Na redakční e-mail nám napsala čtenářka M.B., popisující problémy s dluhem svého syna a následné velmi vysoké výdaje za náklady s exekucí.
Na vašem serveru Měšec v článku Petra Bukače Jak zabránit exekuci, který je podle mého názoru pěkně, srozumitelně formulován i pro člověka, který se s danou problematikou setkává poprvé, jsem našla m.j. informaci, cituji: Pokud skutečně dlužíte (…) bude nejlepší co nejdříve zaplatit. Stihnete-li to ještě před doručením usnesení o nařízení exekuce, ušetříte celé náklady na ni. Pokud se o exekuci dozvíte, uděláte nejlíp, když co nejdřív navštívíte příslušný exekutorský úřad (…) Můžete tak ušetřit přinejmenším část nákladů exekuce a polovinu odměny exekutora (…)
. Zajímá mne, kde jsou tyto informace právně zakotveny, abychom se o ně mohli opřít v odvolání, které ve věci naší exekuce hodláme podat. Jde totiž o to:
Synovi vznikl dluh 70 000 Kč, podepsal směnku, včas ji neuhradil, nevyzvedával si poštu. Právní zástupce oprávněného jednal dál. Směnečný platební rozkaz, nařízení soudu na exekuci majetku. Zhruba v této fázi nás, rodiče, navštívil oprávněný a informoval nás o neuhrazeném dluhu. Sehnali jsme peníze a částku 70 000 Kč mu dne 12.1.2009 uhradili. 27.1.2009 přišlo synovi z exekutorského úřadu „Doručení usnesení o nařízení exekuce povinnému“ a oznámení, že exekuce je vedena na částku:
- 70 000 Kč – jistina
- 233,33 Kč – směnečná odměna
- 26 419,60 Kč – náklady nalézacího řízení
- + 6% roční úrok z částky 70 000 Kč
- a pro náklady exekuce, jež budou vyčísleny, předběžná výše 41 200 Kč!
Vzápětí jsme tedy zbývající částku (mimo nákladů exekuce) uhradili právnímu zástupci oprávněného. Na radu známého advokáta jsme podali k příslušnému soudu „Návrh na zastavení výkonu exekuce“. Zastavil, ale, cituji, protože byla dlužná částka uhrazená oprávněnému poté, co byla nařízena na jeho majetek exekuce, je povinný povinen nahradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce
. Osobně se domnívám, exekutor konal v dosud nepravomocné věci, tudíž si náklady nese na vlastní riziko.
Jelikož byla jistina uhrazena ještě před doručením usnesení, máme za to, že i soud nepostupoval v souladu s právem, jen nevíme, kde potřebné paragrafy, o které bychom se mohli v odvolání opřít, hledat. Na rady advokátů také není stoprocentní spolehnutí, neboť vidíme, že jsme neměli podávat návrh na zastavení exekuce, ale odvolání proti usnesení. Přesto se ještě nevzdáváme a spoléháme, že nám pomůžete vyznat se v této právní džungli. M.B.
O odbornou pomoc naší čtenářce jsme požádali Davida Šmejkala, ředitele Poradny při finanční tísni, která na serveru Měšec.cz nedávno radila čtenářům na otázky spojené s oddlužením a finanční tísní.
Odpovídá Mgr. Zdeňka Svobodová, vedoucí ostravské pobočky Poradny při finanční tísni
Došlo-li k zaplacení jistiny ještě před vydáním usnesení o nařízení exekuce, pak exekutor v žádném případě nemůže požadovat za tuto část odměnu a náhradu hotových výdajů. Došlo-li však k zaplacení jistiny až po vydání usnesení o nařízení exekuce, byť před jejím doručením, mám za to, že exekutor může požadovat náhradu hotových výdajů v prokázané výši a odměnu ve výši dle ust. § 11 vyhl. č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“).
Ta stanoví, že exekutorovi, který upustil od provedení exekuce (§ 46 odst. 3 exekučního řádu), náleží odměna ve výši 50 % odměny podle § 6 odst. 1 a 2 vyhlášky, jde-li o exekuci ukládající zaplacení peněžité částky. V plné výši mu pak náleží odměna, upustil-li od provedení exekuce poté, co
a) písemně vyzval povinného k dobrovolnému splnění povinnosti, kterou povinnému ukládá exekuční titul, jakož i k úhradě nákladů exekuce, a
b) povinný splnil dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul, a uhradil náklady exekuce až po uplynutí patnáctidenní lhůty stanovené exekutorem ve výzvě podle písmene a).
Uvedené usnesení o nařízení exekuce jsem neviděla a nemůžu se tedy vyjádřit zcela jistě, ale mám za to, že v tomto usnesení je stanovena povinnost uhradit náklady exekuce pouze obecně a konkrétní výše bude stanovena až v Příkazu k úhradě nákladů exekuce, který musí vydat (pokud tak ještě neučinil) exekutor. Nebudete-li souhlasit s výší tam stanovených nákladů a odměny exekutora, můžete proti Příkazu podat do osmi dnů od jeho doručení námitky dle ust. § 88 odst. 3 exekučního řádu. Námitky se podávají u exekutora a ten je, pokud jim plně nevyhoví, postoupí soudu.
