Hlavní navigace

Konec druhého pilíře: co nás čeká místo něj?

26. 10. 2015
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Poslanci odsouhlasili konec druhého pilíře. Důchodový systém ale zůstává neudržitelný. Jaké návrhy by mu měly pomoci?

Trvání druhého pilíře se chýlí ke konci. Definitivní konec odsouhlasili poslanci za protestů opozice, která jim vyčítá, že ruší jedno řešení, když nemají jiné v ruce. To není tak úplně pravda, budou-li se řídit doporučením Odborné komise pro důchodovou reformu, která už s několika nápady přišla.

Spekulanti uspíšili uzavření pilíře

Že druhý pilíř skončí, bylo tak nějak jasné už po parlamentních volbách. (Ačkoli nyní ještě návrh musí posvětit Senát a prezident, v čemž by ale problém být neměl.) A skutečně, koalice pilně míří za tímto vytyčeným cílem. Oproti původním plánům se druhý pilíř uzavřel ještě dříve, než se původně plánovalo, v půli letošního roku. Vláda se tak snažila zabránit spekulantům vstoupit do druhého pilíře na poslední chvíli a vytěžit z minimální účasti poměrně pěkné zhodnocení vložených peněz.

Nárazový růst zájmu vstoupit narychlo do druhého pilíře i přesto, že už bylo jasné, že ukončí svou činnost, odstartovalo zveřejnění podrobností, jakým stylem se budou vracet prostředky jeho účastníkům. Jednou z možných variant je totiž i výběr naspořených peněz včetně částky, která byla vyváděna do druhého pilíře z pojistného. Tedy ona tři procenta, ke kterým musel účastník přidat ještě další dvě procenta z disponibilního příjmu.

Argument, že těmto lidem pak bude snížena za dobu účasti ve druhém pilíři procentní výměra při výpočtu důchodu, nezafungoval. Krácení penze totiž zdaleka nepřesáhne efekt zhodnocení vložených prostředků do druhého pilíře vzhledem ke konečné vybírané částce.

Nepoměr můžeme ilustrovat na příkladu zaměstnance s příjmem 35 000 Kč měsíčně, který pravidelně ze svého disponibilního příjmu do druhého pilíře vkládal 700 Kč (ročně 8400 Kč). Pokud k této částce ale připočteme 3 % měsíčně z pojistného, ke kterým by se normálně poplatník vůbec nedostal, získá za rok zpět 21 000 Kč.

Krácení důchodu za dobu účasti ve druhém pilíři (která obzvlášť u spekulantů vstoupivších na poslední chvíli nebyla nijak dlouhá) se řídí pravidlem, že za každý celý rok doby pojištění, který se kryje s účastí na důchodovém spoření, bude činit 1,2 % výpočtového základu místo 1,5 % výpočtového základu. V praxi se tak penze sníží maximálně o desítky korun měsíčně.

Jak přesně důchod vypočítat, najdete v článku Jak na výpočet starobního důchodu pro rok 2015.

Co bude s vašimi penězi?

Účastníci druhého pilíře do něj budou peníze posílat ještě po zbytek letošního roku. Do konce března 2016 by pak penzijní společnosti měly informovat střadatele o ukončení fondu a k červenci 2016 by mělo dojít k ukončení povolení k provozu důchodového spoření a zahájení likvidace důchodových fondů.

Pokud máte ve druhém pilíři peníze, do konce září 2016 se musíte rozhodnout, jak naložíte s naspořenými prostředky, a oznámit to penzijní společnosti.

Na výběr máte ze tří možností. Můžete:

  • si nechat vyplatit pouze dvě procenta, která jste odváděli z disponibilního příjmu, a zbylá tři procenta z pojistného se vrátí do prvního pilíře – nedojde tak ke krácení důchodu,
  • úspory nechat převést na svůj účet do třetího pilíře,
  • si nechat vyplatit prostředky na zvolený účet nebo přes složenku.

Nezapomeňte proto penzijní společnosti včas nahlásit způsob výplaty, číslo účtu, kam má peníze zaslat, nebo identifikační údaje ze smlouvy ve III. pilíři vč. čísla příslušného účtu penzijní společnosti, nebo adresu pro zaslání poštovní poukázky.

Peníze by se k vám (nebo na váš účet ve III. pilíři) měly dostat do konce příštího roku (maximálně hned na počátku roku 2017, to vše za podmínky, že vše stihnete včas ohlásit penzijní společnosti).

Pokud penzijní společnosti do konce září nesdělíte, jak má s penězi naložit, zašle je na  svodný účet u Finanční správy, která je pomocí identifikátorů rozdělí příslušným finančním úřadům. Ty je pak budou vyplácet na žádost samotným střadatelům. Mezitím budou peníze uložené na daňových účtech poplatníků a budou se chovat jako daňový přeplatek. Což znamená, že pokud dlužíte na daních, použijí se primárně na jejich úhradu a vy uvidíte jen to, co zbude.

