Hlavní navigace

5 nejabsurdnějších opatření Evropské unie

14. 3. 2014
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Evropská unie podle ekonomů chrlí desítky absurdních opatření, které můžou vést nejen k ohrožení svobody podnikání, ale i občanských svobod či i žen.

Evropská unie (EU) nám prý škodí. Alespoň podle slovenské a české nadace F. A Hayeka, která publikuje a analyzuje nejabsurdnější opatření ze strany EU. Autoři těchto studií také kritizují značnou složitost evropských směrnic a regulací: Desatero přikázání má 179 slov, zatímco Evropská směrnice upravující prodej zelí čítá neskutečných 26 911 slov,  říká Aleš Rod, ředitel analytického think-tanku Centrum ekonomických a tržních analýz, a dodává: Všechna regulatorní opatření mají přitom jedno společné – snižují svobodu volby a spouští lavinu efektů, které si autoři regulace často vůbec neuvědomují. Proto je nutné regulacím a jejich autorům neustále nastavovat zrcadlo. V tiskové zprávě uvádějí, že v situaci, kdy se regulace navzájem odporují, či se vymkly kontrole, je konstruktivní a věcná kritika činnosti regulátorů naprosto zásadní.

EU nám snižuje ekonomickou výkonnost

Podle Aleše Roda nás také Evropská unie může připravovat o hospodářský růst a ekonomickou výkonnost: Je to složité spočítat, nicméně různé zdroje uvádějí negativní dopad na konkurenceschopnost a výkon EU ekonomiky cca ve výši 25 % HDP, přičemž celá 4 % jsou administrativní náklady, uvádí Rod. Za značně škodlivé považuje také evropské dotace, které podle něj vytvářejí na trhu škodlivé distorze a nezamýšlené efekty. Regulatorních opatření a dotačních programů v jednotlivých odvětvích a jednotlivých zemích je tolik, že se často dublují, nebo – což je horší – jdou proti sobě a neutralizují zamýšlení nad výsledky.

Za špatné považuje také evropské dotace, podle něj každé jedno euro rozdělené na dotaci muselo být někomu vytaženo z kapsy a přerozděleno: To znamená, že se nebavíme o 1 euru, ale třeba o dvou eurech, z nichž nakonec k recipientovi doputovala jen polovina. Konkrétní příklad: EU uvaluje na dovoz čokolády 30 % clo, přičemž na dovoz čistého kakaa jen 1 %. Tím pádem udržuje v Africe poptávku po nekvalifikovaných vývozcích suroviny, nikoliv po kapitálově náročnější (a profitabilnější) zpracovatelské činnosti, která by dala práci statisícům lidí a dovážela na EU trh již zpracované teady.to-consume výrobky. dodává Rod. Na druhou stranu je podle něj absurdní, že pak tím samým směrem posíláme různé dary, dotace a potravinovou pomoc. Podobných příkladů jsou přitom údajně desítky, ne-li stovky.

Všechny regulatorní opatření podle něj mají jedno společné – snižují svobodu volby a spouští lavinu efektů, které si autoři regulace často vůbec neuvědomují. Proto je nutné regulacím a jejich autorům neustále nastavovat zrcadlo.

5 nejabsurdnějších návrhů EU

1. Zákaz žárovek

Co se stalo: Evropská unie zakázala výrobu a dovoz standardních žárovek, plánuje také zakázat žárovky s nižší energetickou efektivitou. Údajně by to mělo vést k větším úsporám v domácnostech.

Negativa: Nejdostupnější alternativou po zákazu klasických žárovek jsou podle institutu úsporné žárovky. Jejich používání však přináší údajně řadu rizik. Úsporné žárovky obsahují nebezpečnou rtuť, jejich dopad na životní prostředí je kvůli složitému výrobnímu procesu značný. Jiné je také světlo. Podle nich je ale závažné také to, že EU znemožňuje spotřebitelům možnost volby.

Odlišný názor na úsporné žárovky má však Patrik Zandl, bývalý šéfredaktor serveru Lupa.cz, který publikoval článek Mystérium eurounijní energetiky a zákazu žárovek 

2. Vliv klimatických změn na rovnost žen

Stručný popis: Evropská unie studuje vliv klimatických změn na rovnost žen a podle toho navrhuje nejrůznější opatření. Podle EU ženy uskutečňují volby, které vedou k nižšímu poškozování životního prostředí, například řídí menší auta.

Negativa: Studie na toto téma jsou plné vágních frází a strašlivých čísel, která jsou vytržené z kontextu. Studie reálně přinášejí jen málo informací a jsou financované z peněz daňových poplatníků. Dané studie také vyzývají EU a členské státy ke konkrétním krokům, což ještě více zatíží peněženky daňových poplatníků.

3. Povinné kvóty pro ženy v řídících orgánech společností

Stručný popis: Evropská komise navrhuje 40 % kvóty v řídících orgánech velkých společností z důvodu nedostatečného zastoupení žen. Cílem návrhu je zrovnoprávnit ženy

Negativa: Jde o zásah do svobody podnikání. Návrh oficiálně ustanovuje pozitivní diskriminaci žen, čímž může utrpět reputace samotných žen. Bude se negativně nahlížet na ženy, které se do vrcholových orgánů společností dostaly na základě vlastních schopností, nikoliv na základě nařízení.

