Hlavní navigace

Můžete dostat jak stravenku, tak stravné?

1. 4. 2015
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Isifa.com
Zatímco stravné je nárokovou náhradou cestovních výdajů, stravenka je dobrovolným benefitem pro zaměstnance.

Zaměstnavatel nemá povinnost vám zajistit stravování, natož jej hradit či přispívat na něj, je toliko povinen vám stravování umožnit ve všech směnách, s výjimkou zaměstnanců vyslaných na pracovní cestu.

Stravování si zajišťujete sami, zaměstnavatel může přispívat

Zajištění stravování v průběhu pracovní směny je tedy plně vaší osobní věcí. Nic však nebrání tomu, aby se zaměstnavatel rozhodl pro nějakou formu zajištění stravování svých zaměstnanců.

Zaměstnavatel se může na základě vlastního rozhodnutí (popř. v důsledku kolektivního vyjednávání s odbory) na zajištění stravování svých zaměstnanců organizačně i finančně podílet (např. poskytovat příspěvek na úhradu stravování) nebo je i plně zajistit (např. v podobě tzv. závodního stravování).

Zajištění stravování a poskytnutí příspěvku na jeho úhradu je častou a efektivní výhodou (tzv. benefitem). Pro zaměstnavatele je výhodnou formou stabilizace a pracovní motivace zaměstnanců.

Na stravenku nárok není

Někteří zaměstnavatelé tak pro své zaměstnance provozují vlastní stravovací zařízení či stravování zaměstnanců zajišťují prostřednictvím jiných subjektů (např. závodních jídelen), mnozí další zaměstnavatelé svým zaměstnancům poskytují tzv. stravenky. Zaměstnavatelé se významným způsobem podílejí na úhradě těchto poukázek na stravování nebo nákup potravin.

Stravenky jsou mezi zaměstnanci poměrně velmi oblíbené – jsou považovány za běžný standard péče o zaměstnance. Nicméně příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnanců je, jak už bylo naznačeno, nepovinným (dobrovolným) plněním ze strany zaměstnavatele, tedy na tento příspěvek (ve formě stravenky) nemáte žádný (právní) nárok, leda v tom smyslu, že rozhodne-li zaměstnavatel o poskytování stravenek, nesmí být jejich poskytování diskriminační, tedy že by je poskytoval jen vybraným zaměstnancům a jiným pracujícím za srovnatelných podmínek – ve stejném režimu – nikoli. Naproti tomu na stravné jako na cestovní náhradu při splnění zákonem stanovených podmínek vzniká při vyslání na pracovní cestu právní nárok.

Když stravenky, tak pro všechny. Pokud je zaměstnavatel obecně poskytuje, nemůže jej nabízet jen vybraným zaměstnancům.

Pět hodin na pracovní cestě a stravné je vaše

Cestovní náhrady, pokud pro jejich poskytování splníte podmínky stanovené v zákoníku práce, jsou nárokové. To znamená, že vám musejí být zaměstnavatelem poskytnuty. Nárok na stravné vzniká od 5. hodiny na pracovní cestě.

Naopak stravenky z práce jsou pouze plněním dobrovolným (nemáte tedy na ně nárok) a zaměstnavatel je vám může poskytnout pouze tehdy, pokud splníte podmínky stanovené zvláštními právními předpisy upravujícími financování závodního stravování (stravenky totiž představují určitou formu závodního stravování).

zákoníku práce je stanoveno, že zaměstnavatel je povinen vám poskytnout náhradu výdajů (formou cestovních náhrad), které vám vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v této části. Z toho vyplývá, že v žádném případě nelze kompenzovat náhrady cestovních výdajů stravenkami. Stravné musíte vždy dostat v penězích.

Stravenkou nelze nahradit stravné jako cestovní náhradu. Musíte dostat peníze.

Stravenky jsou daňově uznatelným nákladem

Poskytování stravenek pro podnikatelskou sféru upravuje pouze ust. § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Pokud vám zaměstnavatel poskytuje stravenku, poskytuje ji obvykle tak, aby ji mohl daňově uplatnit jako svůj náklad (výdaj).

Zaměstnavatelé, kteří poskytují svým zaměstnancům stravenky, mají dle zákona o daních z příjmů možnost tento příspěvek na stravování uplatnit jako daňově uznatelný náklad (výdaj) až do výše 55 % ceny jednoho jídla, maximálně však do výše 70 % stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Podmínkou daňového uplatnění tohoto výdaje je ovšem současné splnění zákonem stanovených podmínek, a to, že jste byli přítomni v práci během stanovené pracovní směny po dobu alespoň 3 hodin na pracovišti a zároveň vám v průběhu této směny nevznikl nárok na stravné při pracovní cestě (pokud nejste přítomni na pracovišti, protože čerpáte např. náhradní volno, podmínka pro poskytnutí příspěvku na stravování, potažmo stravenky, splněna není).

