Zaměstnání si můžete sjednat, i když ještě pobíráte podporu v nezaměstnanosti, a musí vám ji nechat, netřeba čekat na vypršení nároku na ni. Je samozřejmé, že spolu s čerpáním podpory v nezaměstnanosti nesmíte podnikat nebo pobírat mzdu či odměnu v zaměstnání, ale není pravda, jak tvrdí úřady práce, že si nemůžete sjednat pracovní poměr nebo i brigádu na později, že už jejím podpisem přicházíte o podporu v nezaměstnanosti.
Čím méně znalostí práva a více vrchnostenské moci nad občanem, tím absurdnější
Některé krajské pobočky Úřadu práce České republiky, tedy úřady práce, uplatňují zvláštní výkladovou praxi, jež omezuje práva a nároky občanů – uchazečů o zaměstnání, které jim vyplývají ze zákona, když rozlišují okamžik vzniku pracovněprávního vztahu založeného pracovní smlouvou, tedy vznik pracovního poměru na straně jedné, a pracovněprávního vztahu založeného dohodou o práci konané mimo pracovní poměr, tedy dohodou o provedení práce či dohodou o pracovní činnosti, kterým se často (sice ne nesprávně, ale je to velmi zažité) říká brigády, na straně druhé.
Pracovní poměr považují úřady práce za vzniklý ke dni, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, což je v pořádku, kdežto vznik pracovněprávního vztahu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vážou bez dalšího na den uzavření dohody, aniž by se zabývaly tím, kdy, resp. od kdy má být práce podle ní (na základě ní) vykonávána. A zkracují pak uchazeče o zaměstnání na podpoře v nezaměstnanosti.
Stát ani neví, co po občanech chce, určuje pravidla, ale sám neví jaká
Jen na okraj, když už jsme u státní správy v oblasti zaměstnanosti. S jedním kolegou-spisovatelem, kterému skončila stálá obživa, právě řešíme otázku, jak má správně postupovat během registrace úřadem práce a pobírání podpory v nezaměstnanosti. Prostě on je bez práce, já nemocný, tak máme oba času dost a dostali jsme takový šílený (uznávám) nápad zkusit postupovat v českém Absurdistánu nejen legálně, v souladu se zákonem, který není vždy jasný a nepamatuje na pestrost života a všechny možné situace, ale přesně tak, jak si byrokrat reprezentující stát přeje.
A tak jsme se rozhodli být tak drzí a chtít vědět, co si tedy stát a jeho úředníci vlastně přejí a jak si to představují. Stát totiž často po občanech něco chce, ale vůbec jim nevysvětlí, co chce, oni pak narážejí, musejí vybojovat autoritativní výklad zákona a platit své právníky, kteří jim musejí pomáhat z bryndy.
Dejte nevzdělanému byrokratovi moc a klidně omezí vaše lidská a občanská práva
Nezbývá mi, než po – na hlavu postavených – nesmyslech, které mu na opakovaný dotaz sdělily příslušné orgány, poradit, aby prostě obešel zákon, nejednal plně v souladu s ním. Činím tak velmi nerad, ale není jiného zbytí. Domluvit se s některými nemyslícími tvory reprezentujícími stát, a že se tací ve státní správě ČR najít dají… A není to obtížné, je velmi složité. Zrovna on může mít smůlu a na takového narazit, zrovna k němu může být příslušný.
Než se s nimi dohadovat a jejich nesmyslná, absurdní rozhodnutí posléze složitě napadat ve správním soudnictví, kde již očekávám kvalifikovanost rozhodování a posuzování věcí (jen patřičně vzdělaný právník se může stát soudcem, nicméně ani to není zárukou správnosti soudních verdiktů), což však ještě nezaručuje logiku a používání selského rozumu (jak jsme se přesvědčili v článku Vedli exekuci proti slepému, kterému dluh ani nemohl vzniknout), raději prostě jednat ne zcela v souladu se zákonem. Psali jsme: Porazil úřad, ale paušální proplacení výdajů nedostal. Jen reálné náklady
Kupříkladu jsme se dozvěděli, že když bude během nezaměstnanosti psát, tvořit, napíše literární dílo, za které posléze obdrží honorář vyšší než 10 000 Kč (pobírání autorských honorářů do 10 000 Kč se nepovažuje za výkon samostatné výdělečné činnosti, aspoň to úřad práce uznal, takže tu a tam napsat a dát si honorovat článek může), tedy delší stať nebo rovnou knížku, poruší tím povinnosti uchazeče o zaměstnání a vznikne mu povinnost vrátit vyplacenou podporu v nezaměstnanosti.
