Hlavní navigace

Lokální měny jako dobrý business i charitativní činnost

16. 11. 2011
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Chiemgauer.eu
Lokální měnám se v Evropě nebývale daří a v řadě oblastí jde o téměř dominantní způsob placení. Co vede lidi k tomu, aby si na vesnici založili vlastní měnu?

Lokální či regionální měny nejsou něčím novým, ale představují již poměrně dobře odzkoušený koncept placení. Autorem myšlenky takovýchto platidel je ekonom Silvio Gesell (1862 – 1930). Jeho myšlenka byla ve třicátých letech odzkoušena v městečku Wörgl. Úspěchy byly veliké – generování stonásobné hodnoty ve zboží a službách, snížení nezaměstnanosti o pětadvacet procent, celková ekonomická stimulace regionu. Měna byla ale po několika letech existence soudně zrušena. Poměrně velká tradice lokálních měn je spojená také s Německem, kde se ve třicátých letech silně uplatňovala v období hospodářské krize.

A je to právě hospodářská krize, která přinesla do Evropy renezanci lokálních měnových platidel. Jejich výhody jsou poměrně zřejmé – podpora lokálních podniků a podnikatelů, snaha zajistit rychlý obrat peněz v ekonomice (časově omezená platnost plné ceny platidla) a často také spojení platební činnosti s nějakým obecně prospěšným projektem. Tradičními výsledky jsou nižší nezaměstnanost a vyšší ekonomický výkon regionu. Je třeba říci, že regionální měny nenahrazují národní platidla, ale pouze je doplňují, i když jsou oblasti, kde je jejich používání velice intenzivní.

Z pohledu ekonomických teorií je poněkud sporné, do jaké míry se tyto měny ekonomice skutečně vyplatí. Na jedné straně je zde lokální akcentace trhu, ale často na úkor ekonomických činností firem v celém státě. Tyto měny vedou k jistému patriotismu, který je často považován za jeden z důvodů délky hospodářské krize třicátých let. Na druhé straně tyto měny nejsou ve skutečnosti natolik silné, aby měly na chod ekonomiky jako celku zásadní vliv. Zajímavé je, že se jim daří podstatně lépe na venkově, kde je větší sounáležitost lidí a také je zde patrný jejich intenzivnější vztah k regionu. Lidé se zde lépe znají a mají větší důvěru provozovatele lokální měny.

Obecně se má za to, že za rozmachem regionálních měn do velké míry stojí rozčarování z eura, které není platidlem národním, ale mezinárodním. Pro řadu lidí není příjemné jeho používáním podporovat slabší ekonomiky a mají obavy z vývoje jeho kurzu. Proto často volí lokální platidla, která jsou pro ně bližší a mají v ně větší důvěru. Poměrně významný je zde také fenomén komunitního prostředí – lidé skrze měnu cítí k sobě navzájem vazby, vidí výsledky a placení se „svojí“ měnou tak mají prostě rádi. Nic z toho s eurem nezažijí.

Ač jsou regionální měny považovány za velice úspěšné a efektivní, je třeba říci, že ne vždy a ne všude se ujmou. Například v hlavním městě Německa skončilo platidlo berliner či v Giessenu měnová jednotka justus. Právě Německo má v oblasti alternativních platidel poměrně velkou tradici a nalezneme v něm také asi nejznámější regionální platidlo současnosti. Je jím chiemgauer z okolí jezera Chiemsee na jihovýchodě Bavorska.

Chiemgauer – od stavby tělocvičny k prosperující měně

Zřejmě největší evropské regionální platidlo je chiemgauer (převodní kurz je 1:1 s eurem). Projekt byl spuštěn jako šance na výstavbu školní tělocvičny, která byla pro kvalitní výuku nezbytná, ale na niž se nedařilo sehnat dostatečné prostředky. Celý projekt odstartoval již v roce 2002 a jeho tvůrcem byl Christian Gelleri, učitel z waldorfské školy v jihobavorském městečku Prien. Stejně jako pro většinu lokálních měn je typické, že není výhodné měnu hromadit, neboť ztrácí každé tři měsíce dvě procenta své původní hodnoty. Po uplynutí této doby je nutné zakoupit kolek, který obnoví původní hodnotu poukázky.

Chiemgauery přijímají prodejci označení touto nálepkou
Autor: Chiemgauer.eu

Chiemgauery přijímají prodejci označení touto nálepkou

Spotřebitelé jen za minulý rok nakoupili za chiemgauery zboží a služby za 5,2 milionu eur (v roce 2009 to byly 4 milióny, v 2008 jen 2,9 miliónů eur). Přitom je nyní do projektu zapojeno dva a půl tisíce spotřebitelů (v předchozím roce 1900 a další rok nazpět asi 1700) a 620 firem. Zajímavé je, že silně roste především obrat na osobu. Počet obchodníků se již zvyšuje jen velmi málo, což značí jistou saturaci trhu v oblasti – používají ji všichni.

V místní měně nyní uskutečňujeme 20 až 25 procent veškerého obratu. A jsem si jistý, že bez ní bychom mnohé zákazníky neudrželi, říká v článku na serveru ceskapozice.cz Alexander Jäger, obchodník s výrobky z ovčí vlny z městečka Traunstein.

Z každé zaplacené částky jdou tři procenta na zvolený obecně prospěšný projekt. Již dlouho nejde jen o tělocvičnu, ale o řadu dalších menších i větších projektů, které jsou pro společnost prospěšné. O tom, kam půjdou ona tři procenta, si rozhoduje každý kupující sám. Měně se v současnosti daří natolik, že je distribuována bankami, od roku 2007 je možné s ní platit elektronicky nebo jsou v ní poskytovány mikroúvěry.

Jak je vidět lokální měny mohou relativně úspěšně koexistovat s klasickými platidly. Uvážíme-li, že částka okolo tří procent je podobná, jakou platí obchodníci provozovatelům platebních karet, je zřejmé, že se tato položka nemusí na celkové ceně nijak projevit. Naopak prodejci i kupující mohou mít oprávněný pocit, že poplatkem přispívají na dobrou věc.

I v Česku?

Co z výše uvedeného plyne pro cestovatele? Pokud navštívíte oblast, kde se lokální měnou platí a ubytujete se v ní na delší dobu, pak je možné směnu peněz doporučit. Jednak budou mít místní radost z toho, že podporujete jejich lokální zájmy, ale také budete moci sami udělat něco pro dobrou věc. Při běžném projíždění oblastí ale není třeba podléhat panice, klasické měny jsou přijímány všude.

dan_z_prijmu

Jen pro zajímavost; zatímco v roce 1990 na světě fungovalo přibližně sto regionálních měn, v roce 2008 jich americký Worldwatch Institute napočítal čtyři tisíce a dnešní počet bude ještě podstatně vyšší. Mezi další významná platidla je možné počítat například regio v Darmstadtu, v britských oblastech lewes a brixton pound a mnohé další. Populární jsou tyto měny ale také v USA, Jihoafrické republice a dalších státech.

Regionální platidla tak představují velice zajímavou možnost stimulace lokální ekonomiky, která by se mohla prosadit i u nás a snad pomoci také některých lokálním projektům, jako slavný chiemgauer v Německu. Je ale otázkou, zda u nás existuje dostatečná míra důvěry vůči nějaké vydávající autoritě. Osobně mám obavu, že nikoli. Bez ní se přitom žádný podobný projekt neobejde.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zabývá se webovými technologiemi, vztahem společnosti a ICT a věcmi souvisejícími se vzděláváním


Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).