Hlavní navigace

Nemovitost jako zabezpečení na stáří. Je to dobrá volba?

8. 7. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

O důchodovém systému se stále častěji mluví jako o obru na hliněných nohou, který jen těžko bude zvládat zabezpečovat společnost s převahou starých nad mladými. Ale jak si zajistit klidné stáří?

Tomáš Kopecký by se dal popsat jako typický, nadprůměrně vydělávající zaměstnanec dnešní doby. Vypadá bezstarostně, rád se obléká sportovně, pracuje v moderní branži a mluví, jak mu pusa narostla. Jenže jakmile přijde řeč na budoucnost, nebo snad dokonce stáří, jeho představivost rychle nachází své hranice. Žiju teď. Jak mám vědět, co bude za dvacet třicet let, ptá se tento třicátník. V jeho tváři se najednou zračí starosti. Ať chce nebo ne, o budoucnosti přemýšlet musí. Už jen proto, že ho zajímá osud jeho dnes tříleté dcery. Jak bude vlastně vypadat svět, do kterého jeho dcera dospěje? A jak by měl spořit, aby se jeho rodina měla i nadále dobře?

Tip

Zvažujete koupi nemovitosti za účelem zabezpečení na stáří a nemáte pohromadě celou částku? Úroky z hypotečních úvěrů jsou na historických minimech, jen se v nich vyznat. S tím vám pomůže naše hypoteční kalkulačka, případně konzultace s hypotečním poradcem.

Klid v důchodu

Co se peněz týče, jsem konzervativní, ale také extrémně nerozhodný, říká Tomáš. O penězích chce mluvit teprve tehdy, když je ujištěn, že nebude medializován pod svým skutečným jménem. Potom je ochoten se bavit o svých starostech a směru finančního uvažování. Z médií neustále slyší zprávy o finanční krizi, inflaci (ať už vysoké nebo nízké) a v nedávné době ho vyvedly z míry devizové intervence České národní banky. Často jezdím do zahraničí a v podstatě ze dne na den jsem zjistil, že jsem o 10 % chudší, dává průchod své naštvanosti na centrální bankéře. Dříve při podobných zprávách přepínal televizi a volil jiné rozhlasové stanice, dnes už je chtě nechtě sleduje. Zjistil totiž, že nejde o zprávy odtržené od reálného světa „malých lidí“, ale že se ho kroky politických a finančních elit zcela konkrétně a bytostně dotýkají.

Tomáš se za svůj život setkal s několika finančními poradci, které soukromě překřtil na „prodejce finančních produktů“ a po několika radách spojených s různými fondy, kterých nerozvážně uposlechl, už na ně reaguje alergicky. Pochopil, že o své peníze se bude muset postarat sám. Řada Tomášových známých si v minulých několika letech pořídila vlastní nemovitost, což jen urychlila vlna stále levnějších hypoték. Jemu a jeho manželce to připadá jako rozumná volba, která se koneckonců osvědčila už jejich rodičům. Lepší zajištění na stáří těžko hledat, shodli se. Při zjišťování informací nutných pro realizaci ale narazili na dva spojené problémy. Prvním jsou peníze, druhým potom město, ve kterém žijí a pracují. Pro přijatelný úrok by museli složit 20 % částky z ceny nemovitosti předem. To v Praze představuje milionovou sumu. Tolik volných prostředků momentálně nemají. I tak by museli po zbytek života doplácet čtyři pětiny z ceny nemovitosti.

Jejich známí si na nákup vlastní nemovitosti sice nestěžují, ale Kopečtí sledují, jak se jim změnil život. Dříve s námi jezdili na dovolené do zahraničí, dnes se omezují na několik prodloužených víkendů na chatě nebo někde po Česku, tvrdí s tím, že oni by se svého aktuálního komfortu neradi vzdávali. Dům je trvalá investice, je třeba do něj neustále investovat a zvelebovat ho, ví Tomáš. Ale co když v něm za deset let už nebudu chtít bydlet? Budu ho moct v tu chvíli prodat alespoň za takové peníze, které jsem do něj vložil?

Pozitiva jsou jasná

Čím více o nákupu nemovitosti přemýšlel, tím více negativ vedle očividných pozitivních stránek věci nacházel. Spolu s ním se musí ptát i ostatní (pokud chtějí učinit kvalitní a pro sebe vhodné rozhodnutí): Jakou čtvrť bych měl zvolit, aby byla atraktivní i v budoucnosti? Co se s domem stane v případě rozvodu? A jaké další povinnosti či odvody si stát pro majitele nemovitostí ještě vymyslí? Mnozí z Tomášovy generace nečekanou šíři tohoto uvažování vidí, přesto se pro vlastní nemovitost nakonec rozhodnou. Láká je představa, že nebudou muset platit nájem, který se na rozdíl od splátek hypotečního úvěru rozplyne a nic trvalého na straně plátce nevytvoří. A v dnešní nejistotě samozřejmě také fakt, že ve stáří budou mít přinejmenším kde bydlet a jako již nevydělávající se nebudou muset starat ještě o nájem. Nakonec také budou mít co odkázat svým dětem, kterým tak usnadní život. Právě proto stále více Čechů bydlí ve svém a mnoho si jich kupuje druhou nebo další nemovitost jako čistou investici.

dan_z_prijmu

Právě nemovitosti pořizované pouze za účelem investice (tedy bez přidané hodnoty vlastního bydlení) jsou přitom rizikovější, než se na první pohled může zdát. Čtěte více: Nákup bytu jako investice. Vyplatí se? Pravda, v České republice až do finanční krize v roce 2008 ceny nemovitostí strmě rostly. A ani v krizi ve většině regionů nijak dramaticky nespadly. Z toho plyne mylná představa většiny Čechů, že nemovitosti pouze nabývají na hodnotě. Tak tomu ale není. Při pohledu do řady vyspělejších států zjistíme, že ceny nemovitostí se vyvíjejí oběma směry a nemusí jít jen o krátkodobé výkyvy směrem dolů, ale dlouhodobé trendy například v regionech, které ztratily část své předchozí atraktivity.

Těžké rozhodování

Velkou hrozbou pro budoucí ceny nemovitostí je podle části ekonomů vymírající společnost. Také Česká republika se potýká s úbytkem obyvatelstva. Za několik desítek let zde může žít třeba o milion lidí méně než dnes. Tlak na ceny nemovitostí by logicky klesl. Na druhé straně žijí lidé ve stále méně početných domácnostech a do budoucna lze předpokládat významné zvýšení takzvané střední délky života. To vedle nízké porodnosti povede k dramatickému zestárnutí obyvatelstva, které ale bude potřebovat někde bydlet. Zajištění současné kvality důchodového systému tak bude problematické a vlastní nemovitost by naopak mohla získat na váze. Jak vidno, Tomáše a jemu podobné čeká ještě nelehké rozhodování, přičemž nikdo nemůže spolehlivě říct, zda konečné rozhodnutí bude správné, ať už bude takové či onaké.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Spotřebitelské finance i politicko-ekonomická témata jsou vodou na můj mlýn.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).