V souvislosti s důchodovou reformou jsou často zmiňovány (ne)výnosy peněz uložených v penzijních fondech. Odpověď na otázku, proč tomu tak je, naleznete v zákoně 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem.
Ztráta musí být vykryta
Základní podmínku, která omezuje manévrovací prostor penzijních fondů, najdete v druhém odstavci paragrafu 35. Ten jinými slovy říká, že penzijní fond nesmí vámi uložené prostředky znehodnotit a vždy musí připsat minimálně nulu. Ztrátu v hospodaření kryjí jeho rezervní fond, nerozdělený zisk z minulých let nebo další fondy tvořené ze zisku, v nejhorším případě musí být ztráta kryta snížením základního kapitálu (ten však musí být vždy v minimální výši 50 milionů korun). Rezervní fond přitom penzijní fondy tvoří povinně alespoň 5 % z ročního zisku, to říká první odstavec stejného paragrafu.
Kam smějí penzijní fondy prostředky střadatelů investovat a jakou část, to určují paragrafy 33 a 34. Zákon nejprve obecně říká, že peněžní prostředky shromážděné penzijním fondem musí být umisťovány (investovány) s odbornou péčí tak, aby byla zaručena bezpečnost, kvalita, likvidita a rentabilita celkových prostředků. V dalších odstavcích paragrafu 33 již zákon uvádí, do čeho fond může investovat nebo kam může svůj majetek uložit. Jsou to:
- dluhopisy členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo centrální banky těchto států,
- dluhopisy, za které převzal záruku členský stát OECD,
- dluhopisy Evropské investiční banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejíž je Česko členem,
- podílové listy otevřených podílových fondů,
- cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu OECD, který je povolen příslušným úřadem členského státu,
- movité věci představující záruku bezpečného uložení peněžních prostředků, kromě cenných papírů,
- nemovitosti poskytující záruku spolehlivého uložení peněžních prostředků a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení,
- vkladové účty, vkladní knížky a vklady potvrzené certifikátem nebo vkladním listem, a to u banky nebo pobočky zahraniční banky na území Česka nebo u banky se sídlem na území členských států OECD.
Paragraf 34 pak určuje limity pro rozvrstvení majetku fondu do výše zmíněných finančních nástrojů. Omezení jsou takováto:
- hodnota cenných papírů vydaných jedním emitentem nesmí tvořit více než 10% podíl na majetku fondu a zároveň fond nesmí vlastnit více než 20 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů vydaných jedním emitentem; tato omezení se nevztahují na výše zmíněné dluhopisy,
- celková hodnota movitých a nemovitých věcí nesmí tvořit více než 10 % majetku fondu,
- nejméně polovina majetku fondu musí být investována nebo uložena do korunových aktiv,
- ve výše zmíněných podílových listech, cenných papírech, movitých věcech a nemovitostech smí být uloženo nejvíce 70 % majetku fondu,
- maximálně 5 % majetku může být uloženo či investováno do jiné možnosti než určuje paragraf 33 (viz výše).
Jistota vítězí
I když tedy nyní mohou penzijní fondy až 70 % svého majetku investovat do rizikovějších (a tedy potencionálně výnosnějších) akcií či podílových fondů, dělají tak minimálně. Podle údajů Asociace penzijních fondů z posledního čtvrtletí roku 2010 investuje český penzijní fond do akcií průměrně 0,8 % svého majetku, do podílových fondů pak 3,7 %. Tak malá ochota podstoupit riziko spočívá hlavně v úvodu zmíněné povinnosti fondu připsat vždy minimálně nulu, své způsobila také ekonomická krize. V posledním čtvrtletí roku 2006 byl průměr u akcií 6,8 %, u podílových fondů se takřka nic nezměnilo – 3,4 %.
