Osoby samostatně výdělečně činné provozující tuto činnost jako hlavní zdroj příjmů mají za povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění. Nemocenské pojištění, na které vzniká automatický nárok zaměstnancům, pro OSVČ samozřejmostí není. Živnostníci a podnikatelé se k němu mohou přihlásit dobrovolně. V případě, že tak učiní do osmi kalendářních dnů od zahájení samostatné výdělečné činnosti, vzniká jim nárok na případné čerpání nemocenské okamžitě. Jestliže se k placení nemocenského pojištění přihlásí až po tomto termínu, mají nárok na případnou výplatu nemocenské až po uhrazení tří měsíčních plateb na toto pojištění, jde o tzv. čekací lhůtu.
K vyplácení nemocenské dochází, stejně jako u zaměstnanců, po jednotlivých měsících. Správě sociálního zabezpečení musí OSVČ dokládat (opět stejně jako zaměstnanci) „lístek na peníze“, neboli potvrzení od lékaře o tom, že pracovní neschopnost trvá i v dalším měsíci. Zatímco zaměstnanci nedostanou nemocenskou za první 3 dny, OSVČ nemají hrazených plných 14 dnů pracovní neschopnosti.
Stejně jako zaměstnanci podléhají i OSVČ, které jsou neschopné práce z důvodu úrazu či nemoci, kontrolám dodržování režimu dočasně práceneschopného pojištěnce. Mají tedy povinnost zdržovat se po dobu nemoci v místě pobytu, které je uvedeno na dokladu o pracovní neschopnosti. Kontrolor ze správy sociálního zabezpečení může dorazit i během víkendu či státního svátku. Více o pravidlech kontrol se dočtete v článku Jsou první tři dny nemocenské bič na simulanty?
Jak vysoké pojistné platit?
A teď se dostaneme k tomu nejdůležitějšímu. Jakou částku na nemocenské pojištění posílat (minimum je 56 Kč)? Této otázce musí logicky předcházet jiná, a sice v jaké výši chcete nemocenskou pobírat?
Pokud to chcete mít jednoduché, stanovte si požadovanou denní dávku a zavolejte na informační linku České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) – 840 406 040. Zde vám řeknou, kolik si přibližně máte měsíčně platit, abyste v případě pracovní neschopnosti pobírali požadovanou denní dávku.
V případě, že chcete být sami pány situace a nechcete se spoléhat na cizí rady, máme pro vás přichystanou teorii výpočtu i praktický příklad. Sami si tak můžete vypočítat pro vás ideální výši měsíční platby na nemocenské pojištění.
Hrátky s vyměřovacími základy
Při výpočtu optimální dávky nemocenské musíte jít metodou pokus-omyl, základní veličinou pro výpočet denní dávky je totiž vámi placené měsíční pojistné. To tvoří 1,4 % měsíčního vyměřovacího základu. Denní dávka se počítá z denního vyměřovacího základu z posledních 12 měsíců (v případě, že si ještě nemocenské pojištění neplatíte tak dlouho, počítá se z již uhrazených měsíců). Denní vyměřovací základ vypočtete tak, že roční vyměřovací základ vydělíte 365. Roční vyměřovací základ vypočtete 12násobkem měsíčního vyměřovacího základu. S výpočtem vyměřovacího základu vám pomůže naše kalkulačka nemocenské.
Až budete znát výši denního vyměřovacího základu, poměřte ho s redukčními hranicemi a vynásobte příslušnými koeficienty jednotlivých úrovní. Výsledkem bude redukovaný denní vyměřovací základ. 60 % z něho je denní dávka, na kterou se můžete těšit za každý kalendářní den po uplynutí 14. dne od začátku pracovní neschopnosti.
Jednotná výše nemocenské 60 % je novinkou roku 2010. Ještě minulý rok totiž byla nemocenská odstupňována podle doby trvání pracovní neschopnosti (1. měsíc 60 %; 2. měsíc 66 %; 3. a další měsíce 72 %).
Perličkou je, že výši nemocenské může ovlivnit rvačka či opilost, pokud jste v jejím důsledku práce neschopní. Na webu ČSSZ lze vyčíst toto: Výše nemocenského pojištění za kalendářní den činí 50 % vyměřovacího základu, jestliže si OSVČ přivodila dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce (rvačkou se rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému), jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití prostředků psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
Denní vyměřovací základ | Výše redukce |
---|---|
do 791 Kč | 90% |
od 791 do 1186 Kč | 60% |
od 1186 Kč do 2371 Kč | 30% |
nad 2371 Kč | nezohledňuje se |
Příklad – za 600 Kč měsíčně 609 Kč denně
Dejme tomu, že jsme schopni na nemocenské pojištění platit měsíčně 600 Kč. Podívejme se, jaká bude v takovém případě výše denní dávky.
600 : 0,014 = 42 857,14; měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru, vychází tedy na 42 858 Kč
42 858×12 = 514 296 Kč; roční vyměřovací základ
514 296 / 365 = 1409,03 Kč; denní vyměřovací základ
1. redukční hranice: 791×0,9 = 711,90 Kč
2. redukční hranice: 395×0,6 = 237 Kč
3. redukční hranice: 223,03×0,3 = 66,91 Kč
Součet výsledků z jednotlivých pásem zaokrouhlíme opět na celé koruny nahoru a výsledkem je redukovaný denní vyměřovací základ = 1016 Kč.
1016×0,6 = 609 Kč; tj, skutečná denní dávka v případě pracovní neschopnosti
Pokud si tedy budete na nemocenské pojištění posílat 600 Kč měsíčně, získáte v případě pracovní neschopnosti denní dávku 609 Kč (od 15. dne neschopnosti). Za 30 dnů tak máte 18 270 Kč, což odpovídá pracovní neschopnosti v délce 1,5 měsíce.
Alternativou ke státnímu nemocenskému pojištění je soukromé zdravotní pojištění. To však v současné době, a v rozsahu srovnatelném se státním nemocenském pojištěním nabízejí samostatně pouze 4 komerční pojišťovny – Česká pojišťovna Zdraví, Generali Pojišťovna, Kooperativa a UNIQA pojišťovna.