Hlavní navigace

Nedostali jste včas zápočtový list? Může vám vzniknout škoda

18. 7. 2013
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Co se stane, pokud nedostanete včas potvrzení o zaměstnání, a proto jej nemůžete odevzdat novému zaměstnavateli?

Zaměstnanec nedostal včas potvrzení o zaměstnání, a proto jej nemohl odevzdat novému zaměstnavateli, ten s ním proto zrušil pracovní poměr ve zkušební době. Zaměstnanec tak přišel o peníze, které musí zaplatit původní zaměstnavatel.

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com

Ilustrační obrázek

„Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel nemá právní povinnost sjednat se zaměstnancem pracovní poměr, může důvodně předložením potvrzení o zaměstnání podmiňovat vznik pracovního poměru. Za těchto okolností je nesplnění povinnosti vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání způsobilé zabránit zaměstnanci v jeho zaměstnávání a dosahování výdělku u nového zaměstnavatele, nebyl-li nový zaměstnavatel s ním ochoten bez předložení potvrzení sjednat pracovní poměr; postup zaměstnavatele, který odmítne uchazeče o zaměstnání zaměstnat v případě, že mu nepředloží potvrzení o zaměstnání, je v souladu se zákonem. 

Nevydání potvrzení o zaměstnání zaměstnavatelem při skončení pracovního poměru může vést ke ztrátě výdělku zaměstnance u jeho nového zaměstnavatele také v případě, že tento zaměstnavatel sice sjedná se zaměstnancem pracovní poměr, aniž by mu zaměstnanec předložil potvrzení o zaměstnání, ale sjednaný pracovní poměr zruší ve zkušební době proto, že zaměstnanec mu potvrzení o zaměstnání nepředložil ani dodatečně.“

Tak uzavřel Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 907/2012, ze dne 26. 3. 2013 – sporný případ si přiblížíme. Čtěte také: Když končíte v práci, ohlídejte si zápočtový list, jinak budete překvapeni

Skutkový základ sporného případu čili jak to bylo

Zaměstnanec se jako žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaměstnavatel zaplatil 280 000 Kč. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že byl na základě pracovní smlouvy ze dne 30. 10. 2001 zaměstnancem žalovaného do 28. 2. 2003, kdy byl pracovní poměr mezi účastníky rozvázán okamžitým zrušením ze strany žalobce, kterému nebyla řádně a včas vyplacena mzda zaměstnavatelem.

Dne 28. 2. 2003 žalobce uzavřel pracovní smlouvu se společností ALF-S s. r. o., v níž byla sjednána mzda ve výši 70 000 Kč měsíčně. Uvedená společnost žalobce odmítla „přijmout do zaměstnání“, neboť žalobce jí nepředložil potvrzení o zaměstnání u žalovaného, které žalovaný žalobci přes jeho opětovné výzvy nevydal. Nesplněním této povinnosti žalovaný způsobil žalobci škodu spočívající v ušlém výdělku žalobce u společností ALF-S s. r. o. za dobu od 1. 3. 2003 do 30. 6. 2003 v celkové výši 280 000 Kč.

Žalovaný zaměstnavatel namítal, že zaslal žalobci potvrzení o zaměstnání poštou teprve dne 8. 7. 2003, protože žalobce svým chováním a jednáním znemožnil žalovanému vykonat úkony související s ukončením pracovního poměru účastníků, a že pracovní smlouva uzavřená mezi žalobcem a společností ALF-S s. r. o. byla „fingovaná“ a měla žalobci posloužit k podání žaloby a k získání bezdůvodného obohacení na úkor žalovaného.