Stravenku můžete dostat, pokud vaše přítomnost v práci během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny a současně platí, že vám během této směny nesmí vzniknout nárok na stravné podle zákoníku práce.

Jaké další předpisy platí?

Pro rozpočtovou sféru pak platí dvě vyhlášky Ministerstva financí – v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky (obci a kraji) je to vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování. V organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích je to pak vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování.

I v rozpočtové sféře lze poskytovat zaměstnancům stravenky, tj. za sníženou úhradu jedno hlavní jídlo v kalendářním dni, pokud strávník vykonává práci pro organizaci alespoň 3 hodiny v daném kalendářním dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě.

Práce na pracovišti a ještě pracovní cesta – příklady

V případě, že strávíte část své směny na pracovišti a další část na pracovní cestě, vznikají často pochybnosti, zda vám náleží stravné, stravenka (pokud zaměstnavatel příspěvek na stravování poskytuje), nebo obojí. Stravenka, resp. příspěvek na stravování představuje formu závodního stravování, kdežto stravné je cestovní náhradou za zvýšené stravovací výdaje vznikající zaměstnanci při pracovní cestě.

Správný postup pro praxi by měly naznačit následující jednoduché, leč velmi ilustrativní příklady:

Pracovní doba (pracovní směna) zaměstnance je stanovena zaměstnavatelem od 8:00 hod. do 16:30 hod. Zaměstnanec odpracoval část své pracovní doby (směny) na pracovišti a část strávil na pracovní cestě. Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům příspěvek na stravování formou stravenky za podmínek pro jejich daňovou uznatelnost.

Kdy zaměstnanci náleží pouze stravné

Zaměstnanec pracoval na pracovišti od 8:00 hod. do 11:00 hod. Poté byl vyslán na pracovní cestu, která trvala do 16:30 hod. Zaměstnanec v tomto případě odpracoval na pracovišti 3 hodiny, čímž došlo ke splnění první podmínky pro vznik nároku na stravenku. Vzhledem k tomu, že pracovní cesta trvala déle než 5 hodin v rámci pracovní směny, vznikl zaměstnanci během této směny nárok na stravné a není proto splněna druhá podmínka daňové uznatelnosti příspěvku na stravenku, a tak mu zaměstnavatelem nebude poskytnuta.

Kdy zaměstnanci náleží pouze stravenka

Zaměstnanec pracoval na pracovišti od 8:00 hod. do 14:15 hod. Poté byl vyslán na pracovní cestu, která trvala do 16:30 hod. Zaměstnanec v tomto případě odpracoval na pracovišti více než 3 hodiny, první podmínka nároku na stravenku je tedy splněna. Pracovní cesta trvala méně než 5 hodin, proto zaměstnanci nárok na stravné během této směny nevznikl. Je tedy splněna i druhá podmínka daňové uznatelnosti stravenky a zaměstnavatel ji zaměstnanci poskytne.

Kdy zaměstnanci náleží stravné i stravenka

Zaměstnanec pracoval na pracovišti od 8:00 hod. do 13:30 hod. Poté byl vyslán na pracovní cestu, která trvala do 19:00 hod. Zaměstnanec v tomto případě odpracoval na pracovišti 5,5 hodiny, první podmínka nároku na stravenku je proto splněna. Pracovní cesta trvala 5,5 hodiny, tedy déle než 5 hodin, zaměstnanci tedy vznikl nárok na stravné, ale až po skončení směny (v 18:30 hod.). Je tedy splněna i druhá podmínka daňové uznatelnosti stravenky, a proto bude zaměstnanci zaměstnavatelem poskytnuta.

Závěr

Stravenka, resp. příspěvek na stravování představuje formu závodního stravování, kdežto stravné je cestovní náhradou za zvýšené stravovací výdaje vznikající zaměstnanci při pracovní cestě.

Stravné je cestovní náhradou, na kterou při splnění zákonem stanovených podmínek zaměstnanci vzniká právní nárok – zaměstnavatel je tedy musí zaměstnanci vyplatit.

skoleni_15_4

Poskytování stravenek je dobrovolné, zaměstnanci na ně nemají nárok. Stravenku nelze zaměstnanci poskytnout, pokud neodpracoval během jedné směny alespoň 3 hodiny.

Použitá literatura: Herdová, E., Gajdarus, J.: Stravenka vs. stravné, 14. 5. 2010, epravo.cz; Salačová, M.: Náhrada cestovních výdajů a stravenky, Národní pojištění č. 12/2014

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).