Pokud se o peníze nikdo nepřihlásí celých šest let, stanou se příjem státního rozpočtu.

Co dál?

Ačkoli vládní koalice místo druhého pilíře na stole další ucelenou reformu penzí nemá, plánuje dílčí změny, které většinou vznikly v dílně Důchodové komise.

Větší výhody za spoření ve třetím pilíři

Jedním z kroků, jak lidi přimět víc spořit na penzi, má být zvyšování atraktivity třetího pilíře. Poslanci nyní chtějí zdvojnásobit částku, kterou si můžete odečíst z daní. Zatím je daňově zvýhodněna pouze případná druhá tisícovka, kterou měsíčně do třetího pilíře pošlete (první tisícikoruna není zvýhodněna daňově, ale podle konkrétní výše úložky můžete získat státní příspěvek). Nově by mělo být možné z daní odečíst i třetí tisícovku, kterou zaplatíte za měsíc.

Podpora by vzrostla i zaměstnavatelům, kteří spoří na penzi svým pracovníkům. Těm by se daňově zvýhodněná částka zvýšila z 2500 Kč měsíčně (30 000 Kč ročně) na částku 4167 Kč (50 000 Kč ročně).

Třetí pilíř i pro děti

Důchodová komise také navrhla změnu podmínek pro účast ve třetím pilíři (mohlo by platit už od roku 2016, pokud projde hlasováním). Ta by měla být umožněna i dětem, za které by sem samozřejmě spořili rodiče. Nyní mohou ve třetím pilíři spořit jen ti, kteří dosáhli 18 let.

Daňové výhody pro postupné čerpání úspor

Kromě toho vláda plánuje od roku 2016 daňově zvýhodnit účastníky, kteří by si na konci spoření vybírali peníze postupně, a nikoli najednou. Výnosy by se nedanily těm, kteří by si nechali výplatu úspor rozložit alespoň do deseti let.

Vyšší poplatky u doplňkového spoření

V případě doplňkového penzijního spoření by ale také mělo dojít k navýšení poplatku za správu fondů z 0,8 % na 1 %, který se hradí každý rok. Vzrůst by také měla odměna z ročních výnosů na 15 % (nyní 10 %). Zdražení poplatků by mělo platit pro fondy doplňkového penzijního spoření s výjimkou těch s konzervativní strategií.

Vyšší důchodové pojištění pro bezdětné

Jeden z návrhů důchodové komise (mohl by začít platit od roku 2017) by zavedl různou výši sazeb důchodového pojištění podle toho, kolik mají dětí. Na příjem rodičů jednoho nezaopatřeného dítěte by se aplikovala nezměněná sazba. Lidé, kteří žádné dítě nemají, by na důchodovém pojištění zaplatili o 1 % více než dosud, sazba by tedy vzrostla na 29 %.

Rodičům dvou nezaopatřených dětí by se naopak snížila na 26,5 % a se třemi pak na 24 %. Ti, kteří mají čtyři a více dětí, by pak odváděli na důchodové pojištění zálohu ve výši 21,5 %. Více si můžete přečíst v článku Bezdětní mají státu zaplatit více na sociálním pojištění.

Změny u věkové hranice pro odchod do důchodu

Další návrh důchodové komise (mohl by začít platit od roku 2017) se zabýval způsobem stanovování věkové hranice pro odchod do starobní penze. Podle komise by měli Češi trávit v penzi čtvrtinu života. Věková hranice by se odvozovala od naděje dožití, takže by se po čase vždy aktualizovala tak, jak se mění právě naděje dožití. Ta se v čase s růstem kvality života mírně zvyšuje, ne ale takovým tempem, jakým roste důchodový věk podle bývalého ministra Drábka.

dan_z_prijmu

Podle původního Drábkova návrhu děti narozené v roce 2010 půjdou do důchodu v 72,5 letech, upravená pravidla by jim snížila hranici na 69 let. Novinka by neměla ovlivnit osoby narozené do roku 1966, které by měly mít garantovaný věk odchodu do důchodu v 65 letech.

Sdílený základ pro výpočet důchodu u manželů

Důchodová komise také navrhla, že by manželé do budoucna mohli sdílet své vyměřovací základy pro výpočet penze. Návrh by pomohl vždy partnerovi s nižším příjmem, což bývají obvykle ženy, které navíc několik let produktivního věku nepracují kvůli výchově dětí. Druhý ze dvojice by si naopak vzhledem ke svému příjmu pohoršil.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).