Hlavní navigace

Nový zákon: Snadněji stavět a méně papírovat

30. 3. 2006
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Jedni tvrdí, že jde o zcela nový komplexní zákon s pozitivním dopadem na zrychlení stavebního řízení. Druzí zase, že bude mít negativní dopad na stavební rozvoj. Co tedy přinese nový stavební zákon? Budeme snadněji stavět a méně papírovat?

Nový stavební zákon byl schválen v polovině března s účinností až od 1. ledna 2007. Všichni, kterých se změny v zákoně dotknou, mají tedy dostatek času na jeho zavedení do praxe. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, prošel už mnoha novelami, naposledy v roce 2005. Všechny se však snažily navléknout staré předpisy na novou ekonomickou a politickou situaci.

Zastánci novely dnes hovoří o tom, že současná novela je konečně tou očekávanou komplexní normou, která snížením administrativy přispěje ke zjednodušení stavebního řízení a podpoří tím rozvoj ve stavební oblasti. Snahou bylo zavést ve stavebním řízení tzv. politiku jedněch dveří. To znamená, že o jedné věci bude rozhodovat pouze jeden úřad na jednom místě.

Katalog nemovitostí – vyberte si z již postavených domů a bytů

Místo povolení pouze ohlášení

Nejdůležitější změny jsou obsaženy v paragrafu č. 104 – Ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací. Ten říká, že k provedení jednoduchých staveb postačí ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Zároveň s ohlášením je ale třeba doložit i souhlas ostatních zúčastněných, například sousedů – ti mají dalších 15 dnů na to, aby proti stavbě podali námitky.

Které stavby stačí stavebnímu úřadu pouze ohlásit? Kromě například větrných elektráren do výšky 10 metrů či antén nebo stavebních úprav, které nezasahují do nosných konstrukcí, jsou to především:

  • stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,
  • podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m (pokud nejsou vodním dílem),
  • stavby do 300 m2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let,
  • stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,

Do ohlášení nesmí stavebník zapomenout uvést kromě svých osobních údajů také informace o pozemku, ohlášené stavbě, jejím rozsahu a účelu, o způsobu a době provádění stavby a nakonec přidat její jednoduchý technický popis. Navíc u staveb uvedených v našem výčtu musí připojit i projektovou dokumentaci.

Se začátkem stavby je nutné počkat do obdržení písemného souhlasu od stavebního úřadu. Pokud do 40 dnů tento souhlas nepřijde, ale zároveň nepřijde ani zákaz, je stavba povolena a může se začít.

Veškeré stavby, na které se paragraf 104 nevztahuje, musí projít klasickým stavebním řízením, je tedy nutné požádat úřad o stavební povolení.

<calculator id=„7“></calcu­lator>

Nejdřív obec, potom ostatní

V paragrafu 101 zůstala i po mnoha diskuzích úprava, která dává obcím, krajům nebo státu předkupní právo na pozemky, jež jsou určeny pro veřejně prospěšné stavby. Hlavní snahou tvůrců zákona bylo zabránit spekulativnímu převodu nemovitostí. Od počátku příštího roku se tedy nebude moci stát, že by se výstavba dálnice zbrzdila kvůli spekulativním prodejům. Stát pozemek odkoupí, a to za obvyklou cenu stanovenou odhadcem. Otázkou však zůstává, co je to veřejný zájem a jak jej přesně vymezit. Přesná definice tohoto pojmu totiž v zákoně chybí.

Inspektor zkrátí řízení

Úplnou novinkou ve stavebním řízení je osoba autorizovaného inspektora, který umožní tzv. zkrácené stavební řízení. Po uzavření smlouvy s autorizovaným inspektorem stačí opět stavbu pouze ohlásit na úřadě, a to i v případě, že stavba do „ohlašovací“ skupiny běžně nespadá. K dokumentaci je třeba připojit právě certifikát o kontrole projektové dokumentace, vydaný inspektorem. Ten dále řeší například i případné námitky proti stavbě, navrhuje termíny plánovaných kontrol a v průběhu stavby na ni dohlíží.

Inspektora do funkce jmenuje ministr tehdy, splní-li dané podmínky: vysokoškolské vzdělání v oblasti architektury nebo pozemních staveb a alespoň 15 let praxe. Při jediném zamítavém vyjádření, které může vzejít například od sousedů, od telekomunikací nebo zástupců úřadu, bude ale muset stejně řízení předat stavebnímu úřadu.

dan_z_prijmu

Bydlete hned po dostavění

Užívání stavby na základě kolaudace, jak ji zná většina z nás, bude ve velké části případů také minulostí. O vydání kolaudačního souhlasu budou od roku 2007 žádat pouze zákonem stanovené stavby, například nemocnice, školy, nájemní bytové domy, dále stavby dopravní a občanské infrastruktury nebo úpravy staveb, které jsou kulturní památkou. Ostatní stavby přejdou do užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu, které musí být dodáno nejpozději 30 dnů před předpokládaným přechodem stavby do užívání.

Všechna předchozí opatření by měla být důležitými kroky k zeštíhlení administrativy. Záměr, kterým by se měl počet stavebních úřadů především na prvním stupni regionální infrastruktury výrazně zredukovat, ovšem vyvolal vlnu odporu. Jediným důsledkem by podle zastánců současného rozvržení sítě úřadů bylo snížení přístupnosti v některých oblastech republiky a nutnost za úřadem dojíždět do vzdálenějších míst. Tyto centralistické tendence odmítá například Svaz měst a obcí.

Dojde podle vás ke zjednodušení stavebního řízení?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Absolventka Fakulty národohospodářské VŠE v Praze, obor hospodářská politika.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).