Informační útvar příslušného centrálního státního úřadu, který vůbec nezajímá ústavní Listinou základních práv a svobod zaručená práva a svobody, tvrdí, že během nezaměstnanosti nesmí tvořit, psát. Vůbec ho nezajímá, že to, co vytvoří, vůbec nemusí dokončit, vůbec mu to nemusí nikdo vydat, vůbec za to nemusí obdržet honorář a už vůbec ne honorář vyšší než 10 000 Kč (tvůrčí práce je opravdu velmi mizerně placena, něco o tom jako dlouholetý autor vím).
Absolutní nepochopení rozmanitosti života, natož specifik tvůrčí práce
Ostatně dříve vyžadovala Všeobecná zdravotní pojišťovna k získání výhod snížených odvodů (už neexistují, byly zrušeny) z příjmu v podobě autorského honoráře, dosaženého za více let činnosti než jen za jedno zdaňovací období, přihlášení jako OSVČ od počátku tvorby díla.
Napadlo by vás snad, když třeba léta píšete jen tak pro radost do šuplíku básně a najednou, když je jich hodně, se osmělíte a dospějete k názoru, že by se mohly veřejnosti líbit, že vydají na sbírku poezie, tedy se rozhodnete nabídnout je nějakému knižnímu domu, který by je mohl odměnit honorářem, že už v době, kdy jste se jen kochali přírodou nebo krásou ženy, které vás inspirovaly, tedy tvořili jste, jste započali výdělečnou činnost, a proto bylo vaší povinností to ohlásit zdravotní pojišťovně?
Tento výklad zaujala oficiálně VZP. Jako alternativu nabízela zpětné přihlášení, ovšem sankcionované patřičnou tučnou pokutou – takže co byste ušetřili na zákonných odvodech, zaplatili byste na pokutě.
Rozdílné postupy v analogické věci, záleží na konkrétním úředníkovi
Prostě byrokrat si vždy prosadí své. K tomu dodávám, že praxe finančních úřadů byla jiná, jim postačoval fakt, že jde o autorský honorář, a to honorář nikoliv za příspěvek do periodické publikace. (Ten se opravdu netvoří déle než rok, ačkoliv i to se může v praxi stát – sám jsem takto zdaňoval honorář za obsáhlou práci, komentář k zákoně o rodině a souvisejícím ustanovením občanského zákoníku, kterou se nepodařilo jednorázově vydat, nýbrž vyšla postupně jako seriál. Finančnímu úřadu, pod který spadám, postačilo mé čestné prohlášení, že šlo o příjem za více zdaňovacích období. S rovnou daní uvedené problémy odpadly.)
I během nezaměstnanosti můžete pracovat, jen přijdete o podporu – ale od kdy?
Podle § 39 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, je v právním vztahu vzniklém k výkonu některé z činností podle § 25 odst. 3 téhož zákona – tj. v tzv. nekolidujícím zaměstnání, jehož podstatu, pravidla a výhody jsme si podrobně již přiblížili v článku Můžete být na pracáku a přitom pracovat? a aktuální informace o změnách od 1. 1. 2017 a dalších změnách, které mají přijít v průběhu roku 2017, jsme probrali v článku Podpora v nezaměstnanosti se zvyšuje. Polepší si i lidé při rekvalifikaci.
Pokud byla již uchazeči o zaměstnání podpora v nezaměstnanosti přiznána, pak se mu podle § 44 odst. 3 zákona o zaměstnanosti tato podpora neposkytuje právě po dobu trvání nekolidujícího zaměstnání. A problém je právě v nesprávném určení okamžiku, od kdy uchazeči o zaměstnání podpora v nezaměstnanosti nenáleží.
Práce jako práce, na jakou smlouvu nemá ve vztahu k podpoře smysl
Pracovní poměr podle § 36 zákoníku práce vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Nevzniká již dnem, kdy uzavřete (podepíšete) pracovní smlouvu nebo kdy vám vystaví jmenovací dekret, pokud jdete na vrcholné šéfovské místo.
