Hlavní navigace

Desetník: Povodně... kdo vám pomůže?

10. 4. 2006
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Tématem uplynulé dekády pracovních dnů jsou nepochybně záplavy, které postihly rozsáhlou oblast České republiky a odsunuly do pozadí i ptačí chřipku. Nejdůležitější otázkou pro vytopené zůstává: Kdo jim pomůže a kam se mohou obrátit? Kromě státu tu jsou i banky. Ale dělo se mnohem víc.

DESETNÍK 78/2006 (27. 3. 2006 – 9. 4. 2006)

Povodně… kdo vám pomůže?

Voda pomalu opadává a začíná sčítání povodňových škod. Pokud máte tu smůlu, že se váš dům či byt nachází v zatopené oblasti, máte to štěstí, že se nacházíme v předvolebním období. Díky tomuto času se žádná politická strana neodváží zpochybnit kroky, které vedou vládu k rozdělení 5 mld. Kč na náhradu škod z povodní. A tak vláda rozděluje a bude platit škody i v nepojištěných objektech.

Kde se peníze vezmou? Vláda nechce zvýšit schodek rozpočtu, který je i tak dost velký, s ohledem na skutečnost, že se nacházíme v období ekonomického růstu (kdyby se ekonomice nedařilo, byl by ještě vyšší). Částečně by měl prostředky poskytnout ČEZ, který z rozhodnutí vlády vyplatí větší než původně zamýšlenou dividendu, částečně společnost Osinek – opět přes dividendy, ale též ze snížení základního kapitálu.

ČEZ poskytne vyplaveným lidem též levnější elektřinu.

Na co mají vyplavení nárok? Je toho poměrně dost. V prvé řadě mohou požádat o nevratnou dávku až ve výši 30 tis. Kč od pověřeného obecního úřadu v místě bydliště. Skutečná výše dávky závisí na počtů členů rodiny (žádat může pouze jeden člen společné domácnosti), rozsahu škod a potřebách rodiny.

Dalších 15 tis. Kč mohou získat těhotné ženy a nezaopatřené děti formou jednorázové peněžní dávky, opět od obecního úřadu. Zároveň s finanční dávkou mohou obdržet až 8 tis. Kč (v odůvodněných případech až 15 tis. Kč) ve věcné formě. Přestože se jedná o „jednorázovou“ dávku, může být při existenci více mimořádných výdajů poskytnuta i vícekrát, jak se píše v materiálu MPSV.

Na jednorázové peněžní a věcné dávky mají nárok též staří a těžce zdravotně postižení občané. O výši dávek v tomto případě rozhoduje obecní úřad. Obecní úřad s rozšířenou působností může navíc znovu vyplatit příspěvek na pomůcky, motorové vozidlo či úpravu bytu, které byly poničeny a na které byl příspěvek dříve poskytnut.

Nejen dávkami vyplavený člověk je podporován. Může zažádat též o bezúročnou půjčku až do výše 20 tis. Kč se splatností 5 let. Je určena všem, kteří nemají možnost půjčku získat jiným způsobem. Jen by mne zajímalo, jak „nezískání půjčky jiným způsobem“ bude prokazováno… zvláště, když podmínkou poskytnutí půjčky není „sociální potřebnost“.

U běžně užívaného pojmu „sociální potřebnost“ se na okamžik zastavím. Máme-li skupinu lidí, o nichž tvrdíme, že jsou „sociálně potřební“, znamená to, že ti ostatní jsou „sociálně nepotřební“ (v překladu „společensky nepotřební“)? Ale to jen na okraj.

Další možností získání prostředků je půjčka na modernizaci bydlení od Státního fondu rozvoje bydlení. Ta byla určena lidem do 36 let, ale v souvislosti s povodněmi vláda hranici zrušila. Úvěr se splatností 10 let je úročen 2% sazbou.

Státní fond rozvoje bydlení může též finančními prostředky naplnit tzv. povodňový fond, z něhož obce mohou poskytovat dotace na opravu domů a bytů v případě, že škody přesáhly 71 500 Kč. Dotace je určena majitelům nemovitostí a poskytuje se do výše 70 % škody, respektive 90 % škody v případě, že nemovitost byla postižena předchozí povodní. Platí ale i další limity – 200 tis. Kč je maximem u nemovitosti s maximálně třemi byty, u osmibytových jednotek 500 tis. Kč a u větších 700 tis. Kč.

Ještě lépe na tom bude obecní majetek. Jeho renovace bude moci být hrazena až do výše 100 % nákladů. Na své si ale přijdou i dobrovolní hasiči, kteří dostanou mimořádnou dotaci na obnovu techniky, a dle současných slibů by se jim měly uvolňovat prostředky z rozpočtu Ministerstva vnitra pravidelně.

Otázkou zůstává, co s často zaplavovanými domy. Pojišťovny je nepojistí (rozumějte: proti povodni), a velká voda je navštěvuje (a zřejmě i nadále bude) s nezlomnou pravidelností. Jsou navíc neprodejné, nebo za ceny odpovídající realitě povodní. I na toto štědrá vláda myslela – chce vytvořit fond, z něhož bude vyplavované domy odkupovat. Chce ho pro začátek naplnit 15 mld. korunami. A kde na to vezme? Jako obvykle… půjčí si.


Banky a povodně

Ani banky a stavební spořitelny nezůstávají pozadu a přicházejí se svými nabídkami pro vytopené občany. Jedná se například o zjednodušení a zrychlení administrativy (Wuestenrot stavební spořitelna dává nově až 200 tis. Kč bez zajištění), ale též odklady splátek a zvýhodněné úrokové sazby.

