Hlavní navigace

Nekalá konkurence: co je podnikavost a čím už překračujete zákon?

30. 8. 2011
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Odejít od zaměstnavatele a stát se jeho konkurencí? Zákon neporušíte ani tím, že mu přetáhnete zaměstnance. Pozor ale na to, když chcete odlákat i odběratele.

V praxi se stává, že bývalí zaměstnanci po skončení pracovního poměru, pokud s nimi zaměstnavatel nesjednal dohodu o konkurenční doložce (nebo sice sjednal, avšak pracovníkovi stojí za to ji porušit a uhradit ve smlouvě sjednanou pokutu), působí ve stejném oboru jako jejich bývalý chlebodárce nebo nastupují k jinému zaměstnavateli – konkurenční firmě, nebo si takovou firmu dokonce sami či prostřednictvím jiné (třetí) osoby založí. Čtěte více: Chcete si přivydělat ve vašem oboru? Potřebujete zaměstnavatelův souhlas

Pak se ovšem nelze divit, že se dotčený subjekt brání a u soudu se pak řeší, zda došlo nebo nedošlo k nekalé soutěži. V jednom takovém případě, který uzavřel Nejvyšší soud ČR svým usnesením spis. zn. 32 Cdo 2085/2007, ze dne 14. 7. 2008, se podle názoru žalobce (někdejšího zaměstnavatele)  dopustili tři jeho bývalí zaměstnanci, resp. jimi vytvořené podnikatelské subjekty nekalé soutěže.  Čtěte také: Zákaz práce u konkurence vám musí zaměstnavatel vždy zaplatit

V žalobě napadl nekalosoutěžní jednání, které mělo spočívat v odlákání zaměstnanců a jejich přetažení do pracovního poměru u společnosti vytvořené za tím účelem bývalými zaměstnanci, v odlákání a přetažení obchodních partnerů nově založenou společností a současně v porušení obchodního tajemství využitím poznatků o okruhu odběratelů dosavadního zaměstnavatele, jeho obchodní a cenové politice, což vše mělo za následek ochromení činnosti společnosti v obchodování.

Žalobce proto požadoval, aby mu žalovaní společně a nerozdílně uhradili na náhradě škody částku 5 697 000,84 Kč s úroky z prodlení a k tomu ještě částku 1 000 000 Kč jako přiměřené zadostiučinění, jakož i omluvu v tisku. Čtěte také: Úroky z prodlení mají od července nová pravidla, s inflací můžete prodělat

Věc pro žalobce vypadala zprvu nadějně, ale po opakovaném projednání požadovaných nároků žalobu soud prvního stupně zamítl, jeho rozhodnutí potvrdil soud odvolací a takovému posouzení věci přitakal i Nejvyšší soud ČR (NS ČR).

Jednou zaměstnanci vyváznou…

NS ČR jako soud dovolací, stejně jako oba nižší soudy, shledal, že jednáním žalovaných nebyly kumulativně splněny všechny tři základní podmínky nekalé soutěže podle ust. § 44 odst. 1 obchodního zákoníku (tzv. generální klauzule).

NS ČR odkázal na předchozí judikaturu, a to rozhodnutí Vrchního soudu v Praze spis. zn. 3 Cmo 143/94, v jehož odůvodnění se uvádí: Nelze nikomu zakázat přijímání do pracovního poměru pracovníků dříve zaměstnaných u konkurenta, neboť takovým opatřením by nebyla uložena povinnost pouze účastníku řízení, ale i uchazečům o zaměstnání, na nichž nelze spravedlivě požadovat strpění takové povinnosti. (…) Skutečnost, že vznikl navrhovateli konkurující podnik a přijímá pracovníky, kteří s navrhovatelem v souladu s právními předpisy rozvázali pracovní poměr, nelze považovat za stav porušující zákaz jednání nekalé soutěže.

… jindy už ale ne

Ne vždy ale bývalí zaměstnanci a noví konkurenti zaměstnavatele vyváznou ze sporu tak snadno. Třeba v případě, který rozhodl Nejvyšší soud ČR 20. června 2000 pod spis. zn. 32 Cdo 2031/99, už soudy posoudily jako nekalosoutěžní jednání žalovaného (bývalého) zaměstnance (posléze podnikatele), který byl u žalobce zaměstnán na pozici samostatného projektanta, zpracovával projektovou dokumentaci pro akci určitého objednatele a po skončení pracovního poměru s ním navázal přímou spolupráci a zakázku dokončil pod vlastním jménem, čímž připravil bývalého zaměstnavatele o zasloužený zisk.

skoleni_15_4

Máte uzavřenou "konkurenční doložku"?

Žalovaný tak vlastně podruhé (však také laciněji oproti ceně, kterou si chtěl účtovat zaměstnavatel, aby vzbudil zájem) prodal svou práci – nejprve dostal zaplaceno mzdou od zaměstnavatele a pak i od objednatele. To, že žalobce nakonec v předmětném případě nevysoudil tolik, kolik původně požadoval (soudy mu přiznaly nižší než žalovanou částku odškodnění), protože vzaly v potaz nejen obchodně-právní, ale též pracovně-právní aspekty věci, které žalobce předtím jako zaměstnavatel značně podcenil, na protiprávnosti počínání žalovaného nic nemění. Čtěte také: Za všechny škody a chyby platit nemusíte, přestože za ně zodpovídáte 

Použitá literatura: Jansa, L.: Možnosti obrany proti nekalému podnikání bývalých zaměstnanců, elaw.cz, 12. 11. 2010; judikatura na www.nsoud.cz.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).