Hlavní navigace

Jak se dá vyzrát na nízkou mateřskou pro OSVČ?

29. 11. 2011
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

S mateřskou pro OSVČ to není žádná sláva. Můžete na ni vůbec nějak vyzrát? Jeden nápad bychom měli.

O původních i nových pravidlech stanovování mateřské pro OSVČ už jsme psali dost. Příkladem za všechny budiž článek Rok 2011: Konec snu o maximální mateřské.  

V dalších článcích jsme se snažili hledat možnosti, jak by si matky – OSVČ mohly k mateřské přilepšit. S její výší to totiž momentálně není žádná sláva. Čtěte více: Mateřská pro OSVČ je almužna. Raději si na mateřství spořte stranou

Jednou z možností je přivýdělek k mateřské a rodičovské. Tímto tématem jsme se zabývali v článku: Jak přivést na svět potomka a nepřijít na mizinu?

Také jsme se pídili po variantě vyměnit si role s otcem dítěte. Na mateřskou totiž od určité chvíle může jít i on. Více si přečtěte v článku Kdy vás vyjde levněji poslat na mateřskou a rodičovskou otce?

Nakonec jsme přišli i na to, že ať už berete jako OSVČ mateřskou v jakékoliv výši, od porodu neklesne pod 7600 Kč. Více si přečtěte v článku Mateřská pro OSVČ: Víte, že méně než 7600 Kč po porodu dostat nemůžete?

Dnes přinášíme další možnost, jak nezůstat jen s minimem prostředků. 

Nechejte se zaměstnat

Vše totiž může změnit to, když se během rozhodného období, které činí 12 měsíců před sociální událostí, necháte zaměstnat. Pokud ukončíte dočasně účast na nemocenském pojištění jako OSVČ a navážete plynule účastí na nemocenském pojištění z titulu zaměstnance, bude se vám mateřská počítat podle pravidel zaměstnance a mateřská bude výrazně vyšší.

V případě, že se nejedná o souběh pojištění OSVČ a zaměstnance (to je podmínka), postupuje se při vzniku nového nemocenského pojištění z titulu zaměstnání podle § 18 zákona č.187/2006 o nemocenském pojištění.

Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů (ponížený o vyloučené dny) připadajících na toto období, vysvětlil Pavel Gejdoš, mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) s tím, že vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je pak úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění, dodal Gejdoš.

Vysvětlení zákona o nemocenském pojištění k tomu, co se děje pokud pojištěnka přejde z formy OSVČ na zaměstnanecký poměr bez souběhu pojištění, je tak trošku tajenka pro křížovkáře: Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla. Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce.

Výše uvedené vysvětlil srozumitelněji Pavel Gejdoš: Jednoduše řečeno se od vzniku zaměstnaneckého poměru počítá výše dávky z příjmu ze zaměstnání. Pouze při posuzování nároku na peněžitou pomoc v mateřství se sleduje doba účasti na nemocenském pojištění, ale pro výpočet výše dávky se pojistné z předchozího nemocenského pojištění nezhodnocuje.

Pokud se tedy stanete během rozhodného období zaměstnancem a celkově splňujete potřebnou dobu pojištění (a nejedná se o souběh pojištění OSVČ a zaměstnance), měla by být vaše mateřská odvozena pouze z vašeho zaměstnaneckého poměru.

Modelový příklad

Nejlepší ukázkou budiž opět modelový příklad výpočtu peněžité pomoci v mateřství (PPM) lidově tedy mateřské, který na naše zadání pro server Měšec.cz připravilo Oddělení komunikace ČSSZ.

