Hlavní navigace

Jak vás může zaměstnavatel postihnout za pozdní příchody?

19. 11. 2009
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Zaspat může každý. Pokud se vám to ale stává pravidelně, můžete být kromě jiných postihů potrestáni i výpovědí.

Zaměstnanec je povinen být na začátku pracovní směny již na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny. Pozdní příchody do zaměstnání, popř. předčasné odchody z něj, jsou relativně častým prohřeškem zaměstnanců. Tento nešvar se objevuje zvláště u pracujících v nevýrobní sféře. V praxi někdy zaměstnavatelé udělují svým zaměstnancům za podobné prohřešky peněžité pokuty. Takový postup ovšem není v souladu se zákoníkem práce a je protiprávní.

Pokuty jsou nepřípustné

V základních zásadách pracovně-právních vztahů upravených zákoníkem práce je stanoveno, že zaměstnavatel nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu z pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat. (Toto ustanovení se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá.) Zaměstnavatel dále nesmí požadovat ani sjednat zajištění závazku, s výjimkou konkurenční doložky a srážek z příjmu. Podobné téma: Snižování platu: co si může zaměstnavatel dovolit?

Zákoník práce tedy obsahuje výslovný zákaz ukládat zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu peněžní postihy a požadovat po zaměstnanci nebo sjednávat s ním peněžní či jiné záruky (kauce, zadostiučinění). Zaměstnavatel tak nesmí zaměstnanci udělovat pokuty, a to ani kdyby s tím zaměstnanec vyslovil v pracovní smlouvě souhlas. Pokud pracovník pokutu zaměstnavateli zaplatí anebo mu příslušnou částku zaměstnavatel dokonce sám strhne ze mzdy, jedná se o bezdůvodné obohacení, které musí zaměstnavatel vydat zpět.

Sankce podle zákoníku práce

Pozdní příchody musí být tedy postihovány jinak, sankcemi v souladu se zákoníkem práce. Primárně zaměstnanec za zameškanou část pracovní doby neobdrží žádné plnění – mzdu, plat či odměnu. Vlastně se ani o sankci v pravém slova smyslu nejedná, protože odměna náleží jen za vykonanou práci.

Odměna jen za odvedenou práci

Motivovat zaměstnance k řádnému dodržování pracovní doby lze i prostřednictvím pobídkových složek mzdy (např. prémií) nad rámec základní mzdy nebo nenárokových složek platu (např. osobní příplatek), popř. i mimořádnými odměnami. Dále jako sankce za pozdní příchody přichází v úvahu krácení dovolené.

Krácení dovolené

Problematiku krácení dovolené za neomluvenou absenci už jsme si na serveru Měšec.cz probrali samostatně. Čtěte více: Neomluvená absence: Čím vás může zaměstnavatel potrestat?

Kdy nelze absenci omluvit

O neomluvenou absenci se jedná tehdy, pokud zaměstnanec ve smluvené pracovní době neplní své povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Neomluvenou absencí není nepřítomnost z důvodu prokázané pracovní neschopnosti, čerpání dovolené v souladu se zákoníkem práce nebo jiné zákonné překážky, jak definoval neomluvenou absenci Nejvyšší soud ČR.

V případě existence jakékoliv zákonné překážky v práci se tedy nemůže nikdy jednat o neomluvenou absenci. Takové případy je zaměstnavatel povinen tolerovat a nesmí vás za ně nikterak postihovat nebo znevýhodňovat.

Pozdní příchod pro zákonnou překážku v práci vylučuje potrestání

Jako neomluvené zameškání práce proto nelze kvalifikovat kupř. pozdní příchod zaměstnance do práce z důvodu nutného vyšetření nebo ošetření. Mělo by ale proběhnout ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně pracovníka, je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

Minuta? Čtvrthodina? Půl směny? Den?

