Hlavní navigace

Jak hospodaří kampeličky?

24. 8. 2012
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Kampeličky nezískaly v minulosti zrovna nejlepší pověst. Jsou pro malého střadatele bezpečné? A na čem záložny vydělávají?

Na území dnešní ČR poprvé vznikaly družstevní záložny už v roce 1890 a jejich lidový název byl odvozen od jména zakladatele dr. Cyrila Kampelíka. Vznikly po vzoru německých „raiffeisenek“, které vymyslel, a do života uvedl F.W.Raiffeisen, většina lidí si však pamatuje jejich novodobý vznik a jejich problémy v devadesátých letech minulého století. Avšak v posledních několika letech nastává jejich vzkříšení. Nutno však říci, že jsou s nimi stále spojena podstatná rizika.

V současnosti nabízejí kampeličky produkty, např. vkladové či úvěrové, které jsou podobné jako v komerčních bankách. Nicméně najdeme zde přece jen několik rozdílů. Ten hlavní, a pro střadatele nejdůležitější, je ve výši úroků.

Družstevní záložny nabízejí na vkladech (jedno jestli u spořících účtů či termínovaných vkladů) vyšší úročení než banky. Nabízí se otázka, proč si to mohou dovolit. Důvodem je především to, že u poskytovaných úvěrů jsou úroky vyšší než u komerčních bank. Kampeličky kvůli tomu mohou nabídnout vyšší úročení na vkladech.

Současnost

Již zmíněná úvěrová expanze byla doprovázena pokračováním zhoršování kvality úvěrového portfolia. Tento jev nastal ve druhé polovině roku 2009 a pokračoval kladnými meziročními přírůstky úvěrů se selháním až do konce roku 2010 (jejich podíl vzrostl ze 7,2 % v lednu loňského roku až na 10,3 % v prosinci téhož roku).

I kvůli špatným úvěrům v roce 2011 ukončily svou činnost dvě záložny (Vojenská a družstvo PDW), čehož si většina lidí ani příliš nevšimla (klienti byli vyplaceni Fondem pojištění vkladů). Čtěte také: Jsou úspory na spořicích účtech v ohrožení?

Ovšem v roce 2012 ukončila činnost jedna z největších tuzemských záložen, a to ostravská záložna Unibon. Tip: Aktualizováno: Spořitelní družstvo UNIBON je bez licence, půjde do likvidace 

Důvodem jejího konce byly nedobytné pohledávky, které byly často poskytovány ekonomicky spřízněným subjektům. Podobné riziko hrozí u kampeliček více než v případě bank.

V současnosti je více než desetina pohledávek členů družstev nedobytná anebo jejich splácení má přes tři měsíce zpoždění. Je to dáno současným charakterem činnosti kampeliček (od původních principů v době svého vzniku na počátku minulého století se jejich charakter činnosti, alespoň v tuzemsku poněkud změnil). Kampeličky zkrátka nabízejí vyšší úroky na vklady a potřebují pak tyto peníze někde umístit za vyšší úrok. Tím samy sobě vytváří motivaci poskytovat i rizikovější úvěry, které banky dávat příliš nechtějí.

Proč by si však někdo měl brát úvěr v kampeličce, když má v bance nižší úrok? Většina klientů, jak sami družstevní záložny přiznávají, se rekrutuje z řad odmítnutých žadatelů o úvěr v bance. Tyto úvěry tedy mohou být rizikovější. Vyšší úrok je tak pro záložny určitou prémií za riziko. V mnoha případech se jedná o malé developery, stavitele slunečních elektráren apod.

Mnohdy přichází rovněž zájemci z řad fyzických osob, kteří dospěli z relativně malé půjčky od soukromých osob na hranici možnosti refinancování svých závazků. Z této kategorie, dle vyjádření zástupců kampeliček, však má jen malé procento lidí možnost získat úvěr. Vzhledem k tomu, že se jedná o rizikovější úvěry, jsou zatíženy i vyšším úrokem. To, zvláště v současnosti (období nejistoty), přispívá ke zvyšování podílu rizikových úvěrů na bilanci kampeliček. Na druhou stranu je však značná část z těchto úvěrů zajištěno nemovitostí a dalšími zajišťovacími prostředky.

Střadatelé

Z pohledu vkladů se střadatelé v záložnách nemají čeho bát. Stejně jako v bance jsou vklady na jméno v záložnách pojištěny na 100 % zůstatku, maximálně do částky 100 000 euro. Fond pojištění vkladů, v případě krachu záložny, vyplácí náhrady vkladů poté, co obdrží písemné oznámení České národní banky o neschopnosti družstevní záložny dostát svým závazkům vůči vkladatelům („oznámení o platební neschopnosti“). Náhrada za vklady je vyplacena do 30 dnů od obdržení oznámení.

Střadatel by neměl zapomínat na určitá rizika. Jak již bylo zmíněno, jsou vklady v kampeličkách pojištěny u Fondu pojištění vkladů a jsou spravovány ve stejném režimu jako banky. Nicméně i tak by případný krach záložny byl pro investora nepříjemnou záležitostí. V případě masivnějších problémů v tomto sektoru by se to jistě projevilo na výši úroků (jak z úvěrů, tak z vkladů) a především by značně oslabila důvěra v tento sektor. Tip: Návrh Evropské komise: Za krach jakékoli banky v EU budou platit i Češi

skoleni_15_4

Střadatel by tedy měl pečlivě vybírat, kam vloží své peníze. A to nejenom z pohledu výše úroků u vkladů, ale rovněž by měl sledovat objem špatných úvěrů. V tomto ukazateli si některé záložny nevedou příliš dobře. Nabízí se otázka, kde tento údaj najít. Drtivá většina kampeliček jej zveřejňuje na své internetové stránce. Střadatel by si měl ve vlastním zájmu kromě úrokové sazby vkladu a dalších podmínek zjistit i to, jak si vlastně kampelička stojí. Riziko případných problémů s vymáháním své pohledávky určitě stojí za to věnovat trochu času tomu, kam vložit své prostředky.

Kampeličky

Samotná budoucnost kampeliček je ve hvězdách. Ty největší se snaží dostat bankovní licenci (jako se povedlo např. záložně Fio), některé z těch menších naopak vidí svou příležitost v úzké specializaci na určitý typ obchodů či klientů. Každopádně konkurence klasických bank je hodně silná.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).