Hlavní navigace

Kolik bude stát vysokoškolské vzdělání?

28. 4. 2008
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

O zavedení školného na státní univerzitě se hovoří již několik let. Díky připravované reformě terciárního vzdělávání dostala tato otázka reálnější podobu. Čeká nás díky této změně zkvalitnění vysokoškolského systému nebo jen tisíce zadlužených studentů?

ODS se snaží prosadit myšlenku zavedení školného na veřejných vysokých školách. Ostatní politické strany jsou proti a chtějí, aby byla zachována dosavadní bezplatná forma studia. ODS oponuje, že zavedení systému zvýší kvalitu školství a zároveň zajistí, že studenti budou přistupovat ke studiu zodpovědněji.

Jak studenti obchodují s vysokou školou?

ODS poukazuje na určitou dávku nezodpovědnosti z řad některých studentů. Ne všichni studenti se hlásí na univerzitu s touhou vystudovat obor a získat titul. Někteří pouze hledají možnost, jak si prodloužit mládí. Jiným jde doslova pouze o to získat status studenta. Přihlásí se na vysokou školu, kde například nemusí složit ani přijímací zkoušky. Stačí pouze, když se dostaví k zápisu a automaticky získávají status studenta. A s ním i řadu výhod. Nižší daně, nejrůznější studentské slevy a další. Přitom chodí do práce, vydělávají peníze a ve škole se neukáží po celý rok. Samozřejmě, že po roce nezískají požadovaný počet kreditů a studium musí ukončit. A nebo si zažádají o výjimku, mohou tak získat možnost si všechny nesplněné předměty zapsat do dalšího ročníku a stejným způsobem pokračují ve studiu i druhým rokem.

Jiní studenti jdou studovat jakýkoliv obor jen proto, aby získali čas, byli i nadále studenty a příští rok zkusili své štěstí znovu na oboru, na kterém jim skutečně záleží. Takto ale rok studují něco, co už od prvního dne nemyslí vážně. Stát na jejich nezodpovědné chování doplácí. Každý student, který nedokončí studium, představuje pro stát vyhozené peníze. Je tedy pravda, že zneužívání studia je pro stát neúměrnou zátěží.

Platíme už dnes…

Stále se hovoří o současné formě bezplatného studia na veřejných vysokých školách. Přitom ani dnes toto studium není zadarmo. Nemalé finanční částky stojí učebnice, školní pomůcky, dojíždění, případné ubytování nebo strava na kolejích. Největší investicí je však čas, který je do studia vkládán. Když dojíždíme za prací, vynaložíme finanční prostředky na cestovném, ale na druhé straně vyděláváme peníze. Zatímco student má stále výdaje, ale žádné příjmy. Pokud chce opravdu zodpovědně studovat, nemůže si dovolit při škole i pracovat. Někteří využívají možnosti pracovat brigádně, ale ani tato forma pracovního poměru neumožňuje každému studentovi pracovat po celý rok a vydělávat úměrné peníze.

Platit nebo neplatit?

Ročně odchází z vysokých škol tisíce studentů, kteří z nejrůznější důvodů nejsou schopni dále ve studiu pokračovat. Stát však do jejich studia vložil nemalou částku peněz, kterou mu už nikdo nevrátí. Nabízí se tak myšlenka, jestli by neměli školné zaplatit pouze ti, kteří školu nedokončili? Studenti, kteří se hlásí na univerzitu pouze, aby získali status studenta, by tak dostali to, co si zaslouží, ale co třeba ti, kteří se opravdu snažili obor řádně ukončit? Není vyjímkou, že student studuje například dva roky a pak nesplní opakovanou zkoušku nebo ho dokonce vyhodí až od státnic. Stráví tak několik let na studiích, přitom nezíská titul ani nemá praxi a ještě navíc bude dlužit státu statisíce? To je opravdu složitý start do života mladého člověka.

Jak to bude fungovat v praxi?

Studenti by za své studium na univerzitě museli zaplatit každý semestr několik tisíc korun českých. Měli by přitom dvě možnosti, jak poplatek uhradit. Buď by jej mohli zaplatit ihned nebo by jej mohli splácet po ukončení studia. Toto by však platilo i pro ty, kteří nedokončili své studium. To znamená, že by si museli pouze s maturitním vysvědčením sehnat zaměstnání a ještě několik let platit za něco, co stejně nezískali. Mnohé mladé lidi by takové riziko mohlo odradit od vysokoškolského studia.

Stát ale nebude po absolventech požadovat zaplacení dluhu okamžitě po převzetí vysokoškolského titulu. Dluh, jak již bylo uvedeno, se jim bude odečítat teprve, až si seženou práci. Míra odečitatelné položky bude úměrně stanovena na základě výše jejich mzdy. Úspěšní absolventi mají velkou šanci, že získají dobře placené místo a s ním i možnost relativně brzy dluh společnosti vrátit. Ale ti, kteří nebyli i přes svoji snahu ve studiu tolik úspěšní a nenajdou vysokoškolsky ohodnocené zaměstnání, budou platit několik let za to, že se „opovážili” pokusit se vystudovat vysokou školu.

Reforma má zabránit studentům zneužívat vysokoškolské studium. Ale i tento nově navržený systém lze zneužít. Hrozí, že studenti, kteří budou splácet školné až v budoucím povolání, mohou pracovat na černo a dluh splácet jen z přiznaného nízkého příjmu. Těžko však vymyslet způsob, který nelze zneužít vůbec.

skoleni_15_4

A další návrhy?

Je složité zpochybnit argumenty ODS, že současná absence školného opravdu motivuje k získání a zneužití studentského statusu. Takoví (ne)studenti pak stojí stát a daňové poplatníky stovky tisíc ročně. Platíme za ně sociální a zdravotní pojištění, oni využívají slevy na daních z příjmů, levnější dopravu, zvýhodněné stravné a přitom nemají vůbec v úmyslu se studiu věnovat. Přesto je ale mnohem více těch odpovědných studentů, kteří se skutečně snaží zvolený obor řádně vystudovat. Je spravedlivé takové studenty hned po získání titulu zatížit dluhem? Je spravedlivé zatížit dluhem i ty, kteří nebyli schopni, i když se opravdu snažili, dokončit studium?

Nebylo by vhodnějším řešením zaměřit se pouze na ty, kteří neplacenou formu vysokoškolského studia opravdu úmyslně zneužívají? Stačilo by pečlivě kontrolovat, zda student průběžně plní své povinnosti a nezneužívá pouze status studenta. Pokud se například nedostaví po celý rok na žádnou přednášku, nesplní jedinou zkoušku ani úkol, status studenta by mu mohl být odebrán. Tak by byl zachován stávající systém bezplatné formy vysokoškolského studia a stát by přitom nebyl okrádán o finanční prostředky, které investuje do studentů – nestudentů.

Myslíte si, že školné na vysokých školách může mít pozitivní dopad?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Specializuji se na psychologii, pracovně právní problematiku a zavádění moderních manažerských metod. Studuji žurnalistiku, politologii a chystám se na práva.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).