Jako neomluvená absence se v praxi většinou hodnotí zaměstnancova nepřítomnost v práci trvající celý den nebo alespoň větší počet hodin z pracovní směny. Zákoník práce ale nestanoví žádnou minimální délku trvání nepřítomnosti v práci, která by již mohla být posouzena jako neomluvená absence. Není proto ani dána časová hranice mezi neomluvenou absencí a pozdními příchody do práce, uvádí Personální a mzdový servis Verlag Dashöfer. Totéž platí i pro předčasné odchody ze zaměstnání. Jako neomluvenou absenci proto lze posoudit i nepřítomnost v zaměstnání v délce jen několika minut, pokud na straně zaměstnance není žádný relevantní a z hlediska pracovně-právních předpisů uznatelný důvod pro omluvení absence. Podobné téma: Nestihli jste vyčerpat loňskou dovolenou? Moc času vám nezbývá

V praxi se za důvod pro neomluvenou absenci ale považuje většinou až nepřítomnost v délce několika hodin. Důvodem takového postupu v praxi je spíše neefektivnost evidence krátkých zameškání pracovní doby a administrativní zátěž pro zaměstnavatele, pokud by jako neomluvenou absenci chtěl hodnotit i drobná zameškání práce.

Problém s evidencí a sčítáním

Sčítání kratších neomluvených absencí má pro krácení dovolené smysl, až když pozdní příchody nebo předčasné odchody dosáhnou za kalendářní rok aspoň délky jedné pracovní směny. Není možné krátit zaměstnanci dovolenou v situaci, kdy dosud nezameškal dohromady ani jednu celou svou směnu.

Dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se také může krátit pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce. Části zameškaných směn tak lze sčítat jen za ten daný rok.

Dohoda s odbory

Otázku nepřítomnosti zaměstnance v práci nestačí s odborovou organizací pouze projednat. Pro hodnocení neomluvené absence musí být dosaženo souhlasného hodnocení zaměstnavatele i odborů. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná za zaměstnance odborová organizace, jíž je zaměstnanec členem. Za zaměstnance, který není odborově organizován, jedná odborová organizace s největším počtem členů, neurčí-li tento zaměstnanec jinak.

Neomluvenou absencí je tedy nepřítomnost zaměstnance v práci, pokud ji zaměstnavatel určil jako neomluvenou a odborový orgán s tímto vyslovil svůj souhlas, určil Nejvyšší soud ČR. V případě, že odbory nesouhlasí, nelze nepřítomnost definovat jako neomluvenou absenci. Výjimkou je případ, kdy u zaměstnavatele nepůsobí odbory. Podobné téma: Pomůže české ekonomice zkrácení pracovního týdne?

Napracování je praktickým kompromisem bez zbytečných komplikací

Při pozdním nástupu do práce nebo předčasném odchodu z práce není možné zaměstnanci nařídit, že musí takto zameškanou a neodpracovanou dobu napracovat po své směně. V praxi vám to zaměstnavatel může umožnit, čímž dojde k omluvení nepřítomnosti. Zaměstnanec tak fakticky napracuje pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost (byť k dohodě dochází až zpětně a nikoliv na žádost zaměstnance, nýbrž zpravidla z iniciativy zaměstnavatele). V takovém případě se nejedná o práci přesčas.

dan_z_prijmu

Bez náhrady mzdy

Další sankcí za neomluvenou absenci, je nevyplacení náhrady mzdy nebo platu ve smyslu ust. § 206 odst. 3 zákoníku práce. Náhradu mzdy nebo platu vám nepřísluší, pokud jste zameškali převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy vám bylo poskytnuto pracovní volno. To platí i na případy, kdy jste se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátili do práce. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají.

Za soustavné prohřešky vyhazov z práce

Nejpřísnější sankcí je pak pochopitelně eventuelní rozvázání pracovního poměru výpovědí, a to pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Podmínkou platnosti výpovědi je, aby byl zaměstnanec v době posledních 6 měsíců upozorněn na to, že mu pro takové prohřešky může být dána výpověď.

Kdy jste nejpozději přišli do práce?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).