Začněme u stavu tržního podílu, jak je předběžně udává Česká asociace pojišťoven, a uveďme v tomto směru 5 největších pojišťoven. Podle výše předepsaného pojistného si stojí stále nejlépe Česká pojišťovna s téměř 27 miliardami korun. Následují za ní Kooperativa (12 mld. Kč), Allianz (6,2 mld. Kč), IPB Pojišťovna (6,1 mld. Kč) a Nationale Nederlanden (4 mld. Kč).
Pokud chceme zvlášť posuzovat životní a neživotní pojišťovny, jsou výsledky podobné. Z neživotních je na tom nejlépe opět Česká pojišťovna 17,5 mld. Kč, za ní následuje Kooperativa (10,5 mld. Kč), Allianz (5,2 mld. Kč), ČS-Živnostenská pojišťovna (2,7 mld. Kč) a IPB Pojišťovna (2,5 mld. Kč). I v životním pojištění vévodí trhu ČP (9,4 mld. Kč), pak se ale pořadí mění. Jako druhou největší lze hodnotit Nationale-Nederlanden (4 mld. Kč), třetí IPB Pojišťovnu (3,6 mld. Kč), čtvrtou Kooperativu (1,5 mld. Kč) a pátou Allianz (1,1 mld. Kč).
V následující tabulce si shrneme tyto údaje u několika největších pojišťoven. Údaje jsou uváděny v mld. Kč.
Pojišťovna | Neživotní | Životní |
---|---|---|
Allianz | 5,189 | 1,061 |
Česká pojišťovna | 17,534 | 9,378 |
ČS-Živnostenská | 2,699 | 0,323 |
IPB Pojišťovna | 2,484 | 3,635 |
Kooperativa | 10,504 | 1,487 |
Nationale-Ned. | – | 4,019 |
Generali | 1,265 | 0,478 |
Česko-rakouská poj. | 1,055 | 0,203 |
Na srovnání je viditelné, že zatímco některé pojišťovny s bohatou tradicí zaujímají přední místa v obou segmentech trhu (např. ČP, IPB Pojišťovna, Allianz), jiné se prakticky specializují pouze na jeden z nich. Ať už to přímo deklarují (např. Nationale-Nederlanden), nebo formálně fungují v obou, ačkoliv zaujímají výrazný podíl pouze v jednom (např. ČS-Živnostenská). Zde je ovšem nutno dodat, že vzhledem ke skutečnosti, že se do devíti let budou universální pojišťovny muset stejně rozdělit na životní a neživotní část, nelze takovému počínaní nic vytknout.
Na celkovém předepsaném pojistném se životní pojištění podílelo téměř 33 procenty (životní pojištění 29,4 %, důchodové pojištění 3,5 %) a neživotní 67 procenty. Asi nejvýznamnějším segmentem neživotního pojištění bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (20 %), havarijní pojištění pozemních vozidel kromě kolejových (14,9 %) a pojištění škod způsobených požárem a živelnými událostmi (11,5 %).
Podíváme-li se na vývoj předepsaného pojistného, je evidentní pozitivní trend. Oproti roku 1999 se celkové předepsané pojistné zvýšilo o 10,8 % na 69,2 mld. Kč. Z toho v případě životního pojištění o 14,3 % na 22,8 mld. Kč a neživotního pojištění o 9,2 % na 46,5 mld. Kč. Shrňme si tyto údaje v tabulce v mld.Kč.
Předepsané pojistné |
1999 | 2000 |
---|---|---|
Celkem | 62,466 | 69,229 |
Životní | 19,917 | 22,761 |
Neživotní | 42,548 | 46,467 |
Náklady na pojistná plnění naopak meziročně poklesla o 4,1 % na 33,8 mld. Kč. Z toho náklady na životní vzrostly o 5,3 % na 10, 3 mld. Kč a náklady na neživotní poklesly o 7,8 % na 23,5 mld. Kč. Počet vyřízených pojistných událostí, počítáno v kusech, poklesl o úctyhodných 17,8 % na 1 871 850 v roce 2000. I tyto údaje si pro lepší názornost převedeme do tabulky. Údaje jsou opět v mld.Kč.
Náklady | 1999 | 2000 |
---|---|---|
Celkem | 35,263 | 33,805 |
Životní | 9,796 | 10,313 |
Neživotní | 25,466 | 23,491 |
Posledním indikátorem, který si zde uvedeme, je počet zaměstnanců. Zatímco české pojišťovny zaměstnávaly v devadesátém devátém roce 16 172 osob, loni to bylo pouze 15 836, což představuje pokles o 4,1 procenta.
Závěrem je ještě nutno dodat, že i u nás je už viditelný trend expanze životního pojištění, stejně jako je tomu v zemích západní Evropy. Zatímco v roce 1995 byl podíl životního pojištění k neživotnímu 27,5/72,5 bylo tomu koncem loňského roku již 32,9/67,1 a pravděpodobně se vzhledem k možnostem daňových úlev bude zmíněný podíl i nadále zvyšovat.