Jak rozhodovaly soudy

Soud prvního stupně žalobu zamítl co do částky 35 000,– Kč a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 245 000 Kč; současně rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 38 879 Kč. Vyšel ze shora uvedeného a z toho, že dne 15. 3. 2003 jednatelka společnosti ALF-S s. r. o. podepsala „dodatek“ k pracovní smlouvě, v němž uvedla, že „z důvodu neprokázání ukončení předchozího zaměstnání prostřednictvím předložení zápočtového listu považuje pracovní smlouvu za neplatnou od samého počátku a z tohoto důvodu nebude se žalobcem uzavřen pracovní poměr“. 

Poté, co „dodatek“ k pracovní smlouvě ze dne 15. 3. 2003 posoudil jako rozvázání pracovního poměru ve zkušební době, která byla sjednána v pracovní smlouvě v délce 3 měsíců, dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalovaný porušením své povinnosti vydat žalobci potvrzení o zaměstnání, kterou splnil až v měsíci červenci 2003, způsobil žalobci škodu ve výši 245 000 Kč spočívající v ušlé mzdě, jíž mohl žalobce dosáhnout u společnosti ALF-S s. r. o. v době od 16. 3. 2003 do 30. 6. 2003. Za dobu od 1. 3. 2003 do 15. 3. 2003 žalobci podle názoru soudu prvního stupně náhrada ušlého výdělku nepřísluší, neboť v tomto období pracovní poměr mezi ním a společností ALF-S s. r. o. „platně trval“.

Žalovaný zaměstnavatel se odvolal a podařilo se mu dosáhnout ze strany odvolacího soudu zrušení výroku rozsudku, který žalobci vyhověl, a věc znovu projednal soud prvního stupně. Soud prvního stupně ovšem zase částku 245 000 Kč žalobci přiznal. Odvolací soud k odvolání žalovaného poté změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o 245 000 Kč zamítl. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání.

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu

Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci jsou: porušení právních povinností v rámci plnění úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednajícími jeho jménem, vznik škody a příčinná souvislost mezi uvedeným porušením právních povinností a vznikem škody. Ke vzniku nároku na náhradu škody je zapotřebí, aby všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, nárok nevzniká. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm skutečnosti stanovené prováděcím právním předpisem a další písemnosti týkající se osobních údajů o zaměstnanci.

Povinnost vydat zápočtový list

Povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání není vázána na žádnou součinnost zaměstnance (není potřebné, aby zaměstnanec o vydání potvrzení žádal, zaměstnavatel nesmí podmiňovat vydání potvrzení např. náhradou škody způsobené zaměstnancem nebo vrácením pracovních pomůcek, apod.) a musí být splněna nejpozději v den skončení pracovního poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Nesplní-li zaměstnavatel povinnost vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání, je odůvodněn závěr, že porušili právní povinnost v rámci plnění úkolů zaměstnavatele ti zaměstnanci, kteří jednali jeho jménem. Vznikne-li zaměstnanci následkem porušení této právní povinnosti škoda, je zaměstnavatel povinen ji nahradit. Škoda může zaměstnanci v tomto případě vzniknout rovněž tím, že nebyl přijat do pracovního poměru u jiného zaměstnavatele a že proto nedosáhl výdělku, který by mu jinak – nebýt porušení povinnosti uložené zaměstnavateli náležel.

Zákoník práce a ani jiné pracovněprávní předpisy nezakazují zaměstnavateli přijmout do pracovního poměru fyzickou osobu, která mu nepředloží potvrzení o zaměstnání vystavené jejím předchozím zaměstnavatelem. Na druhé straně je však třeba vzít v úvahu, že údaje uvedené v potvrzení o zaměstnání se zpravidla týkají nejen zaměstnance a jeho dosavadního zaměstnavatele, ale že mají právní význam především pro zaměstnavatele, s nímž zaměstnanec nově sjednává pracovní poměr.

Tip: Zápočtový list můžete mít i dvakrát. Kdy jej musíte dostat?

