Hlavní navigace

Kdo si s protikrizovým zákonem polepší?

23. 12. 2009
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Protikrizový zákon měl přilepšit zejména nezaměstnaným, ale tzv. Janotův balíček původní zvyšování podpory změnil.

Od 1. listopadu tohoto roku mělo dojít k velkorysému vylepšení podpory v nezaměstnanosti – jednak ke zvýšení sociálních dávek a také k prodloužení doby (tzv. podpůrčí doby), po kterou je mohou nezaměstnaní (tzv. uchazeči o zaměstnání – nezaměstnaní lidé registrovaní úřadem práce) od státu pobírat. Tyto změny měly platit jako opatření proti tíživým sociálním důsledkům finanční krize a hospodářské recese po přechodnou dobu od 1. listopadu 2009 do 31. prosince 2010. Jsou součástí tzv. protikrizového zákona č. 326/2009 Sb. – zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability.

Novela následuje novelu

Ovšem ještě než jeho ustanovení stihla nabýt plánované účinnosti (1. 11. 2009) a vstoupit v praktické uplatnění v praxi, došlo k další novelizaci, a to zákonem, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 – tzv. balíčkem úsporných opatření ministra financí Janoty resp. premiéra Fischera. Všechna opatření protikrizového zákona v oblasti podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se ruší!

Není to poprvé, kdy politici, tvořící a schvalující právní předpisy, vnesli resp. vnášejí do právního řádu chaos, a činí jej nepřehledným – zákonodárci se protiví zásadě resp. požadavku právní jistoty a předvídatelnosti. Zvýšení podpory v nezaměstnanosti nelze hodnotit příliš pozitivně, je jistě chvályhodné pomáhat lidem bez zaměstnání v sociální tísni, nicméně všeobecně známým problémem podpor je to, že odrazují od práce resp. jejího hledání. Takové opatření by působilo kontraproduktivně, neboť je v rozporu s účelem protikrizového zákona, jehož je součástí. Jakkoliv jsou rozpočtové úspory žádoucí, nelze opomenout, že časté, a tím spíše chaotické, legislativní změny jsou zcela nežádoucí. Uvedené souvislosti měli mít zákonodárci na paměti hned od počátku, aby nemuseli záhy po schválení takového opatření toto opatření takřka obratem zase rušit – vylepšení podpory nemělo být vůbec přijato.

Co se mělo stát a nestane

Nedojde tedy zejména ke zvýhodnění uchazečů o zaměstnání, kteří pracovali (nebo byli jinak výdělečně činní) a odváděli pojistné na důchodové pojištění 2 roky v posledních 3 letech. Nedojde ani k radikálnímu zvýhodnění uchazečů o zaměstnání v předdůchodovém věku, kteří by mohli při splnění stanovených podmínek, pobírat podporu v nezaměstnanosti mimořádně až po dobu 3 let! Taková opatření by nadmíru zatěžovala státní rozpočet.

Délka podpůrčí doby zůstává

Podpora v nezaměstnanosti tak bude i nadále vyplácena za dosavadních podmínek, a to po dobu:

  • 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
  • 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a
  • 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.

Podmínkou pro přiznání podpory v nezaměstnanosti je účast na důchodovém pojištění, tedy výkon práce za stanovených podmínek v zaměstnání (v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti) nebo samostatné výdělečné činnosti, po dobu 12 měsíců v posledních 3 letech. Připomínáme, že jako předchozí zaměstnání se počítají i některé náhradní doby jako např. osobní péče o dítě ve věku do 4 let, pobírání plného invalidního důchodu, ale nepovažuje se za ně studium – příprava na budoucí povolání.

Do předchozího zaměstnání resp. jako předchozí zaměstnání se započítává  i doba:

  • přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,
  • pobírání plného invalidního důchodu (od 1. 1. 2010: pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně),
  • osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
  • osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
  • výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týd­nu,
  • osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost).

Uchazeči o zaměstnání, který v tzv. rozhodném období (to jsou 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) získal zaměstnáním (v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti) nebo jinou výdělečnou činností (např. soustavným podnikáním jako osoba samostatně výdělečně činná – tzv. soukromý podnikatel) dobu důchodového pojištění (tedy odváděl ze svého příjmu pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v předchozím zaměstnání) alespoň 24 měsíců, měla náležet podpora v nezaměstnanosti po podpůrčí dobu:

  • 6 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
  • 9 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a
  • 12 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.

Uchazeči o zaměstnání, který ke dni zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání získal dobu důchodového pojištění (a náhradní dobu důchodového pojištění) podle zákona o důchodovém pojištění v celkové délce alespoň 35 let, v rozhodném období (3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění – vykonával tedy předchozí zaměstnání – v délce alespoň 24 měsíců a kterému po uplynutí podpůrčí doby (zásadně 12 měsíců) do doby dosažení důchodového věku chybí nejvýše 2 roky, měla náležet po uplynutí podpůrčí doby do doby dosažení  důchodového věku podpora v nezaměstnanosti ve výši 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Výše podpory také zůstává

Podpora v nezaměstnanosti se tak od 1. 11. 2009 nezvýšila. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí a nadále tak bude činit první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče o zaměstnání, kterého dosáhl v posledním zaměstnání, nebo jeho vyměřovacího základu (pokud podnikal jako osoba samostatně výdělečně činná), a to přepočteného na 1 kalendářní měsíc.

