Společně s mobilním operátorem Paegas (dnes T-Mobile) následně spustila do té doby světu neznámou službu GSM bankovnictví prostřednictvím šifrovaných zpráv SIM Toolkit. Paegas poté dva roky udával tempo v technologických bankovních novinkách, ale jeho konkurenti Eurotel a Oskar jej dohonily a GSM banking nabídly také. V dnešní době už některé služby vyvolávají úsměvy na rtech (např. umožnění zasílání SMS pro předplacené služby), ale každý nástup technologie má své začátky.

Milníky v GSM bankovnictví

  • 01/1999 – SMS mohou zasílat i předplacené služby Twist
  • 03/1999 – spuštění služby Paegas Info
  • 10/1999 – spuštění služby Paegas GSM Banking (Expandia Banka, IPB, Poštovní spořitelna a ČSOB), na Invexu představena služba objednat si mobilem nápoje ve speciálně upravených automatech Coca-Cola
  • 12/2001 – spuštění služby Eurotel GSM Banking
  • 09/2002 – spuštění služby Oskar GSM Banking

Velkou výhodou mobilního (GSM) bankovnictví je právě jeho mobilita. Jste omezeni pouze dostupností signálu svého operátora, resp. operátora, který má s vaším domácím operátorem roamingovou dohodu. Banka totiž není otevřena pořád a někdy zkrátka není čas či možnost zadat příkaz k úhradě či zjistit informaci jinou cestou. Omezeni však můžete být nabídkou služeb své banky, portfolio mobilních služeb se totiž liší.

Vzhledem k rozsahu služeb, které mobilní bankovnictví nabízí, ho lze používat jako zcela samostatný kanál, který je plně nezávislý na ostatních přístupech do banky. Přesto se většinou dodnes využívá spíše jako doplněk k internetovému či telefonnímu bankovnictví, protože při jeho častém používání jsou náklady přece jen vyšší, a to nejen zpravidla vyšší cenou oproti přístupu přes internet, ale hlavně kvůli ceně SMS; s její cenou musíte při stanovování výhodnosti ceny za zadání příkazů počítat.

Jak to funguje

GSM bankovnictví pracuje zpravidla na bázi speciální aplikace SIM Toolkit. U starších SIM karet bylo možné mít na kartě jen jednu aplikaci banky a pro instalaci aplikace jste museli zajít na pobočku banky, která vám na SIM aplikaci uložila (používal se i termín „vypálí“).

Zatímco v říjnu 1999 GSM Banking nabízely jen tři banky (Expandia Banka, IPB + Poštovní spořitelna a ČSOB), o tři roky později to bylo 6 bank (vzpomínáte si na Union Banku?) a v roce 2007 v Česku nabízelo přístup k účtu přes mobil na bázi SIM Toolkitu osm bank.

Mimochodem, v roce 2013 se stav změnil jen postupným spojením bank, nové banky s GSM bankovnictvím nepřibyly. GSM Banking tak v době publikace článku najdete stále u těchto bank:

  1. Česká spořitelna
  2. ČSOB + Era/Poštovní spořitelna
  3. GE Money Bank
  4. Raiffeisenbank
  5. UniCredit Bank

GSM klasika

Komunikace u GSM bankovnictví mezi bankou a klientem probíhá prostřednictvím kódovaných a šifrovaných SMS zpráv. I přes svoji nezměněnou podobu tento způsob komunikace s bankou patří stále mezi nejbezpečnější. Uživatel mobilního telefonu podporujícího bankovní služby obdrží spolu se SIM kartou speciální číselný kód – BPUK. Na základě tohoto kódu si zvolí osobní přístupový kód BPIN. Správným zadáním kódu BPIN je podmíněno provedení všech bankovních operací. Přenos dat je zabezpečen šifrováním: každá bankovní SIM karta má svůj šifrovací klíč, prostřednictvím kterého se provádí zabezpečení komunikace s bankou. Tento klíč je uložen v chráněné oblasti SIM karty a je dostupný pouze po zadání správného kódu BPIN. Zpráva odeslaná z mobilního telefonu je bankou přijata pouze tehdy, pokud je zašifrována správným šifrovacím klíčem.

NFC SIM vs. bankovní SIM

Nové SIM od O2 podporující NFC platby nemají bankovní aplikaci SIM Toolkit. Pokud chcete platit mobilem s NFC, musíte si vybrat: NFC SIM nebo bankovní SIM, obojí v jednom zatím nelze.

