Hlavní navigace

Odškodnění pracovních úrazů...

8. 8. 2006
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Utrpí-li zaměstnanec pracovní úraz nebo se u něj projeví nemoc z povolání, jde o velmi nepříjemnou a citlivou záležitost, která má pro něj důsledky mnohdy na celý život. Na co má zaměstnanec nárok a jak se může zaměstnavatel zprostit odpovědnosti?

Zákoník práce definuje odpovědnost za škodu při pracovních úrazech takto: Došlo-li u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi k poškození na zdraví nebo k smrti úrazem, odpovídá za škodu tím vzniklou zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru.

Pracovním úrazem však není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

Pokud jde o škodu způsobenou zaměstnanci nemocí z povolání, odpovídá zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec pracoval naposledy před jejím zjištěním v pracovním poměru, za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.

Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v právních předpisech o sociálním zabezpečení. Jak stanoví nařízení vlády č. 290/1995 Sb., tyto nemoci vznikají nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.

Nemoci z povolání jsou uvedeny v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu tohoto nařízení, jestliže vznikly za podmínek tam uvedených. Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše tří let před jejím zařazením do seznamu.

Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti nezprostí. Jde o vymezení tzv. objektivní odpovědnosti.

Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že

skoleni_15_4

  1. škoda byla způsobena tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
  2. škodu si přivodil postižený zaměstnanec svou opilostí nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

Zčásti se zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti, prokáže-li, že

  1. postižený zaměstnanec porušil svým zaviněním právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen, a že toto porušení bylo jednou z příčin škody,
  2. jednou z příčin škody byla opilost postiženého zaměstnance nebo zneužití jiných návykových látek postiženým zaměstnancem,
  3. zaměstnanci vznikla škoda proto, že si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ač neporušil právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně a musel si přitom být vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem vědom, že si může přivodit újmu na zdraví.

Pokud se zaměstnavatel zprostí odpovědnosti zčásti, určí se část škody, kterou nese zaměstnanec podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v písm. c) uhradí však zaměstnavatel alespoň jednu třetinu škody.

Má nést zaměstnavatel plnou odpovědnost za pracovní úrazy?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Právník zabývající se legislativou v oboru trestního, správního a občanského práva. Má praxi v justici a státních orgánech.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).