Hlavní navigace

Nechcete platit alimenty z 85 250 Kč? Řádně prokažte své příjmy

2. 4. 2015
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Isifa.com
Neprokážete-li řádně všechny své příjmy, vyměří vám soud z takové částky (z pětadvacetinásobku životního minima jednotlivce) výživné pro nezletilé dítě.

Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného (příjemce alimentů – dítěte) a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (plátce alimentů – rodiče). Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů.

Neprokáže-li v (soudním) řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti (např. dítěti mentálně postiženému, viz článek Na postižené dítě můžete platit alimenty do konce života), osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní-li soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním chráněných údajů, platí podle ust. § 916 nového občanského zákoníku, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce. Vychází se tedy z fikce, že povinný rodič nebo jiný předek pobírá příjem 85 250 Kč. Z něho se vyměří výživné. Čtěte: Jestli nechcete platit alimenty z desetitisíců, musíte prokázat své příjmy

Jen pro nezletilé dítě, ale zato třeba i ze mzdy a platu, nejen podnikatelských příjmů

Výdělková fikce se použije jen při stanovení výživného pro nezletilého a nikoliv pro zcela svéprávné dítě, tedy nikoliv též při stanovení výživného pro zletilé dítě. Výdělkovou fikci lze uplatnit i vůči jiným předkům (např. prarodičům), nejen ve vztahu k rodičům

Do 31. 12. 2013 bylo podle zákona o rodině možné vůči výživou povinnému rodiči uplatnit fikci příjmu jen tehdy, kdy měl příjmy z jiné než závislé činnosti podléhající dani z příjmů, tedy např. příjmy ze samostatně výdělečné činnosti nebo příjmy z majetku, např. jeho pronájmu. Nyní lze podle nového občanského zákoníku uplatnit výdělkovou fikci i v případech jakéhokoliv nedoloženého příjmu, třeba i ze zaměstnání. Čtěte: Výživné na děti musí platit i podnikatel ve ztrátě

K doložení svého příjmu je rodič povinen poskytnout soudu všestrannou a aktivní součinnost, zejména předložit veškeré informace a doklady, které dokumentují výši těchto příjmů a věrohodnost již předložených informací a podkladů. Proto nepostačí, pokud povinný rodič předloží pouze daňové přiznání za rozhodné období, aniž by zároveň na výzvu soudu nepředložil další související listiny, jako jsou např. peněžní deník, knihu jízd, přehled odpisů apod.

Co všechno může vést k uplatnění příjmové fikce?

Neprokázaným příjmem rodiče, který může vést k uplatnění výdělkové fikce podle ust. § 916 nového občanského zákoníku, může být i neochota výživou povinného rodiče sdělit, jakou částkou mu přispívají na výdaje jeho příbuzní. To platí např. pro rodiče, který uvádí, že sám je zcela bez prostředků a že žije z peněz, které mu poskytují jeho vlastní rodiče. I takový příjem je totiž příjmem, z něhož lze určit výživné rodiče k dítěti, neboť zvyšuje životní úroveň výživou povinného rodiče.

Předloží-li výživou povinný rodič jen daňové přiznání, je nepředložení dalších podkladů o výdělkových příjmových poměrech výživou povinného rodiče důvodem pro využití příjmové fikce jen tehdy, kdy další skutečnosti zjištěné během řízení zřetelně nasvědčují tomu, že příjem rodiče je ve skutečnosti vyšší, než plyne z daňového základu. Takovou indicií může být např. prokázané zakoupení věci, které se vymyká majetkovým možnostem rodiče vyplývajícím ze zjištěného základu daně.

Důvodem pro nastolení výdělkové fikce by mohla být i skutečnost, že rodič uplatňuje svoje náklady na podnikání zákonným paušálem, což samo o sobě vzbuzuje pochybnosti o tom, zda jsou jeho skutečné náklady skutečně takto vysoké.

Ani vykázaná ztráta podnikatele placení nezbaví

Problém může ovšem nastat i tehdy, pokud rodič řádně předloží soudu doklady o svých příjmech z podnikání, avšak po odečtení výdajů (nákladů) na jejich dosažení, zajištění a udržení jsou mimořádně nízké či dokonce vzniká daňová ztráta. Potom soud musí zkoumat charakter jednotlivých podnikatelských výdajů, jež rodič uplatňuje v přiznání k dani z příjmů, neboť nikoli každý takový výdaj osoby povinné výživou, který daňové předpisy uznávají jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů a umožňují rodiči snížit si o něj základ daně, je pro rodiče z hlediska jeho podnikání nezbytný do té míry, že by po něm nebylo možno důvodně požadovat, aby z takto vynaložených prostředků přednostně plnil svou vyživovací povinnost k dítěti. 

Prvořadou povinností rodiče je dostát zákonné vyživovací povinnosti k dětem, a teprve zbývajících finančních prostředků je možno použít k rozvoji podnikatelské aktivity. Proto soud může v konkrétních případech připočíst určité částky, jež nelze rodiči uznat jako nutné a nezbytné investice, bez nichž by nebylo možno v podnikání pokračovat, k oficiálně vykazovaným příjmům. Tip: Trestem za neplacení alimentů může být vězení, ale ne ztráta práv a povinností k dítěti

skoleni_15_4

Změna poměrů jako důvod pro změnu výživného stanoveného na základě fiktivního výdělku

Zákon ale neřeší, jak má soud postupovat za situace, kdy původní výživné bylo stanoveno výdělkovou fikcí a posléze výživou povinný rodič podá návrh na snížení své vyživovací povinnosti s odůvodněním, že jeho příjmy se v mezidobí snížily. Při řešení tohoto problému je třeba vyjít (jak uvádí K. Svoboda v NOZ v praxi: Výživné dítěte při nedoloženém příjmu rodiče, Bulletin advokacie, 9. 6. 2014) z předpokladu, že nové rozhodnutí nemá výživou povinnému rodiči umožnit, aby negoval účinky rozsudku o výživném, které bylo stanoveno výdělkovou fikcí tím, že později doloží své příjmy nebo doplní podklady, po jejichž předložení soud již nebude moci shledat důvody pro využití výdělkové fikce. To znamená, že rodič, který se bude domáhat snížení výživného, bude muset tvrdit a prokázat, že od vydání původního rozsudku došlo ke skutečnému poklesu jeho příjmů. Této povinnosti se nezhostí, pokud v novém řízení nedoloží dostatečné podklady o svých příjmech v době původního rozhodnutí, které má být změněno, a samozřejmě i úplné a pravdivé podklady o jeho současných možnostech, schopnostech a majetkových poměrech. Postup soudu bude takový, že porovnáním dřívějších a nynějších poměrů povinného zjistí, zda a o jakou poměrnou část příjmy rodiče poklesly, a o tento poměr případně výživné sníží (samozřejmě při současném zohlednění dalších skutečností ovlivňujících výši výživného).

Použitá literatura: Svoboda, K.: NOZ v praxi: Výživné dítěte při nedoloženém příjmu rodiče, Bulletin advokacie, 9. 6. 2014, Vrcha, J.: Zákon o rodině v soudní praxi (vybrané problémy), Poradce č. 13/2005

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).