Příklad:
Uchazeč o zaměstnání ve věku 23 let, jehož průměrný měsíční čistý výdělek v posledním ukončeném zaměstnání činil 12.260 Kč, požádal o podporu v nezaměstnanosti. Může ji pobírat maximálně po dobu 5 měsíců; výše podpory bude činit první 2 měsíce 7.969 Kč za měsíc (65 % z 12.260 Kč), následující 2 měsíce 6.130 Kč (50 % z 12.260 Kč) a po zbývající dobu 1 měsíce 5.517 Kč (45 % z 12.260 Kč).

Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí a bude činit 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu. Podpora při rekvalifikaci se vyplácí po celou dobu rekvalifikace.

Uchazeči o zaměstnání, kteří v posledních 3 letech vykonávali aspoň 2 roky předchozí zaměstnání, měli pobírat podporu v nezaměstnanosti první 2 měsíce podpůrčí doby ve výši 80 % a po zbývající měsíce podpůrčí doby ve výši 55 % průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v posledním zaměstnání (pokud byli zaměstnáni) nebo vyměřovacího základu (pokud podnikali jako osoba samostatně výdělečně činná), a to přepočteného na 1 kalendářní měsíc.

Uchazeči o zaměstnání, který v rozhodném období (3 let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) vykonával předchozí zaměstnání v délce alespoň 24 měsíců, měla náležet podpora při rekvalifikaci ve výši 85 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Valorizace bude od 1. 1. 2010

Na základě pravidelné každoroční valorizace pouze od 1. ledna 2010 dojde ke zvýšení částky maximální podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Výše podpory není neomezená, nýbrž je limitována, to platí dosud, mělo a bude platit i nadále. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.  Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2008 činila 22.942 Kč. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak činí 13.307 Kč měsíčně. (Pro rok 2010 dojde ke zvýšení na základě nárůstu průměrné mzdy v r. 2009).

Příklad 1
Uchazečův průměrný měsíční čistý výdělek v posledním zaměstnání činil 33 000 Kč, jeho podpora v nezaměstnanosti bude vždy, po celou podpůrčí dobu, činit (nejvýše resp. právě) 13 307 Kč – ať již bude stanovena ve výši 65, 50 nebo 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku – neboť vypočtená částka bude vždy vyšší než maximální limit 13 307 Kč.

Příklad 2
Uchazeč o zaměstnání ve věku 47 let, jehož průměrný měsíční čistý výdělek v posledním ukončeném zaměstnání činil 23 260 Kč, požádal o podporu v nezaměstnanosti. Může ji pobírat maximálně po dobu 5 měsíců; výše podpory bude činit první dva měsíce 13 307 Kč (a to přestože 65 % z částky 23 260 Kč je 15 119 Kč – neboť maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek částky 22 942 Kč čili po zaokrouhlení 13 307 Kč), následující 2 měsíce 11 630 Kč (50 % z 23 260 Kč) a po zbývající dobu 1 měsíce 10 467 Kč (45 % z 23 260 Kč).

Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Nejvyšší podpora při rekvalifikaci tak činí  14.913 Kč měsíčně a pro rok 2010 bude rovněž zvýšena.

Když není podporu z čeho spočítat

 V praxi se stávají případy, kdy zaměstnanec nemůže doložit svůj příjem a osvědčit výši průměrného výdělku – může se to stát při likvidaci nebo bankrotu zaměstnavatele; v případě že (ačkoliv je to jeho povinností) zaměstnavatel nevyhotoví zaměstnanci potvrzení o výši výdělku (např. z důvodu probíhajícího pracovně-právního sporu mezi nimi) a zaměstnanec nemá jiné dokumenty způsobilé dokázat úřadu práce výši dosahovaného výdělku (např. proto, že je ztratil, přišel o ně při požáru nebo povodni atp.). I v těchto situacích je však třeba uchazeče o zaměstnání hmotně zabezpečit a stanovit mu výši podpory, i v těchto případech se vychází se statisticky zjištěné průměrné mzdy v národním hospodářství, z níž se příslušným procentem odvozuje výše podpory.

Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, jakož i uchazeči, který splnil podmínku pro přiznání podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako zaměstnání) se podpora v nezaměstnanosti stanoví  za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.

Podpora tedy činí v příslušných úsecích podpůrčí doby 3 442 Kč, 2 754 Kč a 2 524 Kč měsíčně. Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14 násobek příslušné částky, tedy 3 312 Kč.

Jak to mělo být před Janotovým balíčkem?

Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, se podpora v nezaměstnanosti měla stanovit

dan_z_prijmu

  • za první 2 měsíce podpůrčí doby ve výši 0,18 násobku,
  • po zbývající podpůrčí dobu ve výši 0,13 násobku,
  • po uplynutí podpůrčí doby do dosažení důchodového věku ve výši 0,12 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.

Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, se podpora při rekvalifikaci měla stanovit ve výši 0,19 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.

Podpora v nezaměstnanosti (resp. podpora při rekvalifikaci) pro uchazeče, který splnil podmínku pro přiznání podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako zaměstnání), se měnit neměla.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).