Odvod zdravotního pojištění za zaměstnance, který čerpá pracovní volno kvůli povodním, se liší podle toho, zda během pracovního volna čerpá náhradu mzdy či nikoli.
Pracovní volno bez náhrady mzdy
U zaměstnanců, kteří čerpají pracovní volno bez náhrady příjmů, je vyměřovací základ vytvořen tak, že k příjmu dosaženému v době, kdy zaměstnanec v tomto měsíci pracoval, je za dobu neplaceného volna bez náhrady příjmu nutno připočíst poměrnou část minimální mzdy v poměru počtu kalendářních dnů,
vysvětlil mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.
Upřesnil také, že částka se přičítá pouze za celé kalendářní dny a jednu třetinu z takového pojistného hradí zaměstnanec zaměstnavateli. V jakém poměru se pak uhradí zbývající dvě třetiny pojistného, které musí zaměstnavatel odvést za pracovníka za neplacené volno bez náhrady příjmu, si mohou dohodnout písemně ve smlouvě. Při neomluvené nepřítomnosti v práci je ovšem zaměstnanec povinen zaplatit zaměstnavateli i celou tuto dvoutřetinovou částku,
upozornil Tichý.
Pracovní volno s náhradou mzdy
Za zaměstnance, kteří čerpají pracovní volno s náhradou příjmu, se odvádí pojistné z náhrady mzdy bez ohledu na to, proč zaměstnanec čerpá pracovní volno a proč je poskytnuta náhrada mzdy. Podle Tichého je ale nutné dodržet minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, vyjma případů, které jmenuje § 3 zákona č. 592/1992 Sb.
Za dobu neplaceného volna se k vyměřovacímu základu nic nepřipočítává u zaměstnanců, za které je po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného i stát, nebo pokud se jedná o zaměstnance, kteří po celý kalendářní měsíc nemají určen minimální vyměřovací základ (§ 8 zákona č. 592/1992 Sb.), případně vykonávají veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že za ně v tomto období platí pojistné jiný subjekt alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
uvedl Tichý.