4. Zákaz rozlišování pohlaví při tvorbě cen pojistného

Stručný popis: Od 21. prosince 2012 musí pojišťovny v EU prodávat pojistné produkty mužům a ženám za stejnou cenou. Na povinném ručení či životním pojištění si proto ženy výrazně připlatily.

Negativa: Zohledňování pohlaví při výpočtu pojistných sazeb byl legitimním nástrojem pojišťoven, který nevycházel ze záměru diskriminovat pohlaví, ale například v případě povinného ručení ze statistické pravděpodobnosti nehod a nehodovosti. V důsledku znemožnění použití tohoto nástroje bude výpočet pojistného rizika méně spolehlivý, někteří zákaznici, především ženy, tak musí nést na svůj úkor vyšší náklady pojistných sazeb.

5. Regulace fotbalových přestupů

Stručný popis: Evropská unie vypracovala rozsáhlou studii ohledně fotbalových přestupů. Sama navrhuje několik řešení tohoto stavu. Chce tak docílit férovějšího rozdělení peněz mezi kluby, větší transparentnost a omezení nepřiměřených poplatků.

Negativa: Zatím není jasné, zdali EU přistoupí k zavedení tohoto opatření do praxe. Ze strany EU je však možné očekávat tlak vůči sportovním organizacím, například FIFA či UEFA. Evropská unie přitom nerozumí fungování sportu a prostřednictvím značně kuriózních opatření chce vyrovnávat rozdíly. Současná činnost EU v této oblasti je neospravedlnitelná, a to i vzhledem k rozsahu dané studie, která má 341 stran. Lze předpokládat, že za její vypracování budou muset nést daňoví poplatníci značné náklady.

Opatření si přečtěte ve studii 45 nesmyslných opatření a nápadů Evropské unie

Co způsobila regulace platebních karet?

Kromě studie, která analyzuje 45 největších nesmyslů zavedených Evropskou unií, také autoři vytvořili ještě jednu studii: Nyní jsme s kolegy z CETA vytipovali pět klíčových oblastí, v nichž považujeme analýzu regulatorních kroků a jejich předpokládané dopady za velmi žádoucí. Jedině důkladná analýza regulace v daném odvětví pomůže odhalit, zda politici při jejím obhajování mluví pravdu a zda si uvědomují všechny potenciální dopady regulace, zejména ty negativní, vysvětluje Matúš Pošvanc, ředitel slovenské Nadácie F. A. Hayeka.

Studie se věnuje 5 důležitým odvětvím – bankovnictví, sektoru platebních karet, energetice, ochraně osobních údajů a společné zemědělské politice. Ve studii jsou také nejrůznější příklady, například aktuálního poplatku z kreditních karet: U mnohostranného bankovního poplatku, který funguje jako cenový prvek mezi bankami vydávajícími platební kartu a bankami obchodníků, Evropská komise navrhuje regulaci formou cenového stropu ve výši 0,3 % transakce se zdůvodněním, že pomůže obchodníkům (nižší náklady) i spotřebitelům (levnější služby). Na příkladu Španělska je však názorně demonstrováno, že banky cenovou regulaci dokážou obejít zvýšením dalších poplatků a/nebo omezením služeb, přičemž maloobchodníci navzdory předpokladům nemají žádný důvod snižovat ceny a tím si snižovat marže. To potvrzují data – spotřebitelé během sledovaného období zaplatili na nově zavedených bankovních poplatcích 2,35 miliardy Eur. Obchodníci ušetřili 2,75 miliardy Eur na mezibankovních poplatcích, které však – logicky – nepromítli do snížení svých cen, uvádí se v tiskové zprávě.

skoleni_15_4

Na regulaci mezibankovních poplatků tak paradoxně podle autorů studie doplatili spotřebitelé, a to hned dvakrát. K tématu můžete také navštívit konferenci: Je akceptace karet pro banku výnosná? Chtějí obchodníci platební karty? (KONFERENCE)

Vyplatí se nám členství v Evropské unie?

Je pro nás členství v Evropské unii stále výhodné? Nebo se z Evropské unie stala organizace, která prostřednictvím regulací dusí členské země? Rozlišujme členství EU na straně jedné a volný obchod a pohyb práce a kapitálu na straně druhé. Bruselští úředníci v žádné zemi nevytvořili ani procento ekonomického růstu, to dělají firmy a jejich zaměstnanci a živnostníci, politici jen spotřebovávají veřejné zdroje. Pokud by se mohly české subjekty dále zapojovat do mezinárodního obchodu a volně se pohybovat na evropském trhu, rozhodně nám k tomu nemusí plápolat vlajka EU. EU je politická instituce, a proto je členství / nečlenství politické rozhodnutí, zakončuje Rod. 

Měla by Česká republika přijmout euro?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).