Hlavní navigace

Konec koruny v Čechách

9. 1. 2002
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Dvanáct evropských států se s definitivní platností vzdalo svých měn a začalo platit eurem. Podobný osud čeká i nás a naši českou korunu. Kdy ale začneme platit jednotnou měnou v České republice? A bude to pro nás vůbec výhodné?

Kdy i my budeme platit eurem, zůstává stále hádankou, ale již dnes je jisté, že Česká republika, jako budoucí člen EU, nebude moci trvale zůstat mimo eurozónu. Zavedení eura u nás je proto jen otázkou času. Teoreticky by bylo možné přejít na euro přibližně již za čtyři roky. Spěch ale není na místě. Zavedení eura by pro nás znamenalo obětovat nezávislou měnovou politiku, která je pro nás stále cenným nástrojem hospodářské politiky. Rozdíly mezi naší ekonomikou a ekonomikou EU jsou stále natolik velké, že předčasné sdílení jednotné měny a měnové politiky by naše hospodářské problémy spíše prohloubilo, než vyléčilo.

Například pro Východní Německo znamenalo zavedení tvrdé německé marky ze dne na den ztrátu konkurenceschop­nosti mnoha podniků, jejich následný bankrot a zvýšení nezaměstnanosti – šok, se kterým se východ Německa potýká dodnes a to i přes stamiliardové dotace ze západní části. Dalším příkladem může být Argentina, která chtěla svoji ekonomiku povzbudit přechodem na americký dolar. Dolarizace však byla jednou z hlavních příčin, která dnes Argentinu přivedla až na pokraj občanské války a hospodářského rozvratu.

Jednotná měna je jistě dobrá věc, ale jen pro ekonomiky bez markantních rozdílů, což s přivřenýma očima můžeme říci o zemích eurozóny, ale zatím ještě ne o eurozóně a České republice. Česko tak bude muset nejdříve projít hospodářskou konvergencí k zemím eurozóny (alespoň částečnou) a teprve poté začít využívat všech výhod eura.

dan_z_prijmu

Tak tedy kdy? Historie ukazuje, že konvergence ekonomik je velmi dlouhodobá záležitost. Odhaduje se, že česká ekonomika bude konvergovat k průměru EU přibližně 20 až 30 let. Tak dlouho samozřejmě se zavedením eura čekat nemůžeme, ale měli bychom se alespoň dostat na stávající úroveň nejchudších zemí EU – Řecka nebo Portugalska, což se nám při troše štěstí může podařit za deset let. Možná se tato doba zdá dlouhá, ale musíme si uvědomit, že naše cesta do EU byla ještě delší.

Ale ani po samotném zavedení eura není všem nástrahám konec. Měnová politika Evropské centrální banky (ECB) je a bude podřízena především potřebám dvou největších ekonomik – Německa a Francie. Může proto nastat situace, kdy měnová politika ECB bude v přímém protikladu k potřebám některé z menších ekonomik. Například se může stát, že měnová politika ECB bude restriktivní, zatímco v Česku bude vrcholit recese, která bude restriktivní měnovou politikou dále prohlubována. O tom, že podobný problém může nastat, se již stačilo přesvědčit Irsko. Věřme, že taková situace nenastane, ale na druhou stranu si je dobré uvědomit si i možné oběti s eurem spojené. Než se však k euru připojíme, můžeme z povzdálí sledovat, jak si s podobnými problémy poradí stávající země eurozóny, abychom v budoucnu nepakovali jejich možné chyby.

Kdy byste chtěli začít platit eurem v České republice?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).