Pracovní trh oživuje, nezaměstnanost v říjnu letošního roku poklesla o 0,2procentní bodů na 7,1 %, což je meziročně o 0,5procentních bodů méně. Bez práce bylo 519 638 lidí, což je o 9460 méně než v září. Zvýšil se ale také počet volných míst o 1661 na 58 217.
Situaci na pracovním trhu ovlivňují, kromě oživení ekonomiky, také ještě stále probíhající sezónní práce v gastronomii, hotelnictví, stavebnictví, povrchových lomech, lesnictví, turismu a v zemědělství. Vzestupnou tendenci má i průmyslová výroba v celé republice,
uvedla mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Jaká byla situace na portálech práce? Zaměstnavatelé za prvních deset měsíců letošního roku na kariérním portálu Jobs.cz inzerovali bezmála 96 tisíc volných pracovních pozic, o plných 7,5 % více než za stejné období vloni. Místa nejrychleji přibývala v průmyslu a výrobě v čele se strojírenstvím, velmi výrazně také v dopravě a logistice, v energetice, v zákaznickém servisu i v administrativě,
uvádí Tomáš Dombrovský, analytik kariérního portálu Jobs.cz.
Místa podle něj také po delším období útlumu začala přibývat rovněž v bankovnictví/finančních službách a ve stavebnictví. Největší počet míst je ovšem i nadále obsazován v oblasti prodeje a obchodu, v závěsu se drží segment informačních technologií.
Problémy však můžou mít lidé pracující v oboru telekomunikace. Zisky velkých telekomunikačních společnosti zde klesají, v oboru se propouští a celý sektor se konsoliduje. Výrazně například zeštíhluje společnost O2, kterou koupila společnost PPF. Vytvoření štíhlé a vysoce ziskové společnosti se ukazuje jako velmi složitý úkol, pracovní místa v tomto oboru tak patří mezi velmi nejistá.
Jak požádat o zvýšení mzdy?
Naše průměrné mzdy v posledních letech reálně klesaly, projevilo se to také na klesající kupní síle vůči ostatním zemím. Některé post-sovětské ekonomiky nás dokonce v kupní síle předehnaly. Po letech utahování opasků je nyní správná makroekonomická situace, kdy můžete požádat o zvýšení mezd.
Je však nutné, abyste používali skutečně faktické argumenty a vyhnuli se emocím. Doložte vaše pracovní úspěchy. Pokud jste pomohli firmě zvýšit produktivitu práce, například zlepšením v organizaci práce či ve výrobě, nebo jste pro firmu dojednali výhodný obchod, pak se máte o co opřít. Pomůže ale také, když prokážete, že jste získali dodatečné vzdělání, máte větší objem práce nebo větší zodpovědnost, mzda vám přitom ale zůstala stejná.
V krajním případě také můžete pohrozit odchodem, zde je však důležitá vaše nahraditelnost. Tvrdí se, že nikdo není nenahraditelný, u někoho je ale nahraditelnost výrazně složitější a nákladnější. Pokud na vaší práci čeká dalších 10 lidí, váš prostor k mzdovému vyjednávání je značně omezenější a požadování vyšších mezd může vyústit k tomu, že si zaměstnavatel najde někoho „ekonomicky výhodnějšího“. Pokud však děláte odbornou práci s tím, že zaučení nového kolegy by trvalo několik měsíců a to s nejistým úspěchem v dosažení stejné kvality práce, pak strategie vyhrožování odchodem se může setkat s úspěchem a vaše mzda se adekvátně zvýší. Raději ale mějte záložnou variantu, například nabídku práce z jiné firmy.
Až po těchto argumentech můžete také použít makroekonomické faktory, například pokles mezd v posledních letech, zvyšování cen nebo devizové intervence.
Průmyslu se daří, veze se celá ekonomika
Důvodem oživení ekonomiky jsou především úspěchy průmyslových firem, což se také projevuje na poklesu nezaměstnanosti. Pro zájemce o lepší pracovní uplatnění začíná příznivá doba – pokud mají požadovanou kvalifikaci, mohou si z nabídek vybírat a mohou také dosáhnout lepších nástupních podmínek,
uvádí Dombrovský. Připomíná však také, že drtivou většinu se postupně podaří obsadit, s ohledem na požadovanou kvalifikaci se však doba náboru může protáhnout.