Java banking přišel příliš brzy

Komerční banka ale zvolila vlastní cestu a nechala si vyrobit javovou aplikaci, kterou jste si mohli stáhnout sami přes wap. Javovou aplikaci a také tzv. WAP Banking nabízela i tehdejší Živnostenská banka. U javové aplikace Komerční banky probíhala veškerá komunikace mezi klientem a bankou šifrovaně pomocí protokolu AES a každý přístup ke službě začínal identifikací a autentizací uživatele. Zabezpečené spojení pak probíhalo prostřednictvím sítě internet, konkrétně přes (dnes již) historický protokol WAP, nebo volitelně přes APN internet.

Jakmile jste si javovou aplikaci nastavili, mohli jste ji používat bez ohledu na zvoleného operátora. Mohli jste tak používat i zahraniční SIM a do banky jste měli stále přístup, aplikace totiž nebyla závislá na SIM kartě, nýbrž byla uložena v mobilním telefonu. I přestože šlo o aplikaci v javě, pro korektní používání aplikace jste potřebovali vlastnit mobil ze seznamu podporovaných mobilů.

Javová aplikace Komerční banky byla zmenšenou verzí služby internetového bankovnictví  Mojebanka. Velkou nevýhodou tehdy byla povinná aktivace telefonního bankovnictví Expresní linky. Pokud jste Expresní linku neměli součástí vašeho balíčku služeb u KB, museli jste za ní zaplatit, a poté ještě 15 Kč měsíčně za Mobilní banku. S tehdejším Extra kontem však byla v ceně účtu. Pro přihlášení jste používali stejné identifikační znaky jako u Expresní linky, tj. PIN a heslo nebo kartu optického klíče.

Parametry javové aplikace Komerční banky

  • Splňující standard nebo kompatibilní s: J2ME MIDP 1.0
  • Paměť telefonu (pro aplikaci): min. 64 KB
  • HEAP (paměť pro běh aplikace): min 200 KB
  • RMS (paměť pro uložení dat): min 20 KB
  • Komunikace (podporováno): http komunikace přes CSD, GPRS nebo EDGE
  • Komunikace (doporučená): GPRS, EDGE
  • Barevný display počet barev: min. 256, rozlišení min. 128×128 bodů

Mobilní bankovnictví přes javu (jinak zvané i jako třetí generace mobilního bankovnictví) mělo výhodu ve větším uživatelském komfortu. Většinou jste v této aplikaci měli jen zmenšenou verzi internetového bankovnictví. Nevýhodou byla vyšší cena, byť aplikace byla ke stažení zdarma. Pokud jste neměli neomezený paušál na datové služby u vašeho operátora, přístup do banky se prostřednictvím mobilního připojení prodražil. Komunikace s bankou probíhala jako datové, popř. wapové spojení (záleželo na nastavení), a pokud jste tuto službu využili častěji, na výši účtu za datové služby jste to rozhodně poznali. Dnes běžná WiFi v mobilech nebyla standardem a zájemce o Java Banking tak byl odkázaný jen na mobilní data.

Mobilní banka - demo
Mobilní banka od Komerční banka (Java)

Mobilní bankovnictví prostřednictvím javy nabízela i UniCredit Bank pod názvem Smart Banking (zdědila jej od zaniklé Živnostenské banky). Pro zabezpečení Živnobanka využívala mimo standardní PIN a heslo i jednorázové kódy, tzv. TAN. Ty jste od banky dostali poštou a každou transakci jste museli jedním kódem potvrdit.

skoleni_15_4

Komerční banku v době uvedení javové aplikace její klienti kritizovali za absenci klasického GSM Bankingu. Z dnešního pohledu mohu napsat, že javové bankovnictví předběhlo dobu, proto tehdy nepatřilo mezi preferované přístupy do banky. Ale dnešní chytré mobily s operačními systémy Android, BlackBerry, iOS a Windows Mobile podobnou formou nabízejí totéž – aplikaci pro pohodlný přístup do banky. Vývojáři už naštěstí nemusejí příliš řešit typ mobilního telefonu, ale verze operačního systému.

Jakmile lidé měli možnost posílat z mobilu příkazy k úhradě, vypadalo to, že k běžným platbám z mobilu to bude jen krůček, ale nakonec muselo od první zaslané bankovní SMS uběhnout 14 let, než jsme mohli transakce z mobilu opravdu pojmenovat placením. Přesto snahy o platby mobilem existovaly. Ale o tom si napíšeme tento pátek.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje publikační činnosti v oblasti osobních financí. Specializuje se na finanční produkty, spotřebitelská témata a oblast dopravy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).