Téměř 30 % lidí odkládá řešení svých dluhů na jindy, protože doufá, že se situace časem sama zlepší. V 56 % případů to Češi dělají, protože se za své dluhy stydí. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Vše pro insolvenci. Takzvaný „život na dluh“ považuje za normální dokonce 60 % respondentů.
Pokud mají Češi nedostatek peněz, ve většině případů si právě kvůli studu nejdou říci o peníze ke svým blízkým. Naopak se obracejí na bankovní a nebankovní instituce. Často přitom neporovnávají nabídky, nevěnují pozornost úrokovým sazbám a nesnaží se dohledat pojmy, kterým nerozumí. Obecně je třeba dát si pozor na půjčky v nebankovním sektoru. Jedná se převážně o spotřebitelské úvěry, v jejichž rámci si lidé zpravidla půjčují nízké částky. Ty však bývají velmi často vysoce úročeny, především se k nim ale vážou skryté poplatky. Na první pohled mají spotřebitelé pocit, že zaplatí třeba i jen o málo více, než si půjčí, ale ve skutečnosti mohou zaplatit třeba i 50% úrok,
varuje Jan Malý, ohlášený společník společnosti VPI CZ.
Velice nebezpečná je i dluhová spirála, do které se mohou dlužníci dostat. Peníze na splácení půjček si půjčuje 40 % dlužníků. Jako poslední záchranu vnímají Češi návrh na oddlužení, který ale podávají zpravidla pozdě. Prvním signálem pro vyhlášení osobního bankrotu je chvíle, kdy člověk není ze svých příjmů schopen své splatné závazky splácet. Ohroženou skupinou jsou převážně mladí lidé krátce po škole,
říká Jan Malý.
V této věkové skupině je až 75 % žadatelů o půjčku. Následují svobodné matky a senioři.
A ačkoli si 87 % dotázaných myslí, že je snadné dostat se kvůli půjčkám do dluhové pasti, počet půjček v Česku stále stoupá. Problémem jsou zejména mladí dlužníci, kteří si na sebe naberou víc půjček, než jsou schopni splácet,
dodává Jan Malý.