Hlavní navigace

Drahý živnostenský list

9. 11. 2004
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Podnikatelé jsou další skupinou obyvatel, která byla donucena vylepšit děravou státní pokladnu - povinným minimálním odvodem pojistného sociálního a zdravotního pojištění a zamezením přístupu k sociálním dávkám. Množící se stížnosti přinutily ministerstvo ke změnám tohoto opatření.

Živnostenský list dnes nemusí být levná záležitost. Důvodem je jednak povinný minimální odvod na pojistné i v případě ztrátového hospodaření, ale také to, že došlo ke změně posuzování přiznání a určení nároku na řadu různých státních sociálních podpor pro příjmově slabší.

Kde je ono „jádro pudla“?

Jeden náš čtenář formuloval celý problém ve svém dopisu naší redakci poměrně výstižně:

… chtěl bych upozornit na jednu záludnost, kterou celkem nenápadně vytvořilo Ministerstvo práce a sociálních věcí na všechny držitele živnostenských listů. Drobnou změnou v novele zákona 453/2003 bylo s platností od 1. 7. 2004 rozhodnuto, že každý držitel platného živnostenského listu má z hlediska určení rozhodného příjmu za rok (například pro výpočet přídavku na dítě) minimální příjem ze živnosti ve výši určené tímto ministerstvem – pro letošní rok na cca 100 000 Kč. Zrada je v tom, že zákon nepřihlíží k tomu, zda živnost vykonáváte v souběhu se zaměstnáním, nebo je pro vás jediným zdrojem příjmu. Jakmile jednou máte živnost a s ní spojenou povinnost podat daňové přiznání, jste pro MPSV osobou samostatně výdělečně činnou a máte stanovený minimální příjem ze živnosti sto tisíc korun. Příjem ze zaměstnání není v tomto případně vůbec brán v potaz…

Změny v zákonech o sociální podpoře a dávkách

Od 1. 1. 2004 platí novely zákonů o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a sociální potřebnosti č. 482/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tyto novely nově upravují uznávání a stanovování nároku a výše dávek sociální podpory, neboť považují za minimální příjem OSVČ 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství (v současné době 8 400 Kč měsíčně, respektive 100 800 Kč ročně). Ale pozor, bez ohledu na to, že příjem mohl být i nižší.

Zkrátka pro přiznání sociálních dávek a podpory vykazuje každý živnostník v ČR dnes minimálně 8 400 Kč měsíčního příjmu. Z toho vyplývá, že i lidé, pro které je živnost jen způsobem, jak doplnit své příjmy z jiných činností, ztrácí veškeré nároky v oblasti státní sociální sítě. Je dobré si tedy rozmyslet, zda se taková živnost vůbec vyplatí.

Ministerstvo zdůvodňuje přijetí novely snahou o zamezení zneužívání systému sociálních dávek. Argumentem je i to, že některé OSVČ vykazovaly pro účely dávek státní sociální podpory a sociální péče příjmy minimální nebo nulové bez ohledu na skutečnost.

Přiznání nároku

Například pro přídavek na dítě se zjišťuje rozhodný příjem za kalendářní rok a pro sociální příplatek a příspěvek na bydlení za kalendářní čtvrtletí. Do roku 2004 činil minimální příjem pro živnostníka 4 100 Kč měsíčně a úpravou zákona, která platí pro sociální příplatek a příspěvek na bydlení náležející od 1. 7. 2004 a pro přídavek na dítě náležející od 1. 10. 2004, vzrostl tento „minimální příjem“ na zmíněných 8 400 korun.

Dále se využívá částka 8 400 Kč při zjišťování tzv. sociální potřebnosti, která je kritériem pro poskytování dávek sociální péče. Jinými slovy – máte-li k hlavním zdrojům svého o příjmu živnost, která vám zajišťuje doplňkový příjem, bude se při žádosti o sociální příplatek a příspěvek na bydlení a pro přídavek na dítě sčítat příjem z vaší živnosti v minimální výši 8 400 Kč spolu s vašimi hlavními příjmy. Dále pak záleží, jak vysoký bude v konečném výsledku celkový souhrn vašich příjmů.

Pro to, jestli neztratíte nárok na zmíněné podpory, je nejjednodušší porovnat takto sečtené příjmy s výší životního minima náležejícího vaši domácnosti. Přičemž pro zachování podpor by měly být vaše příjmy nižší.

<calculator id=„13“></cal­culator>

Podnikání jako doplňkový příjem

V posledních měsících se množily případy, kdy řada OSVČ ztratila nárok na sociální dávky. Tedy obdobné případy, jako je případ našeho čtenáře. A to i tehdy, kdy byl tento příjem násobně nižší, neboť živnostenský list a činnost s ním spojená znamenala jen zanedbatelný doplňkový příjem, který ani zdaleka zmíněných 8 400 Kč nepřesahoval.

Chystané změny

Proto Ministerstvo práce a sociálních věcí vypracovalo v současné době novelu zákona, která umožní úřadům rozlišovat, zda je daná činnost žadatele hlavní nebo vedlejší. Při stanovení nároku a výše dávek státní sociální podpory a při zjišťování sociální potřebnosti se tak bude vycházet ze skutečné situace rodiny. Avšak v případě osob samostatně výdělečně činných, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní, zůstane platná minimální částka těchto příjmů ve výši 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

Změna by měla platit co nejdříve, přičemž ještě je nutné její schválení Parlamentem ČR a podepsání prezidentem. MPSV na náš dotaz oznámilo, že ke dni účinnosti uvedené úpravy si budou moci ty rodiny, kterým byla žádost o přídavek na dítě nebo jinou dávku státní sociální podpory zamítnuta právě z důvodu vysokého příjmu, znovu o zmíněné podpory požádat. Ostatním rodinám, které ke dni účinnosti budou pobírat dávky SSP, bude znovu posouzena výše dávek, pokud prokáží, že započítávané příjmy byly z vedlejší samostatně výdělečné činnosti.

Ve chvíli, kdy ke změně dojde, vás budeme informovat.

dan_z_prijmu

Jak vznikala novela

Novela (zákona č. 117/1995 Sb), která zavedla onu zvláštní klauzuli o tom, že budou činnosti OSVČ činnostmi hlavními pro posuzování nároku a výše sociálních dávek a podpor, byl při schvalování dokonce vetován prezidentem Václavem Klausem. Jeho veto pak musela poslanecká sněmovna přehlasovat.

Kromě uvedené změny přešly i kompetence v oblasti státní sociální podpory z obecních úřadů na úřady práce. Dále jím byl zrušen i příspěvek na dopravu a omezení souběhu výdělku a pobírání rodičovského příspěvku.

Podnikání je vaším ...

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).