Chcete splácet své dluhy a rozumně se dohodnout s věřitelem? Některé inkasní agentury to ještě donedávna nezajímalo a chtěly své dluhy vrátit hned.
Tím často dostaly dlužníka do ještě tíživější situace. Možná se to ale v dohledné době změní. Dokazuje to i výzkum společnosti Median, který zadala inkasní společnost KRUK. Češi podle něj mají zájem své dluhy splácet.
Vzdělání nehraje při pohledu na dluhy roli
Velké rozdíly nejsou ve vzdělání. Všechny skupiny by v případě zadlužení hledaly způsoby, jak své dluhy co nejdříve splatit. A to i hledáním dalších zdrojů příjmů. Zajímavý je v tomto grafu rozdíl u lidí se středoškolským vzděláním s maturitou oproti vyučeným. 28 % procent lidí SŠ vzdělaných by o pomoc v případě zadlužení požádalo rodinu. U vyučených by se na pomoc rodiny spolehlo jen 17 % respondentů, což je ze všech skupin nejméně.
Neplatí tedy obecně přijímané pravidlo, že lidé s nižším vzděláním pohlíží na své dluhy nezodpovědněji než skupiny se vzděláním vysokoškolským.
Lidé se základním vzděláním mají strach ze ztráty zaměstnání
Nezaměstnanost se však dle dosaženého vzdělání liší, a to včetně mzdových příjmů. Ztráta zaměstnání pro osobu se základním vzděláním nebo pro osobu s vyučením představuje značný problém a je o mnoho závažnější než v případě vysokoškoláků.
To potvrzuje další průzkum. Vidíme, že „jen“ 26 % vysokoškoláků si myslí, že se lidé dostávají do dluhů kvůli obtížné životní situaci. Spíše jsou toho názoru, že došlo k přecenění schopnosti dluhy splácet. Oproti tomu lidé se základním vzděláním mají větší obavu z nenadálých životních situací (56 % ) a jen pětina z nich si myslí, že lidé jsou zadlužení kvůli přecenění svých schopností splácet.
Rozdíly mezi pohlavími existují
Z průzkumu jsou patrné rozdíly mezi pohlavími. Muži spíše problémy řeší sami, zatímco ženy jsou aktivnější při jednání s věřitelem nebo s osobou, která dluhy řeší. Více by jich také svou situaci řešilo s partnerem nebo nejbližší rodinou.
Chceme dluhy řešit
Zásadní je však další graf. Vidíme, že v případě zadlužení by svou situaci řešilo 88 % respondentů. Jen 3,2 % lidí by se snažilo vyhnout jakémukoliv kontaktu s věřitelem.
Více než čtvrtina lidí si však myslí, že inkasní agentura nemá právo placení dluhů nijak vynucovat. Značná část lidí také nevěří postupům inkasních agentur a situaci by konzultovali s právníkem (35 %).
Znalost inkasních agentur? Téměř žádná
Často to bohužel vypadá tak, že v zájmu samotných inkasních agentur je, aby se o nich nevědělo. Většinou je totiž praxe taková, že pokud se nějaká agentura objeví v médiích, rozhodně to není reklama pozitivní.
Dokazuje to i znalost inkasních agentur. Název nějaké společnosti vymáhající dluhy jmenovalo jen 12 % respondentů. Respondenti ve velké míře také jmenovali exekutory, ti však do inkasních agentur nepatří.
Prostor pro budování značky
Jak už bylo napsáno, povědomí o značkách inkasních agentur je stále malé. To se ale může pozvolně změnit. Od násilného vymáhání dluhu se bude spíše ustupovat. Koneckonců budování vlastního jména a značky se mohlo dlouhodobě spíše vyplatit než „jednorázové vymáhání“. Trendy jsou v současnosti takové, že z klasických forem vymáhání, které často byly značně neohleduplné vůči dlužníkovi, se pozvolně přechází na metody domluvy a přizpůsobení se situaci.
Nejedná se o žádnou „idylku z říše snů“, ale o obchodní strategii, která zvyšuje vymahatelnost pohledávek a sklízí úspěchy. Společnost KRUK na tiskové konferenci oznámila, že ve svých počátcích začala dluhy vymáhat tradiční (tvrdší) formou. Poté, jak docházelo k rozvoji společnosti, sklízela úspěch spíše strategie domluvy a partnerství. Při této metodě je údajně vymahatelnost pohledávek o polovinu vyšší než v případě klasických metod.
Lze očekávat, že stále zostřenější konkurence bankovních a finančních společností povede k tomu, že si budou chtít zachovat tvář „férového hráče“. Své dluhy tak odprodají nejspíše těm inkasním agenturám, které působí na trhu dlouhodobě, budují si úspěšně svojí značku a po jejich vyslovení se dlužníkům nevybaví první slova jako podvodníci, zloději nebo vydřiduši.
K serioznějšímu jednání vůči dlužníkům by mohla vést i samotná konkurence mezi inkasními agenturami. Vstup na tento trh je stále obtížnější a inkasní agentury musí nabídnout nějakou přidanou hodnotu, se kterou se na trhu odliší. A „férový přístup“ je bohužel právě to, co našemu trhu značně chybí. Čtěte také: Inkasní agentury: Řešení pohledávek na zakázku
Závěr
Výzkum společnosti MEDIAN totiž dokázal, že většina Čechů se ke svým dluhům staví zodpovědně a hledá možnosti jak své dluhy splácet. S věřitelem chtějí jednat a domluvit se na splácení. Prodej dluhů do rukou inkasních agentur však někteří berou jako podvod, situaci by pak řešili s právníkem.
Třeba se někdy v budoucnu dočkáme toho, že inkasní agentura nebude subjektem, který chce přivést dlužníka na mizinu, ale partnerem. Partnerem, který požaduje určitá pravidla (dluhům utéct nelze), reaguje však optimálně na dlužníkovi možnosti a potřeby. V případě těžké životní situace, například v případě ztráty práce, pomůže i s jejím hledáním. Dlužník se místo deprese způsobené současnou finanční situace bude moci plně zapojit do pracovního procesu. A po čase se dluhů zbavit a žít plnohodnotný život. Dočkáme se toho?