Problematiku nabývání nemovitostí cizinci upravuje devizový zákon č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V jeho ustanoveních pak zjistíme, že pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond ve smyslu zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, nebo do něj náleží, (a pozemky určené k plnění funkcí lesa) mohou nabývat pouze
- tuzemci, s výjimkou osob uvedených v písmenu c),
- cizozemci s českým státním občanstvím,
- cizozemci s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, pokud jsou evidováni v evidenci zemědělských podnikatelů u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a jejichž trvalý pobyt je alespoň 3 roky,
- ostatní cizozemci pak jedině
- děděním,
- pro diplomatické zastoupení státu za podmínky vzájemnosti,
- do společného jmění manželů, z nichž pouze jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem,
- od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manžela,
- výměnou za jiný zemědělský pozemek v tuzemsku, jehož cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu nepřevyšuje cenu původního zemědělského pozemku zjištěnou podle zvláštního právního předpisu,
- na základě předkupního práva z titulu podílového spoluvlastnictví,
- jde-li o zemědělský pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví, nebo
- pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon.
Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované – to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Do zemědělského půdního fondu též náležejí rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako jsou polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.
Pokud jde o další nemovitosti, tedy jiné než výše vymezené zemědělské pozemky, mohou je nabývat cizozemci za obdobných omezujících podmínek, jako je tomu u zemědělské půdy.
Realitou je, že zákonná omezení jsou mnohdy v praxi obcházena prostřednictvím jiných oprávněných subjektů či prostřednictvím podvodných či fingovaných smluvních ujednání. To je problematika, která by však neměla uniknout nejen příslušným pozemkovým úřadům, ale i věcně příslušným orgánům činným v trestním řízení.