Kritériem pro odškodnění za nesprávný úřední postup spočívající v nečinnosti státního orgánu a nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě je také význam předmětu řízení pro poškozeného účastníka řízení.
Triviální případ na třináct let
Soudy řešily triviální případ 13 let. Odškodnění za průtahy jeho účastníkovi nepřiznaly jenom proto, že sám 8 let nic neupomínal, ačkoliv to není jeho povinností. Naopak, soudy mají postupovat rychle a účinně.
Soud prvního stupně konstatoval, že došlo k porušení žalobcova práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě, ale požadavek na odškodnění ve výši 230 000 Kč, který žalobce vznesl vůči státu – České republice zamítl. Žalobce se tak dočkal jakési omluvy, ale peněz ne.
Směnečné řízení, na které si žalobce stěžoval, trvalo od října roku 1999 do září roku 2012, tedy 13 let a 1 měsíc. Od dubna 2004 do července 2012 soud nečinil žádné úkony.
Vzhledem k celkové délce řízení a uvedenému průtahu soud konstatoval nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení. Věc nebyla právně ani skutkové složitá, rozhodovalo se v jednom stupni soudní soustavy. Žalobce se nepodílel na délce řízení. Největší část délky řízení byla způsobena průtahem ze strany soudu.
Abyste získali odškodnění, musíte „prudit“
Logicky by tak mělo přijít peněžité odškodnění žalobce. Soud však konstatoval, že věc, ačkoliv šlo o 760 000 Kč, pro žalobce měla jen marginální význam, neboť se zprvu aktivně účastnil řízení, ale od určité doby jej pustil ze zřetele. Na základě tohoto hodnocení zamítl soud žalobu na finanční zadostiučinění a uvedl, že konstatování porušení práva je v tomto případě dostačujícím zadostiučiněním.
To si žalobce nenechal líbit a podal odvolání. Jenže odvolací soud se plně se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně. Navíc zdůraznil okolnost, že žalobce sám ztratil o řízení zájem na dobu osmi let. Žalobce si tedy podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, ovšem ani tady se odškodnění nedočkal, když dovolání bylo shledáno nedůvodným.
Vždycky to tak dopadnout nemusí. Více si přečtěte v článku Rozvod soudům trval 7 let, žena vysoudila odškodné.
Když nemáte zájem, nežijete dostatečně v nejistotě
Nejvyšší soud ČR připomněl, že náhrada imateriální újmy má sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován. Takový stav přitom vyplývá z nejistoty ohledně výsledku sporu.
Současně ovšem při hodnocení případu konstatoval, že za situace, kdy účastník řízení po řadu let neprojevuje o řízení žádný zájem, lze o existenci stavu nejistoty ohledně výsledku řízení u tohoto účastníka zcela relevantně pochybovat.
A tak Nejvyšší soud dovolání jako nedůvodné svým rozsudkem spis. zn. 30 Cdo 3694/2014, ze dne 19. 5. 2015, zamítl. K tíži stěžovatele přičetl i to, že sám vzal nakonec po mnoha letech žalobní návrh zpět.
