Odškodnění nemajetkové újmy pozůstalých doznalo s účinností nového občanského zákoníku podstatných změn. Až do účinnosti nového občanského zákoníku se vycházelo z paušálního pojetí odškodnění pozůstalých, a to jednorázovou částkou pohybující se v rozmezí od 85 000 Kč do 240 000 Kč (viz níže).
Takto rigidní stanovení jednotné částky pro všechny případy neodpovídalo realitě běžného života. Skutečně má být přiznáno stejné odškodnění jak pozůstalé manželce, která se svým manželem byla v rozvodovém řízení a jejich osobní vazby byly pouze formální, tak milující manželce, která se svým manželem prožívala plnohodnotný vztah?
Již za účinnosti původní zákonné úpravy se k tomuto stavu vyjadřovali nejen právní experti, avšak zejména soudy, a to i Ústavní soud, sp. zn. Pl. ÚS 16/04 ze dne 4. 5. 2005: Tato úprava neumožňuje svojí jednoznačností žádný prostor pro odlišný výklad. Je však natolik paušální, že ji nelze považovat za vyčerpávající řešení daného problému. Proto nevylučuje, pokud jednorázové odškodnění není dostatečnou satisfakcí za vzniklou újmu na osobnostních právech, aby se dotčené osoby domáhaly další satisfakce podle ustanovení na ochranu osobnosti.
Odškodnění nemajetkové újmy pozůstalých do 31. 12. 2013
§ 444 odst. 3 „starého“ Občanského zákoníku
Za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to
- a) manželovi nebo manželce 240 000 Kč,
- b) každému dítěti 240 000 Kč,
- c) každému rodiči 240 000 Kč,
- d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč,
- e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč,
- f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240 000 Kč.
§ 11 Ochrana osobnosti
Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.
(1) Fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění.§ 13
(2) Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
(3) Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.
Odškodnění nemajetkové újmy pozůstalých od 1. 1. 2014
§ 2959 Nového občanského zákoníku
Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
Soudy nezkoumaly jen finanční důsledky úmrtí
Dalšího odškodnění nad rámec zmíněného paušálního odškodnění se pozůstalí domáhali žalobou z titulu ochrany osobnosti. V soudním řízení pro ochranu osobnosti bylo nutností předložit veškeré aspekty konkrétního dopadu úmrtí do osobní a rodinné sféry pozůstalých. Soud v řízení o ochranu osobnosti zkoumal zejména intenzitu vztahu mezi usmrceným a pozůstalými, věk usmrceného a pozůstalých, hmotnou závislost pozůstalých na usmrceném a otázku již poskytnutého morálního zadostiučinění pozůstalým.
Na straně žalovaného subjektu byla posuzována otázka zavinění, dopadu události na jeho život, majetkové poměry a celkový přístup žalovaného, tzn. projev lítosti, poskytnutí finančního odškodnění apod. Na základě těchto předpokladů soudy přiznávaly v průměru částky nad limit paušálního odškodnění v řádech statisíců.
Nově se počítá i s citovým utrpením
Lze uzavřít, že nové pojetí odškodnění nemajetkové újmy pozůstalých je krok zcela správným směrem umožňující pozůstalým se domoci spravedlivého odškodnění, které si však budou muset řádně zdůvodnit a uplatnit v plné výši.
Nový občanský zákoník opouští koncept paušálního odškodnění nemajetkové újmy pozůstalých a stanovuje povinnost odpovědného subjektu odčinit pozůstalé peněžitou náhradou, která vyváží plně jejich utrpení. Daný přístup odpovídá modernímu pojetí a chápání jedince s nemožností paušalizovat život každého jednorázovou částkou, bez bližšího zkoumání komplexnosti osobnosti a jeho vazeb na pozůstalé.
Tato nová definice může zásadně omezit využívání žalob z titulu ochrany osobnosti při smrti osoby blízké, kdy bude záležet na posuzování soudů při stanovení duševních útrap, přičemž soudy se již nyní mohou inspirovat předešlými rozhodnutími v obdobných případech.
Zákonodárce v rámci ustanovení o odškodnění pozůstalých zároveň stanovil podmínku, že nárok na odškodnění duševních útrap osobám blízkým není vázán pouze na podmínku usmrcení, avšak i v případech zvlášť závažného ublížení na zdraví. Opravdu velice vhodná a potřebná změna. Zákonodárce tímto umožnil požadovat odškodnění i u osob, které utrpěly nemajetkovou újmu formou duševních útrap při zvlášť závažném poškození zdraví osoby blízké.
Invalidita, odkázání na celodenní péči, případně celoživotní upoutání na nemocničním lůžku budou s největší pravděpodobností reprezentovat případy, ve kterých tzv. sekundární oběti budou uplatňovat své nároky nemajetkové újmy. Manžel utrpěl vážnou dopravní nehodu, vlivem které nemůže mít děti? Manželka, která si plánovala rodinu a těšila se na děti, bude v plném rozsahu uplatňovat své nároky po škůdci.