Modelový příklad se týká pojištěnky, která má splněnou dobu účasti na nemocenském pojištění a je původně OSVČ s příjmem 30 000 Kč. Platí ale téměř minimální zálohu. Po šesti měsících v rozhodném období ale této pojištěnce vznikne zaměstnanecký poměr s hrubým platem 23 000 Kč, ze kterého odvádí příslušnou zálohu po 6 měsíců na nemocenské pojištění.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká za splnění zákonných podmínek, tedy při účasti na nemocenském pojištění (NP) po dobu 270 dnů v posledních dvou letech a výpočet výše dávky se stanovuje z vyměřovacího základu z trvajícího (posledního, v případě nároku v ochranné lhůtě) nemocenského pojištění, objasnil Gejdoš s tím, že jestliže byla samostatná výdělečná činnost ukončena a následně vzniklo zaměstnání, tak se zhodnotí splnění podmínky 270 dnů trvání NP v posledních 2 letech, což je splněno (cca 180 dnů ze zaměstnání a 180 dnů NP OSVČ).

Dále se pak denní vyměřovací základ pro výpočet mateřské počítá z období od vzniku zaměstnání. Takže orientačně jako:

6×23000 / 180 = 767 Kč. Denní výše mateřské odpovídá 70 % z této částky, tj. 537 Kč.

V případě měsíce, který má 30 dní by tedy mateřská dosáhla 16 110 Kč.

Problém by nevznikl ani v případě souběhu samostatné výdělečné činnosti bez účasti na nemocenském pojištění a zaměstnaneckého poměru s účastí na nemocenském pojištění. Dávka by se tak počítala z nemocenského pojištění zaměstnance.

Souběh pojištění je pro peněženku fatální

Odlišná situace by byla v případě, že by samostatná výdělečná činnost nebyla ukončena a nemocenské pojištění OSVČ by trvalo ještě po vzniku pojištění ze zaměstnání. A to i třeba po dobu jediného dne. Pak je třeba posoudit, zda nevzniká nárok na PPM z pojištění OSVČ (ochranná lhůta činí 180 dnů od skončení pojištění). Výpočet by pak byl jiný, upozornil server Měšec.cz Gejdoš.

Podle nových pravidel od roku 2011 se totiž odvozuje v případě OSVČ měsíční základ od platby na nemocenské pojištění, ale je zároveň limitován výší zálohy na důchodové pojištění. Minimální vyměřovací základ je pro letošní rok stanoven na 6185 Kč. Pokud by tedy platila OSVČ na nemocenské pojištění zálohu 143 Kč měsíčně a na důchodové pojištění minimální zálohu 1807 Kč, což odpovídá právě vyměřovacímu základu 6185 Kč, byla by vypočtená mateřská výrazně nižší.

12×6185 / 365 = 204 Kč. Denní výše mateřské odpovídá 70 % z této částky, tj. 143 Kč. 

V případě měsíce, který má 30 dní by tak mateřská dosáhla výše 4290 Kč.

Jak vidno, souběh pojištění je v tomto případě faktor, kterému je třeba se raději vyhnout. Pokud by se jednalo o souběh NP OSVČ a zaměstnání, posuzoval by se nárok na PPM z obou pojištění zvlášť, tzn. splnění podmínky účasti na NP zaměstnance i OSVČ po dobu 270 dnů v uplynulých 2 letech a jako OSVČ ještě po dobu 180 dnů v uplynulém roce. V uvedeném příkladu by evidentně nebyla splněna podmínka 270 dnů trvání pojištění v zaměstnání. Nárok na výplatu PPM by pak vznikl z pojištění OSVČ v ochranné lhůtě, informoval server Měšec.cz Pavel Gejdoš.

skoleni_15_4

Dodal také, že pokud by byla splněna podmínka trvání účasti na NP 270 dnů v obou pojištěních samostatně a v pojištění OSVČ i podmínka trvání NP jako OSVČ po dobu 180 dnů, nárok na výplatu by vznikl z obou pojištění. To ale za podmínky, kdy by tedy pojištěnka odváděla dvojí zálohy na nemocenské pojištění. Jednu z titulu OSVČ a druhou z titulu zaměstnance.

Výše dávky by však byla vyplacena z úhrnu vyměřovacích základů z obou pojištění a jen do maximální výše dávky podle § 21 a 37 zákona o nemocenském pojištění. V roce 2011 je u PPM maximální možná denní výše 1011 Kč, uzavřel Gejdoš.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).