ČSOB tak poskytuje ČSOB Půjčku na lepší bydlení všem, kdo byli postiženi záplavami, do druhého dne ve výši až 600 tis. Kč bez zajištění a s úrokovou sazbou 5,9 %, navíc s odkladem splátek až o 6 měsíců, kdy jsou hrazeny pouze úroky, ale nesplácí se jistina úvěru. Nabízí též Půjčku na cokoli se splatností 5 let, bez zajištění až do výše 200 tis. Kč a s úrokovou sazbou 9,9 %. Žadatel o úvěr pouze doloží hlášení škody pojišťovně nebo potvrzení od obce.

Bezúčelovou půjčku nabízí vyplaveným občanům též Česká spořitelna – a za ještě výhodnějších podmínek. Až 200 tis. Kč bez zajištění se splatností 5 let mohou získat s úrokovou sazbou pouhých 7 %. Nechybí ani možnost odkladu splátek. Není bez zajímavosti, že její poskytování ČS oznámila s jednodenním předstihem před ČSOB. Česká spořitelna myslí též na podnikatele, kterým nabízí povodňový úvěr v řádu milionů korun s rychlou schvalovací procedurou, odkladem splátek a zvýhodněným časově progresivním úročením.

Na povodně reagovala také Raiffeisen stavební spořitelna, která nabízí rychlé vyřízení překlenovacího úvěru bez poplatku (standardně 1 % z celkové částky).


Bezpečnost v bankách

Bankovní loupeže jsou nejen vděčným tématem lepších či horších filmů, ale součástí reality nejen v Česku, ale v celé Evropě… i mimo ni. Jen v Evropě jich bylo v roce 2004 provedeno 5864. Jejich počet, dá-li se při takto nízkých číslech usuzovat na nějaký trend, roste i v Česku – zatímco v roce 2004 jich zločinci spáchali 176, v loňském roce již o šest více.

Co je však mnohem závažnější než růst či počet loupežných přepadení bankovních poboček, je nárůst brutality pachatelů. Riziko manipulace s hotovostí v bankách si bankéři velmi dobře uvědomují, a např. v České spořitelně zvýšený počet loupeží na Moravě vedl k jednodennímu volnu a uzavření menších poboček, kdy byla aplikována přísnější bezpečnostní opatření.

Vykrást banku se nevyplácí – a bude se to vyplácet stále méně. Nikoli proto, že by byl schválen přísnější trestní zákoník (ten poslanci po čtyřech letech příprav odmítli), ale z důvodu vyššího stupně zabezpečení a dalších opatření směřujících k znesnadnění loupeží – např. obarvovače peněz nebo v současné době v ČS dokončovaný systém integrovaného kamerového systému. A přísná bezpečnostní opatření mají všechny bankovní domy.


Sloučení státních dozorů

Shodou okolností přímo na Apríla došlo ke sjednocení dozorů nad finančním trhem. Místo Bankovního dohledu České národní banky, dohlížejícího na banky, Dohledu nad družstevními záložnami, dohlížejícího na kampeličky, Komise pro cenné papíry, strážící kapitálový trh, a Dohledu nad pojišťovnami a penzijními fondy při Ministerstvu financí vznikl jeden jednotný dohled při České národní bance.

Zatím se nic zas tak převratného nestalo – pouze se pracovníci jednotlivých dohledů sesadili do jedné budovy. Ale i tak to má pro finanční instituce nedozírný pozitivní dopad. Namísto reportování na čtyři instituce budou moci zasílat jen jednu jedinou zprávu a ve světě se budou moci ohánět tím, že na ně dohlíží ČNB (velmi významný posun zejména pro družstevní záložny; pro banky se, krom zjednodušení reportingu, o žádnou významnou změnu nejedná).

A jaký dopad bude mít sloučení dohledů pro běžného občana České republiky? Na první pohled by se mohlo zdát, že žádný. Není tomu tak. Sloučený dohled bude moci být kvalitnější, což (alespoň teoreticky) povede k vytříbení českých finančních institucí, ale zároveň bude moci zeštíhlet a bude (opět alespoň teoreticky) moci být levnější. Na to si však ještě budeme muset chvíli počkat – přinejmenším než se jednotlivé frakce dozoru dohodnou, čí postupy jsou efektivnější.


Marže na léky

Lednové snížení marží na léky z 32 % na 29 % bylo jedním z důvodů, proč se lékárníci spolu s lékaři a pacienty vydali na prohlídku Prahy s transparenty v rukou. V uplynulém týdnu se ale lékárníci dohodli s ministry financí a zdravotnictví na zavedení tzv. degresívních marží, které by měly platit od srpna letošního roku.

skoleni_15_4

Výše marže by měla být závislá na ceně léku, přičemž nejvyšší se vztahuje na nejlevnější léky. Za prášky do ceny 150 Kč si budou lékárníci moci přirazit až 33 %, ovšem k léčivům dražším 5000 Kč jen 10 %. Co bude mezi 150 Kč a 5000 Kč, je zatím ve fázi „dopilovávání“. V každém případě by se průměrná marže měla snížit ze současných 29 % na 28,5 %.

Degresivní marže znamená, že pro občany zdraží levnější léky, ale dražší léky naopak zlevní. Pro lékárníky přinese menší zisky v lékárnách při fakultních nemocnicích, které ze své podstaty ordinují dražší léky, a šanci na přežití malým vesnickým lékárnám.

Prodal/a byste svůj dům v záplavové oblasti vládě za cenu domu mimo povodňovou oblast?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).