Hlavní navigace

Předmanželská smlouva a co k ní patří

11. 12. 2013
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Dokument, který upravuje rozdělení majetku manželů v případě rozvodu. I když v něm není ani kousek romantiky, je to rozumný akt, který ušetří nemalé peníze i nervy všech zúčastněných.

Vaším „ano“ již přestává existovat „moje“ a „tvoje“ a vše začíná být označováno jedním slovem „naše“. Předmanželská smlouva rozhodně není záležitostí minulosti. Legislativní úpravou tohoto dokumentu se zabývá v době publikace článku platný §143 Občanského zákoníku. Ten stanovuje i nutnost sepsání předmanželské smlouvy před vznikem manželství. V případě, že muž i žena vyjádří souhlas se vstupem do manželství, nemůže být již zpětně smlouva sepsána.

Náležitosti předmanželské smlouvy

  • musí mít podobu notářského zápisu, jinak není platná,
  • musí být uzavřena před sňatkem,
  • její rozsah lze v mezích zákona rozšířit, nebo naopak zúžit,
  • pokud je předmětem smlouvy nemovitost, nabude smlouva platnosti až vložením nemovitosti do příslušného katastru,
  • v případě, že se manželé chtějí na existenci smlouvy odvolat vůči třetí osobě, musí být tato osoba s jejím obsahem obeznámena.

Nepodepíšu!

Samozřejmě existují případy, kdy nakonec jeden ze snoubenců odmítne smlouvu podepsat. Co takový akt svobodné vůle pro něho může znamenat v případě rozvodu? Celá situace je následující. Veškerý majetek, který oba zúčastnění získali před vstupem do manželství, zůstane tomu, komu původně patřil. Naopak vše, co oba získali v době trvání svého manželství, tzn. i dluhy, patří oběma. Je tedy třeba zahrnut do společného jmění manželů.

Společné jmění manželů

Termín společného jmění manželů lze najít též ve zmiňovaném paragrafu výše. Tvoří jej majetek získaný za dobu trvání manželství. Do společného jmění manželů lze také zahrnout závazky, které vznikly za dobu trvání manželství, a je jedno, která ze zúčastněných osob dané závazky způsobila. Samozřejmě i zde bychom našli výjimky. Do společného jmění manželů nelze zahrnout dary nebo majetek získaný dědictvím.

Podepíšu

Proč vlastně tento dokument, postrádající jakoukoliv romantiku, podepisovat? Smyslem podpisu je, aby majetek, který byl nabyt v době trvání manželství, nespadal automaticky do společného jmění manželů, nýbrž aby patřil výhradně tomu, kdo tento majetek pořídil. Nejtěžší na celé situaci je domluva s partnerem. Pak už je vše relativně snadné, ale smlouva není platná, dokud není potvrzena notářem. Během doby, kdy si partneři ujasňují, čí je který majetek, notář během jednoho týdne připraví smlouvu se všemi požadovanými náležitostmi.

Komu se vyplatí a komu už ne?

Předmanželská smlouva se rozhodně nevyplatí každému. Typickým příkladem je, že jeden z partnerů pochází z chudších majetkových poměrů, než jeho protějšek. U movitějšího partnera je větší předpoklad, že bude do společné kasy přispívat vyššími částkami, než druhý partner. V případě existence předmanželské smlouvy by tedy bohatý zůstal bohatým a chudší zase chudším. Kdyby ale smlouva neexistovala, musel by se chudší partner podílet na majetku polovinou, s výjimkou darů či dědictví.

Předmanželská smlouva se nevyplatí ani ženám, které plánují mít více dětí, a tudíž stráví více času na rodičovské dovolené. V konečném důsledku mají pak méně času na získání většího finančního výdělku než jejich partneři, kteří vydělávají stále.


Autor: SXC

Svatba. Ilustrační foto

Historický exkurz a komparace s ostatními státy

Po 2. světové válce došlo ve většině zemí ke změnám majetkových práv manželů. Tyto změny souvisely především se snahou o zrovnoprávnění mužů a žen v manželství. V Německu došlo k těmto změnám v roce 1957, v Itálii v roce 1975, ve Francii v letech 1965 a 1985. Všechny tyto úpravy bychom nalezli v občanských zákonících jednotlivých zemí.

dan_z_prijmu

Evropský právní řád zná dvě možnosti úpravy majetkových vztahů. První je forma manželského, majetkového společenství, druhá je forma odděleného majetku manželů. V prvním případě je účast na majetku obou manželů stejná, zatímco druhá forma posiluje postavení manželů – jednotlivců, v majetkových vztazích. Nejčastější formou využívanou v Evropě je majetkové společenství manželů. Tuto formu bychom nalezli jak u nás, tak v Polsku, Rusku, Belgii, Francii nebo Itálii. Druhá forma, tedy neomezené majetkové společenství, existuje v právní úpravě Nizozemí. Samozřejmě občané uvedených států mají možnost zvolit si i druhý typ majetkového režimu. Záleží tedy jen na jejich svobodné volbě.

V Německu nachází své místo v legislativní úpravě tzv. kombinovaný režim. Po dobu trvání manželství žijí manželé v odděleném, majetkovém režimu. V případě zániku manželství má pak každý z manželů právo na polovinu hodnoty přírůstku majetku toho druhého. Co se týče závazků, jsou oba manželé společnými dlužníky, ale jen v případě, že onen dluh přijmou společně. V ostatních případech je za vzniklý dluh odpovědný každý z manželů zvlášť.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).