Pokud jde však o pracovněprávní vztah založený dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce, pravidlo podobné ustanovení o vzniku pracovního poměru v zákoníku práce chybí. A byrokrat hned má prostor a možnost řádit.
Jak a od kdy si správně dohodnout brigádu, abyste nepřišli o podporu v nezaměstnanosti
Pokud je v dohodě o práci konané mimo pracovní poměr, uzavřené např. 14. 3. 2017, výslovně uvedena doba, na kterou se dohoda uzavírá, např. konkrétními daty: od 1. 4. do 30. 6. 2017, není možné tvrdit, že již 14. 3. 2017 vznikl pracovněprávní vztah. Ten vznikne až 1. 4. 2017 a to musí brát úřad práce v potaz při posuzování nároku uchazeče o zaměstnání na podporu v nezaměstnanosti a její výplatu.
Podle § 75 zákoníku práce v dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. Více k tématu najdete v článku Brigáda a dohoda o provedení práce. Vše, co potřebujete vědět.
Podle § 76 odst. 4 zákoníku práce v dohodě o pracovní činnosti musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. Více viz Kdy se hodí mít uzavřenou dohodu o pracovní činnosti?
Doba trvání dohody o práci konané mimo pracovní poměr je tedy tzv. podstatnou, čili povinnou náležitostí (ujednáním) takové dohody. Požadavku zákoníku práce vyhovuje i ujednání o tom, že se dohoda uzavírá na dobu neurčitou.
Pokud však vaše dohoda zní tak, že se uzavírá na dobu určitou (do konkrétního data nebo události) nebo neurčitou, aniž by byl vymezen počátek této doby, pak pracovněprávní vztah skutečně vzniká ke dni uzavření zmíněné dohody, i kdybyste práci začali vykonávat a odměnu pobírat později. Takže pozor, v takovéto situaci je postup a výklad úřadu práce obhajitelný. Takhle tedy dohodu během nezaměstnanosti neuzavírejte!
Zákon platí i pro byrokrata
Brigádu si klidně sežeňte, smluvně ošetřete a zajistěte i během pobírání podpory v nezaměstnanosti, tedy v předstihu, v tom vás nesmí úřad práce omezovat, jak se někdy a někde děje, ale chtějte, aby v ní byl uveden přesně den zahájení prací, resp. den nástupu do práce. Až tímto dnem ztrácíte nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Takže chcete-li vyčerpat celou podpůrčí dobu (dostat od úřadu práce všechny peníze, které můžete získat), uvedete do dohody až datum následující po vypršení vašeho nároku na podporu. Nikdo vás nesmí nutit, abyste čekali, dohodu uzavírali až na poslední chvíli, tedy až po skončení nároku na podporu. Ostatně i mladistvým zaměstnancům zákony (občanský zákoník a zákoník práce) nedávno znovu umožnily sjednávat si zaměstnání v předstihu, již i v době, kdy ještě práci nemají dovolenu vykonávat. Nezletilý, který dovršil patnáct let, se může zavázat k výkonu závislé práce. Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.
I zákony tedy rozlišují mezi mezi uzavřením pracovní smlouvy nebo dohod o práci konané mimo pracovní poměr (k čemuž dochází podpisem příslušného dokumentu oběma účastníky, tedy zaměstnavatelem a zaměstnancem) a samotným vznikem pracovněprávního vztahu (což je okamžikem zahájení plnění závazku k výkonu závislé práce). Takže tak musí činit i úředník.
Závěr
Dohodu o práci konané mimo pracovní poměr můžete uzavřít, sjednat, podepsat i během doby, kdy máte nárok na podporu v nezaměstnanosti, a úřad práce vám nesmí zastavit její výplatu, pouze v ní musí být uvedeno, pokud o podporu nechcete přijít, jako den nástupu do práce, resp. den zahájení výkonu práce až datum po skončení podpůrčí doby, tedy po vypršení nároku na podporu v nezaměstnanosti (podle vašeho věku je to 5–11 měsíců).
Pokud si vyděláte do 5500 Kč měsíčně, můžete nadále zůstat v evidenci úřadu práce (což má řadu výhod, např. se nemusíte starat o doplácení minimální výše zdravotního pojištění). Více v článku Kolik vám strhnou, děláte-li na dohodu o provedení práce?
Použitá literatura (informace o problému v praxi): Stanovisko Kolegia expertů Asociace pro kolektivní vyjednávání ze dne 4. a 5. 11. 2016.