Hlavní navigace

Může revizor zadržet černého pasažéra, třeba i hrubou silou?

5. 7. 2012
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Jsou sice lidé, kteří cestují bez platné jízdenky pravidelně a úmyslně, ale chybu může udělat i spořádaný cestující. Setkání s revizorem musí poté probíhat podle daných pravidel.

Revizor může za určitých okolností v rámci nutné obrany zadržet černého pasažéra a může ho fyzicky donutit počkat na policisty, pokud pasažér odmítne ukázat své doklady. Revizor se také smí ptát na totožnost člověka bez jízdenky, ale nesmí ho nutit doklady ukázat.

Skutkový základ případu čili Co se stalo

Revizor Plzeňských městských dopravních podniků, a. s. se dostal při kontrole jízdenek do konfliktu s pasažérem trolejbusu, který se neprokázal platnou jízdenkou.

Mezi kontrolovanými cestujícími byl i jistý J. K. Ten odmítl předložit jízdenku, kterou držel v ruce, a chtěl vystoupit. Revizor pojal podezření, že jízdenka je neoznačená a že se jedná o „černého pasažéra“, tedy cestujícího bez platné jízdenky. Z tohoto se následně vyvinul fyzický konflikt mezi ním a J. K. Revizor natlačil J. K. na plot. Revizor i J. K. zůstali v této pozici až do příjezdu policejní hlídky, která všechny zúčastněné legitimovala. Čtěte také: Revizor chtěl provize z pokuty i přehled hříšníků, neuspěl

Jak se rozhodovalo

Rozhodnutím Komise k projednávání přestupků Statutárního města Plzeň, městského obvodu Plzeň 3, byl revizor následně shledán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle ust. § 49 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Přestupku se měl dopustit tím, že dne 10. 2. 2009 po 10:45 hod. v Plzni, v ulici U Prazdroje u zastávky MHD Gambrinus, natlačil J. K. na plot, čímž mu způsobil pohmoždění hrudní a bederní páteře. Čtěte také: Mohu pít pivo v pracovní době?

Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 100 Kč a povinnost uhradit náklady řízení v částce 1000 Kč. Toto rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že žalobce jako obviněný z přestupku se k jeho spáchání doznal.

Následně vydal Magistrát města Plzně, odbor správních činností, rozhodnutí, v němž zamítl odvolání revizora a v plném rozsahu potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Proti tomuto rozhodnutí podal revizor žalobu ke Krajskému soudu v Plzni. Krajský soud žalobě vyhověl, obě předchozí správní rozhodnutí zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení. Tentokrát si tedy podal opravný prostředek, a to kasační stížnost, žalovaný (stěžovatel) Magistrát města Plzně, a věcí se tak začal zabývat Nejvyšší správní soud ČR, který kasační stížnost neshledal důvodnou a zamítl ji svým rozsudkem ze dne 9. 9. 2010, čj. 1 As 34/2010 – 73.

Právní úprava

NSS ČR přiblížil v odůvodnění svého rozhodnutí právní postavení revizora a povinnosti cestujícího veřejné drážní osobní dopravy. Podle soudu se stěžovatelem je nutno souhlasit v tom, že žalobce nebyl veřejným činitelem, který by byl nadán ze zákona pravomocí kontrolovat identitu cestujícího a současně jako veřejný činitel veřejnoprávními prostředky vynucovat eventuální nesplnění povinností ze strany kontrolovaného cestujícího (sluší se podotknout, že počínaje 1. 1. 2010 byl pojem veřejného činitele nahrazen pojmem úřední osoba, definovaným v ust. § 127 nového trestního zákoníku; to však nemá na dále podané úvahy žádný vliv). To, že by byl revizor veřejným činitelem, však nikdo, ani revizor jako žalobce, ani krajský soud, netvrdil.

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, upravuje mj. podmínky pro provozování drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových, pro provozování drážní dopravy na těchto dráhách, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené (viz ust. § 1 odst. 1 zákona o dráhách). Podle ust. § 37 odst. 4 stejného zákona průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce („pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy.

Pověřená osoba je oprávněna mj. vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku [ust. § 37 odst. 4 písm. a)], uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa místa trvalého pobytu, uvedené v osobním dokladu cestujícího vydaném příslušným správním úřadem [ust. § 37 odst. 4 písm. d)].

Právům pověřené osoby dle ust.  § 37 odst. 4 zákona o dráhách korespondují povinnosti cestujícího podle ust. § 37 odst. 5 stejného zákona. Podle tohoto ustanovení je cestující mj. povinen dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících [ust. § 37 odst. 5 písm. 

a)], na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě [ust. § 37 odst. 5 písm.

b)], na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu [ust. § 37 odst. 5 písm. 

c)], na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b) [ust. § 37 odst. 5 písm. d)]. Sluší se podotknout, že srovnatelná ustanovení zná i zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a to ve vztahu cestujícího a dopravce veřejné linkové dopravy.

Závěrečné shrnutí

Podle zákona o drahách je cestující povinen prokázat svou totožnost revizorovi. Revizor sám však není oprávněn přes odpor cestujícího zjišťovat jeho totožnost. Pokud cestující dobrovolně nesplní svou povinnost prokázat se osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, musí nést s tím spojené negativní následky předvídané ust. § 37 odst. 5 písm. d) zákona o dráhách. Konkrétně půjde dle výzvy revizora buď o povinnost cestujícího následovat revizora na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo o povinnost setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího. Takovouto oprávněnou osobou bude zpravidla státní nebo městský policista.

skoleni_15_4

V situaci, kdy cestující nepředloží platnou jízdenku a následně nesplní ani sekundární povinnost dle ust. § 37 odst. 5 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, totiž povinnost dle výzvy pověřené osoby buď následovat ji na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, útočí na zájem chráněný zákonem, kterým je ochrana majetkových práv provozovatele. V takovémto případě je nutná obrana ze strany revizora nebo jiné pověřené osoby přípustná, a to možností odvrátit tento útok zadržením cestujícího, který se pokouší utéct, a uniknout tak následkům jízdy bez platné jízdenky [ust. § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích].  Nutná obrana zadržením cestujícího je samozřejmě možná jen za podmínky, že revizorovo počínání není zcela zjevně nepřiměřené způsobu útoku.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 9. 9. 2010, čj. 1 As 34/2010 – 73)

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).