Penzijní fond | Podíl dluhopisů na celkových aktivech fondu | Podíl akcií a podílových listů na celkových aktivech fondu | Podíl pokladničních poukázek na celkových aktivech fondu | Podíl peněz na účtech a termínovaných vkladech na celkových aktivech fondu | Podíl nemovitostí na celkových aktivech fondu | Ostatní |
---|---|---|---|---|---|---|
AEGON PF | 74,4 | 0,0 | 3,0 | 10,8 | 0,0 | 11,8 |
Allianz PF | 94,7 | 1,2 | 0,0 | 3,8 | 0,0 | 0,3 |
Axa PF | 79,7 | 6,9 | 0,3 | 4,7 | 5,1 | 3,4 |
ČSOB PF Progres | 91,5 | 2,1 | 0,0 | 2,5 | 0,0 | 3,8 |
ČSOB PF Stabilita | 92,2 | 2,8 | 0,0 | 2,3 | 0,0 | 2,6 |
Generali PF | 87,5 | 5,2 | 0,0 | 3,5 | 0,3 | 3,5 |
ING PF | 85,3 | 0,0 | 3,8 | 8,6 | 0,0 | 2,3 |
PF České pojišťovny | 89,3 | 6,3 | 0,0 | 2,5 | 0,0 | 2,0 |
PF České spořitelny | 65,9 | 9,1 | 0,0 | 23,8 | 0,0 | 1,2 |
PF Komerční banky | 91,0 | 0,0 | 0,0 | 6,1 | 0,0 | 2,9 |
Celkem | 84,0 | 4,5 | 0,5 | 7,6 | 0,8 | 2,6 |
Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR, údaje za 4. čtvrtletí 2010
Reálné výnosy
Jak se tato teorie promítá do praxe, to si ukážeme v následující tabulce. Ukazuje reálné výnosy penzijních fondů (nominální výnos – inflace) za posledních 7 let. Proč právě za tuto dobu? První tři (2003 – 2005) zaznamenávají období prosperity, rok 2006 je zlomový a další tři roky krizové. Máme tak jakýsi vyrovnaný mix. Výsledek? Průměr za sedm let je kolem nuly.
Inflace | 0,1 | 2,8 | 1,9 | 2,5 | 2,8 | 6,3 | 1 | – |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Penzijní fond | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | Průměrný reálný výnos za období 2003 – 2009 |
Aegon PF | – | – | – | – | 1,7 | –2,8 | 1,1 | 0 |
Allianz PF | 2,9 | 0,2 | 1,1 | 0,61 | 0,2 | –3,3 | 2 | 0,53 |
Axa PF | 3,3 | 0,3 | 1,8 | 0 | –0,6 | –6,3 | 1 | -0,07 |
ČSOB PF Progres | 4,2 | 2,5 | 3,1 | –0,2 | –0,4 | –5,7 | 0 | 0,50 |
ČSOB PF Stabilita | 2,2 | 1 | 2,1 | 0,3 | –0,4 | –5,9 | 0,4 | -0,04 |
Generali PF | 2,9 | 0,2 | 1,91 | 1,24 | 1,3 | –4 | 1,4 | 0,71 |
ING PF | 3,9 | –0,3 | 2,3 | 1,1 | –0,3 | –6,3 | –0,9 | -0,07 |
PF České pojišťovny | 3 | 0,7 | 1,9 | 0,8 | –0,4 | –6,1 | 0,2 | 0,01 |
PF České spořitelny | 2,5 | 0,9 | 2,13 | 0,54 | 0,3 | –5,8 | 0,28 | 0,12 |
PF Komerční banky | 3,3 | 0,7 | 2,1 | 0,5 | –0,5 | –5,72 | –0,76 | -0,05 |
Zdroj: penzijní fondy, Český statistický úřad
Co z toho vyplývá? Že vzhledem ke státnímu příspěvku a možnosti odpočtu ročního příspěvku od 6 do 18 tisíc od daňového základu nabízí dobrovolné penzijní spoření bezpečnou investici s velmi slušným výnosem (průměrná měsíční úložka je kolem 500 korun, k nim vám stát připíše 150 korun, zhodnocení tak dělá 30 %). Samotná atraktivita fondů bez těchto výhod (pravděpodobně nelze počítat se stejnými výhodami i v uvažovaném druhém pilíři; i když i to je detail, který nám politici k reformě zatím dluží), ale velká není, a právě na ní bude třeba zapracovat, pokud má být dobrovolné vyvedení části peněz z důchodového spoření lákavé pro všechny.
Ministerstvo práce a sociálních věcí již oznámilo, že fondy by měly nabídnout čtyři investiční strategie, což je krok dobrým směrem, opět bude záležet na detailech. Žádoucí by bylo dát vybrat investiční strategie i u dobrovolného spoření. Převážně mladí lidé by zvýšené riziko kompenzované možnými vyššími výnosy nejen riskli, ale v mnoha případech zřejmě i uvítali.
P.S. Ptáte-li se proč v tabulce reálných výnosů není údaj za rok 2010, pak vězte, že výsledky fondy oznamují až v druhém čtvrtletí následujícího roku.