Nevydání potvrzení o zaměstnání zaměstnavatelem při skončení pracovního poměru může vést ke ztrátě výdělku zaměstnance u jeho nového zaměstnavatele také v případě, že tento zaměstnavatel sice sjedná se zaměstnancem pracovní poměr, aniž by mu zaměstnanec předložil potvrzení o zaměstnání, ale sjednaný pracovní poměr zruší ve zkušební době proto, že zaměstnanec mu potvrzení o zaměstnání nepředložil ani dodatečně.

Posouzení případu Nejvyšším soudem ČR

V posuzovaném případě společnost ALF-S s. r. o., se kterou žalobce uzavřel dne 28. 2. 2003 pracovní smlouvu, sdělila dne 15. 3. 2003 žalobci, že považuje tuto pracovní smlouvu za neplatnou a že se žalobcem nemůže uzavřít pracovní poměr, neboť žalobce neprokázal skončení svého předchozího zaměstnání předložením „zápočtového listu“. Přestože toto sdělení nového zaměstnavatele žalobce nevychází ze zcela správných představ jednajícího o právních vztazích mezi ním a žalobcem (okolnost, že žalobce společnosti ALF-S s. r. o. nepředložil potvrzení o svém předchozím zaměstnání a že neprokázal skončení pracovního poměru u žalovaného, nemohla mít za následek neplatnost pracovní smlouvy uzavřené mezi ním a touto společností), je z jeho obsahu bez pochybností zřejmé, že jím společnost ALF-S s. r. o. projevila vůli žalobce, který jí ani dodatečně po uzavření pracovní smlouvy nepředložil potvrzení o svém předchozím zaměstnání, nadále nezaměstnávat.

Protože v době tohoto projevu vůle společnosti ALF-S s. r. o., který podle svého obsahu směřoval ke skončení pracovního poměru založeného pracovní smlouvou uzavřenou mezi společností ALF-S s. r. o. a žalobcem dne 28. 2. 2003, ještě neuplynula zkušební doba sjednaná v této pracovní smlouvě, je třeba dovodit, že se jednalo o písemné oznámení zaměstnavatele o zrušení pracovního poměru ve zkušební době.

Zrušením pracovního poměru společností ALF-S s. r. o. ve zkušební době žalobci vznikla škoda, neboť pozbyl možnost dosahovat výdělku ve výši 70.000,– Kč měsíčně sjednaného v pracovní smlouvě uzavřené mezi ním a touto společností dne 28. 2. 2003. Protože důvodem zrušení pracovního poměru mezi žalobcem a společností ALF-S s. r. o. ve zkušební době byla skutečnost, že žalobce společnosti ALF-S s. r. o. ani dodatečně po uzavření pracovní smlouvy nepředložil potvrzení o zaměstnání u žalovaného, který nesplnil svou povinnost vydat toto potvrzení žalobci při skončení pracovního poměru mezi ním a žalobcem dne 3. 3. 2003, je mezi porušením této právní povinnosti žalovaného a vznikem škody u žalobce příčinná souvislost.

skoleni_15_4

Okolnost, zda žalobce žádal žalovaného o vydání potvrzení o zaměstnání a zda k jeho vydání, které žalovaný podmiňoval uskutečněním osobního jednání mezi účastníky v jeho sídle, poskytl žalovanému součinnost, není pro závěr o příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti žalovaného a vznikem škody na straně žalobce významná, neboť povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání není vázána na žádnou součinnost zaměstnance a musí být splněna nejpozději v den skončení pracovního poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem i bez žádosti zaměstnance.

Právní názor odvolacího soudu, podle něhož nelze učinit závěr o odpovědnosti žalovaného za škodu vzniklou žalobci pro nedostatek příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a vznikem škody, neboť žalobce neprokázal, že žádal žalovaného o vydání potvrzení o zaměstnání, a k jeho předání nevyvinul „ani minimální součinnost“, proto není správný. Nejvyšší soud ČR rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Čtěte také: Pracovní posudek: Kdy vám jej musí zaměstnavatel vydat?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).