Hlavní navigace

Jak se žije nezaměstnaným v Evropě

25. 4. 2005
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Štědrý sociální systém zajišťuje nezaměstnaným jistotu. Kdo nepracuje, nemusí přijmout libovolnou práci, aby se uživil, ale je o něj dobře postaráno. Jaká je životní úroveň nepracujících v jednotlivých zemích? Kolik nezaměstnaných je považováno za chudé?

Nezaměstnanost občanů byl, je a bude problém všude na světě. Žádné zázračné řešení neexistuje a odstranit ji prostě nejde. Vysoká míra nezaměstnanosti nese s sebou nepříjemné sociální napětí a samozřejmě nutí stát k vyšším výdajům na sociální dávky pro nezaměstnané spoluobčany.

Kdo pracuje, musí na tom být finančně lépe než nepracující. V některých evropských zemích je však tento rozdíl minimální a při vysokých pracovních nárocích a daních se náročná a málo placená práce přestává pomalu vyplácet. Evropské země zaručují svým občanům vysoké dávky v nezaměstnanosti a následné sociální dávky.

Kdo je v Evropě chudý?

Za „chudého“ se v členských zemích Evropské unie považuje ten, jehož měsíční příjem nedosahuje 60 % mediánu (v některých studiích průměrné) mzdy v daném státě.

V Česku v současné době činí průměrná čistá mzda přibližně 13 700 Kč, medián však činí přibližně 11 000 Kč. Chudý v Česku je každý, jehož čistý měsíční příjem (včetně přídavků na děti a dalších sociálních dávek) činí 6 600 Kč.

Protože se za chudého považuje každý, jehož čistý měsíční příjem je nižší než 60 % mediánu mzdy, je jasné, že Litevec mající příjem ve výši 50 % mediánu je na tom v absolutním porovnání nesrovnatelně hůře než Němec s příjmem ve výši 50 % mediánu.

Nízké daně = nízká nezaměstnanost

Není náhodou, že v členských zemích Evropské unie, kde jsou nejnižší daně (Lucembursko, Irsko, Kypr, Velká Británie), je současně také nízká nezaměstnanost. Pružná politika důchodového zabezpečení, využívání částečných pracovních úvazků, legislativa umožňující zaměstnavatelům rychlé propouštění a přijímání zaměstnanců, nízké dávky v nezaměstnanosti a následné sociální dávky, to jsou motivy k podnikatelskému rozvoji v zemi a vyšší zaměstnanosti.

Za jakých podmínek může zaměstnavatel přispívat na penzijní připojištění? Čtěte ve velké příloze Firmy.

Ti, kdo pracují i na hůře placených místech, na tom musí být lépe než ti, kteří nepracují a pobírají sociální dávky. Absolutně nejnižší nezaměstnanost je v Lucembursku (4,3 %) a Irsku (4,4 %), které nabízí nejlepší podnikatelské podmínky. Lucembursko a Irsko vynikají v posledních letech nejvyšší ekonomickou výkonností. Děje se tak především politikou poskytování výhodných daňových režimů. Tyto země nabízí velmi dobré podmínky pro vstup zahraničního kapitálu. V Evropské unii nenajdeme liberálnější ekonomiku, než je irská.

Nejméně „chudých nezaměstnaných“ je ve Skandinávii

Ve Švédsku, Finsku a Dánsku je díky celé soustavě státních dávek a poměrně nízkým mzdovým rozdílům ve společnosti nejméně nezaměstnaných s příjmem pod 60 % mediánu v zemi (okolo 20 %).

V Česku nabízíme nezaměstnaným sedmé nejlepší životní podmínky, pouze 30 % nezaměstnaných má příjem pod hranicí „chudoby“.

V Estonsku, Slovensku, Lucembursku, Velké Británii, Maltě, Itálii, Irsku jsou na tom nezaměstnaní nejhůř. Téměř každý druhý zde nedosahuje příjmu ve výši 60 % mediánu. Podpora v nezaměstnanosti v těchto zemích je porovnatelná s ostatními zeměmi, ovšem následné sociální dávky již tak velké nejsou.

dan_z_prijmu

V Lucembursku jsou sice téměř všechny sociální dávky jedny z nejvyšších v Evropě, současně je zde však také druhá nejvyšší průměrná mzda v EU, takže ani štědrý státní systém nezaručuje 48 % nezaměstnaných Lucemburčanům příjem vyšší, než je tamní hranice „chudoby“.

Počet „chudých nezaměstnaných“ v členských zemích Evropské unie(v %)
Země Počet nezaměstnaných s příjmem do 60 % mediánu mzdy (v %)
Švédsko 19
Finsko 21
Dánsko 23
Kypr 23
Nizozemí 23
Rakousko 23
Česko 30
Francie 30
Maďarsko 31
Belgie 32
Německo 34
Polsko 37
Španělsko 37
Portugalsko 38
Řecko 39
Lotyšsko 41
Litva 42
Slovinsko 43
Estonsko 47
Slovensko 47
Lucembursko 48
Velká Británie 49
Malta 50
Itálie 51
Irsko 54

Pramen: Eurostat: Die soziale Lage in der Europaeischen Union 2004, Katalognummer: KE-AG-04–001-EN-C

Jste nezaměstnaný/nezaměstnaná?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).