Podle statistik Úřadu práce je nejnižší nezaměstnanost v Praze, Plzeňském kraji nebo kraji Jihočeském. Práce může být malou výhrou v případě, že bydlíte v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji. Jsou zde ale například nejnižší ceny bydlení.
| Kraje | Celkový počet uchazečů o zaměstnání: | Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu (v procentech): |
|---|---|---|
| Praha | 44 307 | 5,1 |
| Středočeský kraj | 55 385 | 6,2 |
| Jihočeský kraj | 24 932 | 5,5 |
| Plzeňský kraj | 21 113 | 5,3 |
| Karlovarský kraj | 16 881 | 7,9 |
| Ústecký kraj | 60 018 | 10,5 |
| Liberecký kraj | 22 989 | 7,5 |
| Královéhradecký kraj | 22 486 | 5,9 |
| Pardubický kraj | 20 349 | 5,7 |
| Vysočina | 22 630 | 6,4 |
| Jihomoravský kraj | 62 547 | 7,7 |
| Olomoucký kraj | 36 531 | 8,2 |
| Zlínský kraj | 27 499 | 6,8 |
| Moravskoslezský kraj | 81 971 | 9,5 |
| ČR celkem | 519 638 | 7,1 |
Zdroj: Úřad práce
Podle ekonomů jsou výsledky lepší než očekávali, na druhé straně je podle nich předčasné se radovat. A kvůli ochlazení v Německu pochybují, zdali bude snižování nezaměstnanosti pokračovat.
Horší se především stav německé ekonomiky, na které je ta česká ekonomika navázaná „pupeční šňůrou“: Situace v Německu není dobrá, což se ještě projeví v průmyslu. Na nábor nových lidí to nevypadá. Navíc v zimě se projeví obvyklý sezonní nárůst nezaměstnaných,
uvedl ekonom Vladimír Pikora, analytik společnosti NEXT FINANCE. Čtěte také: 3 ekonomická opatření, která potáhnou Německo ke dnu
Zdroj: Úřad práce ČR
Školství jako problém
Průmyslníci si stěžují, že mají stále větší problémy s nabíráním kvalifikované pracovní síly. Jejich kritika mířípředevším k současnému školskému systému, který vytváří jen obtížně použitelné absolventy. Snaží se proto absolventy škol vychovávat, je to však nákladné a suplují v podstatě práci státu.
Podíl vysokoškolské vzdělané populace přitom rychle stoupá, v řadě případů se však jejich vzdělaní míjí s potřebami trhu práce. Technicky vzdělaných lidí je málo a jejich znalosti ze školy neodpovídají trhu práce: Část pozic – zvláště v některých velmi žádaných technických profesích náročných na znalosti – se jim však nedaří rychle obsazovat. Lidé s potřebnou kvalifikací v některých případech na trhu celkem výrazně chybějí a ochota ke změně stávajícího zaměstnání zatím není u většiny lidí příliš vysoká. Proto se volná místa postupně kumulují,
uvádí Dombrovský.
Podle něj tak jde o strukturální problém, rekvalifikace podle něj také v mnoha případech není možná: Leckdy to však tímto způsobem zajistit nejde – z člověka s humanitním či ekonomickým zaměřením se špičkový technolog, konstruktér či programátor bez dlouhodobé přípravy (na odborné škole či na VŠ) nestane. Nejde přitom jen o velký počet aktuálně dostupných míst v IT, či ve výrobě a strojírenství. Řada oblastí, které se v ČR slibně rozvíjejí a mají zajímavou budoucnost, rovněž vyžaduje přírodovědné či technické zaměření - např. za všechny nanotechnologie, v jejichž rozvoji se mladé české firmy řadí ke světové špičce,
dodává.
Bohužel politici nepřispívají ke zlepšení situace, často naopak. Jako jeden ze zázračných léků na nezaměstnanost považují někteří z nich podporu učňovského školství. Přitom u absolventů učňovského školství je nejvyšší nezaměstnanost. (U absolventů gymnázií je nízká nezaměstnanost, neboť většina z nich pokračuje se studiem na VŠ.).
Míra nezaměstnanosti absolventů ČR
Společně s vývojem v Evropské unii se objevují varování, že mladí lidé můžou mít stále větší problémy s hledáním práce. V některých zemích, kde je trh práce silně regulován, dosahuje nezaměstnanost mladých lidí ve věkové skupině 15–26 let kolem 60 %. K tématu čtěte více: Socialismus v Evropě vytváří ztracenou generaci
