Hlavní navigace

Jak správně spočítat úroky z prodlení?

25. 9. 2012
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Jaký je výpočtový vzorec úroků z prodlení? Nedohadujte se o výpočtu úroků z prodlení, ukážeme, jak na to.

V prodlení je dlužník, který řádně a včas nesplnil svůj dluh (závazek). Jde-li o prodlení s plněním (uspokojením, zaplacením) peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, s výjimkou případů, v nichž je dlužník povinen podle zákona platit poplatek z prodlení.

Poplatek z prodlení je něco jiného a smluvní úroky za půjčku či úvěr rovněž. Je třeba rozlišovat, kdy věřiteli vzniká právo na úroky a kdy na poplatek z prodlení, často se to plete, svědčí ostatně o tom i zcela nesprávný (opačný) název, který redakce přiřadila k článku o poplatku z prodlení: Čtěte také: Neplacení nájmu vás přijde na tisíce za úroky z prodlení

Úroky z prodlení je třeba rovněž odlišovat od úroků dohodnutých, které např. při poskytnutí peněžité půjčky představují úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny, zatímco úroky z prodlení představují postih za porušení povinnosti dlužníka, který se dostal se splněním půjčky do prodlení. Tip: Jaké sankce vám hrozí za neplacení nájmu bytu nebo příspěvků společenství vlastníků?

Výpočtový vzorec

Výpočet úroků z prodlení za určité období (prodlení s úhradou dluhu) je vcelku jednoduchý. Lze jej shrnout v následujícím vzorci: úrok za určité období (prodlení) v daném kalendářním roce v Kč = dlužná částka v Kč x příslušná roční úroková sazba v % / 100 x počet dnů určitého prodlení (od 1. dne prodlení, resp. od 1. dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne úhrady dluhu včetně, resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku, v němž trvá prodlení, včetně) / počet dnů daného kalendářního roku).


Autor: Fetter Richard

Výpočtový vzorec

Základ pro výpočet úroků si lze dohodnout…

Základem pro výpočet výše úroku z prodlení přitom nemusí být pouze výše částky, s jejímž splacením je dlužník v prodlení, ale i jiná částka (např. celková výše pohledávky), což potvrdil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 25. 1. 2010, spis. zn. 23 Cdo 1462/2008, když se vyjadřoval a k možnostem při stanovení základu pro výpočet úroku z prodlení ve smyslu ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku. Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku z obchodněprávního vztahu nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen podle ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

Nejvyšší soud ČR ke stanovení základu pro výpočet úroku z prodlení (k ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku) uvedl: „Základem pro výpočet výše úroku z prodlení nemusí být pouze výše částky, s jejímž splacením je dlužník v prodlení, ale i jiná částka (např. celková výše pohledávky). Vždy je však třeba posuzovat přiměřenost výše sjednaného úroku z prodlení z hlediska jejího souladu s dobrými mravy.“ (Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 1. 2010, spis. zn. 23 Cdo 1462/2008.)

… ale výši úroku z prodlení určují právní předpisy!

Při tom všem však samozřejmě nelze zapomenout právní závěry obsažené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 3. 2005, spis. zn. 33 Odo 1117/2003:Povaha ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku vylučuje, aby výše úroku z prodlení byla v občanskoprávních vztazích dohodnuta jinak, než stanoví právní předpis, který toto ustanovení provádí. Ust. § 517 odst. 2 věta za středníkem občanského zákoníku účastníkům dohodu o jiné výši úroku z prodlení výslovně nezakazuje, nemožnost přijetí odchylné smluvní úpravy však vyplývá z povahy tohoto ustanovení. 

Uvádí-li se v něm, že výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, nenechává gramatický výklad tohoto ustanovení prostor pro úvahy, zda lze výši úroku z prodlení či poplatku z prodlení stanovit jinak, tedy ani dohodou účastníků. Výši úroku z prodlení nelze v občanskoprávních vztazích stanovit dohodou účastníků v jiné výši, než jaká je v souladu s odkazem obsaženým v ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku stanovena prováděcím právním předpisem.“

Úroková sazba

Od 1. července 2010 výše zákonných úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Procentní sazba úroků zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změní repo sazba ČNB. (Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro poslední den toho kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž prodlení nastalo.) Tip: Úroky z prodlení se od července změní, život zkomplikují všem

Doba prodlení

Ačkoliv se v praxi objevují i názory, že úrok z prodlení přísluší jen do dne předcházejícího dni zaplacení dluhu (tedy nikoliv včetně dne jeho úhrady), úrok z prodlení přísluší za dobu od prvního dne prodlení dlužníka (tj. ode dne následujícího po dni (splatnosti), kdy (v němž) mělo být nejpozději zaplaceno), do uspokojení pohledávky věřitele, tedy do dne zaplacení včetně. 

Občanský zákoník tuto otázku explicitně neřeší, na rozdíl např. od daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.), který v ust. § 252 odst. 2 větě první určuje: „Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně.“ Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí spis. zn. 33 Cdo 1450/2008, ze dne 31. srpna 2009 uzavřel: „Až den, v němž peněžitý dluh splněním zanikl, je posledním dnem prodlení, a proto je dlužník povinen ještě i za tento den zaplatit věřiteli úroky z prodlení.“

skoleni_15_4

Zákaz anatocismu

Při prodlení se zaplacením úroků z prodlení nemá věřitel právo požadovat z nich (z částky jim odpovídající) úroky z prodlení. Včasné nesplacení úroků z prodlení z dlužné částky je totiž prodlením s plněním příslušenství pohledávky, nikoliv s plněním vlastního dluhu (jistiny).

Z judikatury: Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, spis. zn. 35 Odo 101/2002 (Rc 5/2006): „Občanský zákoník ani obchodní zákoník neumožňují věřiteli požadovat po dlužníku příslušenství (úrok z prodlení) pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky; tím není dotčeno právo účastníků dohodnout se, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny.“

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).